Po svržení ponurých komunistických mocipánů v čele s prezidentem Husákem v roce 1989 nastoupili do čela našeho státu na dvacet let noví šviháci, v čele s Pravdoláskou Havlem. Václav Havel, kamkoli přijel, tam se klaněl, omlouval, každému řekl to, co si zrovna dotyčný přál slyšet, a za to sbíral čestné doktoráty a medaile. Takový malý, zamindrákovaný slavoman. Ostudu nám dělal skoro třináct let.
Havel „reprezentoval“naši zemi především navenek, šoupáním nohou a klaněním.
Po něm nastoupil na prezidentský stolec „ješitný vrtošivý stařík …“ Klaus. Z toho se vyklubal intrikán, pseudovlastenec, odborník na ekonomii, klimatologii, Evropskou unii, prasečí chřipku a příště bude zajisté odborníkem na klimakterium. Neexistuje snad nikdo, s kým by Klaus nebyl ve při, a jeho státnické protějšky se vyhýbají osobnímu setkání – pokud lze.
Klaus „reprezentuje“především sám sebe – sám sobě.
Mandát prezidenta Klause se konečně začíná chýlit ke konci, a my bychom měli začít tvrdě tlačit na naše zastupitele, aby konečně schválili jednu pro nás velmi podstatnou větu do Ústavy o přímé volbě prezidenta republiky.
Přímé volby prezidenta se totiž politici doslova děsí a byť jen hypotetická možnost přímé volby prezidenta republiky občany jim způsobuje mozkovou koliku.
Na prezidentský stolec se již třese Přemysl Sobotka (současný předseda senátu), Miloš Zeman (důchodce), Jiří Paroubek (předseda) a nepochybně se o naši přízeň přihlásí i Jana Bobošíková. V úvahu připadá ještě i Američan Jan Švejnar, který by však musel mít hroší kůži, aby si po debaklu v minulých volbách o podobný výprask řekl ještě jednou.
Všem výše jmenovaným zájemcům o funkci prezidenta republiky zastupitelská volba aranžovaná zákulisním pletichařením podivných figur ohromně vyhovuje a sami jsou aktivními účastníky těchto pletich.
Naši páni zastupitelé-poslanci parlamentu, nás totiž již devadesát let pěkně vodí za nos zastupitelskou volbou prezidenta.
(My občané!) Máme právo si volit své zastupitele přímo a přitom tohoto práva trestuhodně nevyužíváme.
Po celou dobu existence našeho státu byli vždy bez vyjímky prezidenti voleni zastupitelsky. Občané vždy jen trpně čekali, na jaké „osobnosti“ se „svatá konkláve“ politických „elit“ dohodne.
A výsledkem „volby“ byly zpravidla nekompetentní lačné kreatury, které v krizových dobách selhaly.
Nejen naše země, ale celý svět dnes pociťuje dopady krize, která nejenže neustupuje, naopak se navzdory pozitivním predikcím ekonomů a politiků nekontrolovatelně prohlubuje.
Již si nemůžeme dovolit dalšího kontroverzního nejvyššího představitele státu, který namísto funkce integrujícího prvku společnosti občany názorově rozděluje. Nepotřebujeme dalšího sběratele medailí nebo odborníka na universum. Naše země potřebuje prezidenta sjednotitele vzešlého z přímé volby, za kterého se nebudeme muset stydět, a který v krizové situaci morálně neselže.
Zvraťme „spiknutí elit“ a zvolme si svého prezidenta sami – přímou volbou.
Prezidentem by měl být člověk s vřelým vztahem k vlastní zemi a občanům, zakořeněný, bez „oken“ v životopise, všeobecně známý a respektovaný nejen doma, ale i v zahraničí. Nekonfliktní, ale houževnatý a pevný v postojích. Reprezentant země uvnitř i navenek.
Od prezidenta se neočekává vysoká odborná kvalifikace akademické úrovně nebo patent na rozum. Neexistuje ani škola nebo kurs, kde se dá prezidentská kvalifikace získat a prezidentování naučit. Prezidentem tedy může být kdokoli, kdo splní zákonné podmínky a počtem volebních hlasů si získá důvěru většiny občanů. Klidně třeba pekař Stanislav Pecka, budiž mu země lehká.
A co o přímé volbě prezidenta říkají politici?
Jiří Čunek:
„Zavedení přímé volby prezidenta republiky bude znamenat výrazné posílení vlivu občanů na výběr hlavy státu a v tomto smyslu posílení přímé spoluúčasti na správě věcí veřejných, což jsou dlouhodobé priority křesťanských demokratů.“
Cyril Svoboda:
„Vyjdeme-li tedy ze základní teze, že Česká republika je parlamentní demokracií, pak vytváření nových legitimovaných center moci nemá své opodstatnění…“
Vojtěch Filip:
„KSČM není proti přímé volbě, ale pokud má být posílena přímá demokracie, žádáme všechny kolegy z ostatních politických stran, aby dali přednost v českém prostředí zákonu o referendu, který je výrazem přímé demokracie v ústavních systémech…“
Jiří Paroubek:
„My, sociální demokraté proto jednoznačně budeme i nadále podporovat přímou volbu prezidenta vším lidem jako naše nepřetržité směřování k co nejširšímu zapojení občanů do věcí veřejných. Jsme přesvědčeni, že takovou cestou je možno lépe zvolit osobnost více integrující a více respektující Ústavu České republiky.“
Mirek Topolánek:
„Jsem tedy proto zachovat nepřímou volbu hlavy státu. Je tradiční. Nepřináší zásadní problémy. A nakonec, ale ne v poslední řadě, si nemyslím, že by v debatě zazněl nějaký zásadní důvod proč měnit kvůli výběru prezidenta ústavu.
Omlouvám se za tento, na moje poměry, poněkud nejednoznačný projev, ale vážnost tématu byla taková, že to prostě umravnilo i mne…“
Martin Bursík:
„Dámy a pánové, zelení jsou připraveni na debatu o přímé volbě prezidenta.“
Přemysl Sobotka:
„Přestože jsem v jádru konzervativní politik a zdá se mi stávající ústavní řešení volby prezidenta republiky nejen tradiční, ale i nejracionálnější, nejsem však za každou cenu zarytým odpůrcem druhé nabízející se možnosti. Diskutujme o tom.
Jsem si vědom i jedné docela významné skutečnosti. Byl bych nerad, kdyby spoluobčané podlehli těžké mediální masáži, ve které by nezbylo mnoho času na argumenty, a až po přímém zvolení prezidenta zjistili, že jejich oblíbený hokejista, herec, zpěvák či znovuobjevený a v minulosti zcela neúspěšný politik, na jehož neschopnost se k jeho radosti již zapomnělo, svou státnickou roli zcela nezvládají…“
Na základě těchto odpovědí lze usoudit, že zřejmými odpůrci přímé volby prezidenta je ODS v čele s Mirkem Topolánkem.
A tak trochu pro, možná trochu proti, ale to nevědí ještě zcela přesně, KDU ČSL v čele s Cyrilem Svobodou. Zřejmě budou muset počkat, kam se vítr otočí.
Ostatní nemají v podstatě problém.
Překvapující na celé věci je, že i když přímá volba prezidenta je pro větší část politického spektra akceptovatelná, dosud nebyla zavedena. Proč?
P.S.
Vyrostl jsem v generaci Beatles, Pink Floyd, Black Sabath, Omegy. Karla Gotta jsme považovali za opovrženíhodného přeslazeného popíkáře. Přesto ovlivnil pozitivně náš život nekonečnou lavinou podbízivě melodických nekonfliktních písniček o lásce, které milovaly náctileté dívenky i dámy v nejlepších letech. Jeho písničky nás provází již padesát let. Mnohým sice lezou na nervy, ale byly světlým bodem šedé socialistické budovatelské éry, a ani vysoce profesionální úroveň podání nelze upřít.
Karel Gott se vždy choval čestně, vystupováním je to gentleman, pokud pomineme drobné úlety let sedmdesátých. Odpuštěno, doba byla složitá. Vždy držel slovo a svým závazkům vždy dostál. Pro naši zemi byl přínosem nejen ekonomickým, hlavně však kulturním, zejména reprezentováním naší kultury v Německu. Vizáž dobrá, vystupování kulturní, jazyková vybavenost uspokojivá.
A hlavně, … je vtipný.
Tento odstavec samozřejmě není míněn vážně… …i když,… …proč by nemohl být… …Karel Gott… …prezidentem?
Nebyl Ronald Wilson Reagan náhodou herec?
Foto: zdroj
