Květen 25, 2012
Tak nám skončilo druhé kolo jednání ve formátu 5+1 o íránském jaderném programu a navzdory nedávnému optimismu výsledek nevidět, snad jen s výjimkou shody, že se bude jednat dál – po Istanbulu a nyní Bagdádu se bude pokračovat v půli června v Moskvě.
Co se tedy událo v Bagdádu? Íránci neustále opakovali, že coby signatáři dohody o nešíření jaderných zbraní (NPT) mají určitá práva – například obohacovat vlastní uran pro civilní účely – a chtěli je zahrnout do plánované dohody, nicméně zástupci USA konstatovali, že to „očividně není cosi, co bychom byli připraveni akceptovat“.
Podle dostupných zpráv přitom Západ údajně byl v Bagdádu připraven na tento íránský zákonný požadavek kývnout – a dokonce i izraelský ministr obrany Ehud Barak oznámil, že by Izraeli íránské obohacování uranu na 3,5 procenta nevadilo – ale pak to zamítl jeho premiér Benjamin Netanjahu s tím, že Írán musí zastavit nejen obohacování uranu pro civilní účely, ale musí se vzdát i všech svých zásob uranu. A bylo to.
Drtivá většina íránského uranu je obohacena na úroveň 3,5 procenta, což je úroveň potřebná k provozu jaderné elektrárny v Búšehru. Menší část je obohacena na 20 procent a snahou Teheránu je začít vyrábět i palivové tyče, které potřebuje pro stárnoucí Teheránský výzkumný reaktor (postavený Američany v 60. letech), který vyrábí izotopy pro zdravotnictví.
Západ nyní v Bagdádu Írán vyzval, aby zastavil produkci právě tohoto 20procentního uranu, a výměnou nabídl některé úlitby, mezi nimiž by byly například dodávky zdravotnických izotopů nebo náhradní díly k civilním letadlům. Odmítl přitom íránský požadavek na okamžité zrušení ekonomických sankcí. Íránský analytik Hasan Abídíní k návrhu Západu podotkl: „Vzdát se obohacování uranu na 20 procent výměnou za náhradní díly k letadlům je vtip. Je to nevyvážený balíček a proto je nepřijatelný.“
Celý blízkovýchodní přehled najdete v Literárkách
