Když dva dělají totéž, není to totéž. A když to dělají tři, tak už vůbec ne! Aneb co smí pán, nesmí kmán!
Moje babička byla přes přísloví. Znala jich hodně, používala je často a velmi trefně. Vůbec netuším, která by nasadila na situaci okolo plzeňských práv a jevy s nimi související.
Ale zcela jistě vím, jak by komentovala případy, resp. jejich vyznění či nevyznění, spojené se jmény Hosman, Benda , Řápková. První by bylo – když dva dělají totéž, není to totéž. A druhé nepochybně – co smí pán, nesmí kmán, či spíše v jadrnější podobě, co jest dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.
To myslím naprosto plasticky vidí nebohý exnáčelník plzeňských městských zbrojnošů Hosman. Opálil doslova bakalářskou slohovou práci svého šéfíka. Prasklo to. Politickými mastmi málo pomazaný šéfzbrojnoš evidentně duševně zkolaboval – a šup. Už šlape chodník!
To jiný, trochu více protřelý hošík, lžidoktor Benda, je úplně jiný týpek. Detaily rozebírat nebudu, to už přede mnou dokonale učinili jiní. Jen ukázal, co je hroší kůže a drzé čelo. A že by následoval exšéfzbrojnoše a letěl z parlamentu jak cukrář? Tak to mu, zdá se, nehrozí. Aspoň zatím ne. On přece tu doktorskou práci napíše. No on říká, že ještě jednou. Vidíš, ty hloupý zbrojnoši, jak to dělá opravdový inteligent? Dobře ti tak. Proto budeš vždycky jen zbrojnoš.A má babička by řekla – vůl.
Ovšem i lžidoktorova exhibice na tenkém laně je naprostá šmíra proti tomu, co nám předvádí pronásledovatelka neplatičů všeho druhu od Kamencového jezera! Jestliže u Bendy platí – drzé čelo lepší než poplužní dvůr, tak u téhle děvenky je tohle čelo za celé okresní město! Ta se s tím nemaže! Když předseda Nejvyššího správního soudu, který vedl její semináře předvede, že u něj ani jednou nebyla a nemohla mít zápočty, tím méně zkoušky – hop! A není tu lidoop – ale sdělení, že studovala u kantora, který sice prokazatelně nikdy nikomu zápočet nedal, ale je rok po smrti a nemůže se bránit. Co bránit – hlavně se ho nikdo už nemůže zeptat, jestli Řápkovou vůbec kdy viděl někde jinde než v televizi…
A to zdaleka není všechno. Ta, co jí tak leží na srdci osud všech pořádných lidí z Chomutova, zažalovala plzeňskou Universitu! Za to, že nemá v knihovně její diplomovou práci. Tedy v jejím podání – že ji ztratila! Universita jedna darebná! Jen bych pro jistotu připomenul, že skandál v Plzni začal tím, že v knihovně právnické fakulty nebyla k dohledání řada prací…S podtextem, že tam ani nikdy nebyly. Protože pan docent Kindl, dříve děkan, potom proděkan, je nejspíš zas až tak moc v jistých speciálních případech nevyžadoval…
Přidáme-li k tomu další drobné střípky – tedy, že ten samý Kindl je z Chomutova, a bydlí nedaleko stíhačky místních „pobudů“, že „magistra“ Řápková už světu vyjevila, že nemá ani index, ani diplomku, neboť obojí považovala za neužitečné harampádí, jí doma překážející, máme celkem jednoduše složenou mozaiku, jak to asi doopravdy je, což dnes veřejně okomentoval další vyučující z právnické fakulty, Dr. Kocina, takto jeden z plzeňských špičkových advokátů. Prostě sdělil, že odvolávat se na mrtvého je hyenismus, a že Řápková jednoduše lže. Mám-li si vybrat mezi slovem Dr. Kociny a „Mgr.“ Řápkové, je pro mne volba jasná. Třeba proto, že o Dr. Kocinovi není známo, že by za mimořádně podivných okolností úděsným způsobem „pronajal“ městský majetek, jako s e to stalo (sic!) starostce Řápkové s Kamencovým jezerem, či nějaký jiný obchod podobného druhu. Spíše naopak – má pověst advokáta jako břitva.
Takže pokud vyjdu z toho , že Dr.Kocina mluví pravdu, musela by si babička jedno přísloví opravit. Místo – lže jako cikán, by od nynějška nejspíš začala říkat – lže jako Řápková. Moje babička totiž nebyla rasistka.
