Kde jsme udělali chybu?

Mám kamaráda. Učitel, až komicky religiózní, což mu ale mu nebrání v užívání si života. Pacifista, na vojenské katedře něco jako Švejk. Volal: „Ne, na sraz nedojedu, syn odjíždí jako voják do Afganistánu.“ Málem jsem spolkl mobil.


Byl v takovém šoku, že jsem se zachoval velmi netaktně, až hloupě. Zeptal jsem se ho, jak je to možné, že právě jeho syn jede zabíjet do země, o níž naprosto nic neví a jejíž obyvatelé o to vůbec nestojí. Skoro zoufale a omluvně mi vysvětloval, že tomu sám nerozumí, že toto jeho výchova neobsahovala, a že s tím hluboce nesouhlasí.


Šlápl jsem na brzdu. Už jsme si neřekli, co bychom si řekli (jako již párkrát předtím), kdyby v tom nebyl namočen jeho syn. Že Afghánci mají právo ho jako ozbrojeného okupanta zabít, což si bez diskuse zaslouží nebo, že žoldák je nejnižší forma živé hmoty, na níž se žádná lidská práva nevztahují a jehož cena je pouhým součtem hodnoty orgánů, které jdou použít k transplantaci do lidských bytostí. Nakonec jsem mu jen popřál, aby se mu syn vrátil fyzicky v pořádku, ale hlavně aby tam zmoudřel. Jsem zvědav, jestli se bude modlit u svého milujícího Boha o ochranu jednoho žoldáka, který jel okupovat neznámou zemi, aby v ní hájit zájmy globálního zločinu. Ale možná tento problém jako ateista přeceňuji, pokrytectví je přece druhé jméno náboženství.


Když se podívám okolo, mám obavu, že jsme jako generace selhali. Selhali jsme v tom nejdůležitějším, výchově potomků. Nová generace je plná Přemluvbábů, Karlopankáčů, nevzdělaných povalečů s akademickými tituly a dokonce prodejných žoldáků. Ano, bylo nám významně „pomoženo“ mediální propagandou Goebbesovského typu, zaprodaným školstvím, které jen přehodilo výhybku od propagandy socialistické do stejně devastující propagandy postkomunistické, devastací všech lidských hodnost a zbytků důstojnosti člověka. To ale není argument, naši rodiče nás většinově před komunisty ochránit dovedli a také to nebylo jednoduché.


Kdysi jsme možná mohli něco změnit, nebo alespoň zastavit, teď jsme už jen v roli zoufalých pozorovatelů. Snad to všechno dopadne líp, než se obávám. Ale možná je to vše jen obvyklé trauma ze stárnutí, dobře popsané známým bonmotem: „Stáří dává dobré rady, protože již nemůže dávat špatný příklad“.

 

Převzato z Nautila

 

Foto: Banksy


0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky