Kauza Radovan Karadžić – 3. díl

Díky Messinově File:Evstafiev-Radovan Karadzic 3MAR94.jpguveřejnění jednoho z údajných důkazů proti Radovanu Karadžićovi (1), kterým je přepis odposlechu telefonického rozhovoru mezi obžalovaným a jeho přítelem Gojko Dogem (2), jsme se mohli přesvědčit, jak strana žalobce ve spolupráci s médii dokáže mistrně manipulovat s fakty a předkládá veřejnosti zkreslený obraz toho, co se ve skutečnosti odehrálo poněkud odlišně!

Média citovala jako jednoznačný genocidní důkaz Karadžićovy slova: "…kolem Sarajeva je 20.000 ozbrojených Srbů … bude to černý kotel, kde zemře 300.000 Muslimů. Zmizí. Takoví lidé zmizí z povrchu země!"  Pokud doplníme do textu i nezveřejněná slova, dostává rozhovor jiný význam, ,,oni (Muslimové) se připravují na válku… pokoušejí se tady (v Sarajevu) vést válku… oni se úplně zbláznili… zmizí… takoví lidé zmizí z povrchu země, jestli teď začnou (válku)… musejí vědět, že kolem Sarajeva je 20.000 ozbrojených Srbů… je to šílenost, oni zmizí. Sarajevo bude černým kotlem, kde zemře 300.000 Muslimů, nemají to v hlavě v pořádku!"

V rozhovoru jsou i jiné věty, kde se R.Karadžić vyjadřuje směrem k obyčejným Muslimům: "Jsou tam obyčejní lidé a nechápou, že sází svoje krky, a že muslimští lidé zmizí, chudí Muslimové zmizí, oni nevědí, kam je vede (Alija Izetbegovič – vůdce bosenských Muslimů), kam zevede Muslimy…..tam venku jsou obyčejní (muslimští) lidé, a já si myslím, že by měli být přivítáni s otevřenou náručí. Ale u vedení nebudeme váhat, musejí vědět, že pokud chtějí vystoupit (z Jugoslávie), budou muset začít proti nám válku, zaútočit na nás a pak dostanou naši odpověď."  Navíc tento odposlech byl získán způsobem, který by žádný soud v demokratických zemí nemohl akceptovat, a smysl rozhovoru nemůžeme v žádném případě při zachování zdravého rozumu chápat jako genocidní záměr. Přejděme teď k samotným svědectvím.

Jedním z prvních vystoupil proti Radovanu Karadžićovi svědek pod pseudonymem KDZ064, který již svědčil v procesech proti Miloševićovi a Popovićovi. Na dotaz Karadžiće, proč nepoužívá své vlastní jméno, svědek odpověděl, že by se necítil bezpečně, protože existují lidé s podobnými názory jako má obžalovaný R. K. a chtěli by se ho zbavit. R. K. požádal svědka, aby řekl. jestli zná nějakého jiného svědka, který byl srbskou stranou zlikvidován a dostalo se mu odpovědi, že nezná a ostatní svědci ho ani nezajímají.

Než se svědek podrobil křížovému výslechu od R. K.(vzhledem k samoobhajobě má na to právo), hovořil o událostech od svého příchodu do BaH z Bělehradu, pádu Srebrenice (útěku z ní před příchodem Srbů), přes přechod ze Susnjari do Tuzly, kde byl zajat bosensko-srbskými vojáky a držen v zajetí v Bratunaci. Popisuje popravy a za záchranu svého života vděčí předstírání své smrti na hromadě mrtvol. Na dotaz R. K., zdali by tohle vše co řekl mohl ukázat na mapě, svědek nervózně odpověděl, že na mapě nic ukazovat nebude! Křížový výslech svědka začal R.K. otázkou, zdali on sám i jeho bratr byli vojáky armády BaH, na kterou tázaný odpověděl že ano. Vehementně však popíral, že by armáda ve které sloužil byla ozbrojená, i samotná Srebrenica byla demilitarizovaná a výpovědi o opaku jsou pouze mýty a pomluvy ze srbské strany. "Holýma rukama jsme bránili tyto vesnice před všemi nepřáteli – Srby, Chorvaty i Muslimy!"  (pozn.: umírněnými Muslimy, věrnými Fikretu Abdićovi). Poté ukázal R. K. dokument pod označením D38 s názvem Armáda BaH, obecní štáb ozbrojených sil Zvornik, zpráva o stavu, organizaci i struktuře a bojové pohotovosti ozbrojených složek ze dne 5.11.1992. Tento dokument byl příkazem vedení armády BaH (jejímž členem byl i svědek) a výslovně se zabýval strukturou velení armády v regionu Zvornik včetně trojúhelníku Kamenica, Cerska, Srebrenica. Projednával zbrojení i přípravu na boj, které bylo zahájeno několik měsíců před vypuknutím války.

Na další otázku ,,znáte velitele této jednotky Sakiba Haliloviće?", svědek odpověděl, že zná. Z výpovědí vyplynulo, že dotyčný byl vojákem armády BaH  a sloužil v prostoru Kamenice v období od dubna 1992 do března 1993. R. K směrem ke svědkovi: "Pane svědku, víte co se ve vesnici kde jste sloužil odehrálo, že byl zmasakrován (useknuty ruce a zabit) jedenáctiletý srbský chlapec Slobodan Stojanović, který před Muslimy bránil svého psa?!!"… ,,Ano, slyšel jsem že zemřelo dítě, ale že bylo zmasakrováno tak to ne! Co se týká rodiny Stojanovićovy, tak ta odešla z vesnice dobrovolně!!??, dušoval se svědek". Obžalovaným byl pak předložen dokument o nehodě pod označením D39.

Shrnutí výpovědi svědka: Přišel do Bosny bojovat za islámský stát, byl členem ozbrojené složky armády BaH, sám dle jiné výpovědi bojoval proti umírněným Muslimům v Bijeljině. Ve vesnici, kde sám určitý čas sloužil ,byl Muslimy zabit srbský chlapec. Na již tak malé věrohodnosti nepřidává ani fakt, že se jeho výpověď podezřele podobá výpovědi jiného svědka Kehmada Mehmedoviće.

Před soudem stanul i svědek Sulejman Crncalo (Muslim z Pale), který v době války pobýval i v Sarajevu. Tento svědek vypověděl, že v červnu 1992 slyšel osobně R.K. před kulturním domem v Pale prohlásit směrem k pozůstalým rodinám usmrcených srbských vojáků, ,,každý muslimský dům musí být napaden, protože to je jeden ze způsobů, jak bránit srbské domy!" R. K. se zeptal svědka, jak je možné, když řekl něco tak drastického, že to nikdo jiný kromě něho neslyšel a ani nenahrál? Svědek odpověděl, že neví, jak je to možné, ale jeho slova slyšel na vlastní uši! Na to R. K.přečetl úryvek z projevu uzavřeného zasedání bosensko-srbského parlamentu z července 1992 (dokument D00027), kde řekl: "V Pale je 20% Muslimů, proto se je nesmí nikdo dotýkat, ani je považovat za druhořadé občany! Ale naopak, naši státní úředníci musí s nimi komunikovat a přesvěčit je, že nemají důvod ke strachu a k obavám!" Proč by tedy Radovan Karadžić na veřejnosti mluvil proti Muslimům a na uzavřeném jednání v jejich prospěch? I toto svědectví pana Crncala se zdá být přitažené za vlasy!

Další výpověď pokračovala obviněním, že bosensko-srbská jednotka napadla 22.května 1992 obec Renovica, a svědek trval na svém, že Srbové zaútočili jako první, Muslimové neměli zájem nikoho napadnout! V souvislosti s událostmi v Renovici R. K. požádal svědka: "Pane Crncalo, ti vojáci šli sbírat zbraně, víte kolik bylo zabito v akci Muslimů a kolik Srbů?"  Svědek: ,,…pokud vím, byli zabiti dva Srbové a nevím kolik bylo zraněných, ale Srbové si začali jako první!". Následně R.K. ukázal svědkovi dopis ze dne 25.června 1992 od srbských vesničanů z obce Renovica (dokument D00019 a D00020). Tento dopis obsahoval seznam Srbů, kteří byli vyhnáni ze svých domovů a podrobný přehled o domech a majetku, které byly vyloupeny a spáleny muslimskou polovojenskou jednotkou. Nejprve bylo předloženo Muslimům ultimátum aby složili zbraně, ale během tohoto ultimáta byla napadena čekající vojenská jednotka, v které byli zabiti dva vojáci, Goran Kablar a Rade Tosić, dalších pět vojáků bylo zraněno!

Před několika týdny se zatýkalo i na muslimské straně, ve Velké Británii byl zatčen Ejub Ganić, který byl zodpovědný (jako organizátor) mimo jiné za útok na konvoj jugoslávské federální armády (JNA) v Sarajevu pod záštitou OSN v době, kdy se teprve formovala bosensko-srbská armáda (květen 1992). I Chorvaté jsou spokojeni, Ganić je zodpovědný za mnoho jejich mrtvých a ze svých domovů vyhnaných krajanů. V době na samém počátku konfliktu, kdy se v Sarajevu rozhořel konflikt, Muslimové blokovali kasárna JNA. Pod záštitou OSN byla domluvena evakuace těchto kasáren, rozhovorů se zůčastnili Warren Zimmermann (USA), kanadský generál Lewis McKanzie (UNPROFOR), generál Milutin Kukajac (JNA) a Alija Izetbegović (BaH). V čele jel velitel konvoje gen. McKanzie, za ním jeli gen. Kukajac a Alija Izetbegović. Kolona 40 vozidel putovala z oblasti ovládané Muslimy do oblasti pod srbskou kontrolou. Muslimský představitel dal záruky za bezpečnou evakuaci vojáků samotnému kanadskému generálovi: "Žádný problém, generále, máte slovo mé i našich velitelů"! Kukajac měl však pochybnosti, ale McKanzie zareagoval: ,,My jsme vaše garance a nám totéž garantoval pan Izetbegović a vedení BaH! Cožpak nevíte, že tu představujeme svět?". Jakmile dle dohody Izetbegović opustil kolonu a vešel do budovy předsednictva, došlo k okamžitému útoku na vozidla, které velel Zaim Backović (Zagi). Část rozhovoru zachyceného v krátkovlnných vysílačkách můžete vyslechnout zde (3).  




Rozkaz od Zagiho pro všechny jednotky:" Všechna vozidla nepřítele musí být zničena! Připravte chemikálie na založení požáru a všechny je zničte! …..Odřízněte vozidla UNPROFOR až po úroveň našeho prezidenta (Izetbegoviće). Okamžitě, okamžitě všechny zastavte na úrovni ulice Dobrovoljacka…..Pro všechny jednotky k vám mluví Zagi z nejvyššího velení BaH, vozidla nesmí projet, blokujte je, blokujte je!"


Výsledkem dvoudenních ataků včetně tohoto přepadení bylo 42 mrtvých, 71 zraněných a 215 zajatých vojáků JNA. Pokud si položíme otázku jak se tohle jednání slučuje s muslimskou vírou a dodržením slova, tak v tomto případě byla použita ,,lest proti nevěřícím", kdy je ve svaté válce (džihád) možné použít právě tento druh zrady, aniž by se Muslim dopustil kolize se svou vírou (viděno z pohledu radikála).


Úplně z jiného "soudku" je postoj Muslima Ibrana Mustafiće, svědka, který prošel zajetím ve Srebrenici, odvážného muže, který se nebojí mluvit pravdu v každé situaci. Mustafić kritizuje komercializaci tragédie ve Srebrenici, manipulaci s obětmi Muslimů a jejich rodinami (4), a poukazuje na to, že oběti nebyly pouze ve Srebrenici. Je spousta obětí, které by nutně potřebovaly finanční pomoc, ale díky úřadům se k nim nedostává! Doslova napsal:" Úřady jsou upíři, kteří se živí lidskou krví!!!". Tímto výstižným výrokem "bez hranic" se pro dnešek můžeme rozloučit. 

     

1) http://www.messin.estranky.cz/clanky/balkan/karadzic03

2) http://www.slobodan-milosevic.org/documents/03031271.pdf

3) http://www.youtube.com/watch?v=4wVu_lbrUKM&feature=related

4) Do celkového počtu obětí ve Srebrenici jsou započítáni i ti, kteří se nakonec po pohřešování  našli a zůčastnili se voleb. Dále velké množství těch, kteří evidentně zemřeli před červencem 1995 a po ním v delším časovém horizontu. Navyšování počtu obětí má čistě finanční význam. Jak kritizovalMustafić, je mnoho lidí, kteří jezdí po světě za cizí peníze a vyprávějí lži, přitom tyto peníze by se daly využít lépe, k finanční pomoci skutečným obětem války. Sám Mustafić padl do zajetí, ale bylo s ním dobře zacházeno a byl nakonec vyměněn za jiného zajatce.  


Zdroje: messin.estranky.cz, youtube.com, serbianna.com, slobodan-milosevic.org, Dr.Rajko Doleček, Vesti

 

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments