Komu se hodí tohle srovnávání a přirovnávání komunismu a socialismu k fašismu a nacismu? Proč to dělá? Kdo z toho má prospěch? Jaké asi budou výsledky a důsledky takového srovnávání?
Když dáme mezi komunismus a fašismus rovnítko, tak je to stejné jako kdybychom tvrdili, že voda a olej je jedno a totéž (jsou přece tekuté), že mezi nocí a dnem není rozdíl (přece havíř v hlubinném dolu to ani nepozná), že levice je pravice a pravice je levice (akorát tak v zrcadle), že když prší, tak vlastně neprší apod. Naši novináři a politici poněkud slabšího ducha a velmi mdlého rozumu to ale neustále tvrdí, no, a když se běžný človíček stále dívá na naši televizi, tak tomu masírování dokonce věří. Nedivím se, kdybych se také díval na televizi, byl bych na tom stejně.
Tak jsem si dal tu práci a začal hledat na internetu nějaké definice komunismu (socialismu) a fašismu (nacismu). Chtěl jsem si vyjasnit pojmy, tedy co je to komunismus a co je to fašismus. Na jakých idejích ony ideologie zakládají a jaké ideje (či ideály) má ten či onen systém. Po dvou hodinách hledání jsem to vzdal, byla to akorát ztráta času, nic jsem nenašel. Učení profesoři to tak krásně zamotávají a zašmodrchávají, že jim skutečně vychází, že fašismus je komunismus a komunismus je fašismus, prostě postmoderní matení pojmů. Proto se vůbec nedivím, když dnes někdo někoho osloví: „I ty filosofe“, že to dotyčný bere jako urážku a zostuzení. Ano, až tak to dopracovali filosofové. Ovšem není divu, vždyť žvaní a blábolí pouze o nesmyslech, které s reálným životem nemají ale vůbec nic společného. A dopracovali to až tak daleko, že humanita pro ně znamená bombardování, že zločin je vychvalován jako úctyhodný čin, že bezpráví nazývají právem, že lež je pravda, že totalita je demokracie a demokracie je totalita atp. Kdepak, Orwel v 1984, ba ani Goebbels nedosahují jejich úrovně. Takže do budoucna musíme počítat s tím, že to bude ještě mnohem více propracovanější. Technika oblbování jde a půjde nadále neúprosnými mílovými kroky kupředu. Člověk zanedlouho nebude vědět, ani jak se jmenuje.
Takové „diplomatické řečnění“ bylo odedávna považováno za nicneříkající, vždyť diplomaté jsou absolventy speciálních kurzů, kde musí zvládnout tzv. diplomatickou řeč, kde se naučí recitovat vznešené fráze, ale přitom nic neříct. Přeborníkem v mluvení o ničem byl nejenom náš exprezident Havel, velký humanista a mistr prázdných frází a floskulí, ale také Obama, který mluví emocionálně, vzrušeně, agresivně, máchá rukama, dělá obličejové grimasy, ale jeho řeč je také o ničem. Člověk si po jeho projevu klade otázku: co ten člověk vlastně vůbec řekl? Akorát mnoho slov, to je ostatně jeho specialitou, mluví a mluví a mluví a nikdo neví o čem. Smyslem jejich řečnění je zamlžit a pozměnit skutečný význam slov a odvést zmanipulované mozky posluchačů od skutečně důležitých záležitostí, od reality. Pěkně to vyjádřila Tereza Spencerová v Literárkách: „Obama prohlašuje, že Rusko je slabá nedůležitá regionální mocnost, Rusko ztrácí vliv a propadá se do bezvýznamnosti. Ale v další větě doporučuje, aby Evropa dávala více na zbrojení, neboť ruská hrozba je velice mocná.“ Co si z toho tedy má posluchač vybrat?
Ale vraťme se k pojmům komunismus a fašismu a selským rozumem je popišme, odhoďme učené super filosofické myšlenky inteligence, ať se v nich nimrají vyvolení doktoři a profesoři, kteří o jedné banální a nedůležité větičce jsou schopni sepsat stostránkové traktáty o ničem, samé křišťálově průzračné blábolení.
Tak třeba obyčejnými srozumitelnými slovy popišme a charakterizujme komunismus či socialismus jako předstupeň komunismu. Co vlastně má za cíl? Chce například svět bez válek a násilí. Chce zařídit naprostou rovnost všech lidí a ras. Odmítá vykořisťování člověka člověkem. (Já pracuji a výsledky mé práce si přivlastní někdo z titulu, že je moudřejší, schopnější, silnější, že je biskup, kardinál, předseda místní nebo vesnické organizace nějaké politické strany, či má modrou krev?) Dále tvrdí, že každé velké vlastnictví je krádež, což je evidentní skutečnost. Svobodný rozvoj každého jednotlivce je podmínkou svobodného rozvoje všech. Prosazuje vědecký světový názor, odmítá mystiku a transcendentního boha. Praxe je rozhodující. Cenzura je nepřípustná.
Copak to nejsou skvělé ideály? Copak si někdo myslí, že tyhle cíle jsou zásadně špatné a zločinné? Copak takovéto názory lze zamlčet, umlčet a označit za lživé a nikdy neuskutečnitelné?
Kdežto fašismus (a nacismus) zakládá na těchto idejích: Prý existuje nezměnitelná faktická nerovnost lidí a ras, jsou lidé nadřazení a podřadní (páni a otroci), jsou rasy nadřazené a podřadné. Kdo je silnější, ten má i právo. Jsou národy silné a nadřazené, které si své postavení vydobyly krví a železem. Slabí pracují pro silné. Nadčlověk musí být krutý a bezcitný, citovost je známkou slabosti. Kult mládí a síly. Militarismus. Vůdcovy instinkty jsou nadřazeny nad rozumem. Je správné nasadit ve prospěch vládnoucí skupiny násilí. Přednost mají bílé „árijské“ rasy nad ostatními rasami. Zákaz míšení ras, je nutné ochránit civilizaci před zhoubným působením Židů a dalších méněcenných ras. Mystika. (Přitom Hitler plánoval papeže po vítězství slavnostně na Svatopeterském náměstí oběsit!) Symbolem je tibetská svastika, tedy hákový kříž. Proč si to vybrali jako symbol, je mi dodnes záhadou. Proto asi Bursík s Biomasou pořád mají z okna vyvěšenou tibetskou vlajku, ti to oproti mně ví.
Copak si někdo myslí, že tyhle cíle jsou vznešené a božské a je nutné neustále je šířit a propagovat? Ale ano, takových lidí se najdou spousty. Stačí číst naše komentátory v novinách a televizi.
Zajisté, nikdy a nikde se prozatím nepodařilo v praxi realizovat ideály komunismu potažmo socialismu, i když pokusů (neúspěšných) byla spousta. Vždycky byly tyto pokusy o vybudování jakž takž spravedlivé společnosti brutálně vládnoucími elitami zmasakrovány, např. albigenští, husité, německá selská válka, francouzská Komuna… Někteří tvrdí, že jeden z takových úspěšných pokusů o vybudování spravedlivé společnosti byla civilizace Harappa a Mohendžodáro. Byla to ovšem civilizace lidí s tmavou kůží, tedy původních obyvatel Indie, možná i proto se evropská historická věda touto společností skoro nezabývá. A taky byla bílými Árijci (tedy vlastně námi!) zmasakrována. Prý byla zničena, zlikvidována, hlavně proto, že neměla armádu a neznala zbraně, prostě je vůbec ani nenapadlo, že někdo může být násilník, přece lidé si vzájemně musí pomáhat, a ne se zabíjet, neuměla se holt bránit, což dokazují kostry zavražděných třeba na schodech a v obytných místnostech, nebránící se byli sprostě povražděni. Mírumilovná, solidární, rovnostářská společnost. Představme si jenom civilizaci, která trvala skoro dva tisíce let a která nikdy nevedla jednu jedinou válku a přitom obchodovala se starým Sumerem! (Nemějte potom armádu a zbraně! A jak to tak vypadá, nejagresivnější je rasa bílá, asi to máme v genech.)
A protože pojem komunismus či socialismus je u nás, tedy v Evropě, a hlavně v postkomunistických zemích, pojem s naprosto negativními konotacemi (zločinný, zavrženíhodný, totalitární, diktátorský apod.), není nutné tyto pojmy používat. Ono třeba kdyby se komunistická strana přejmenovala hned po převratu na Stranu demokratické levice, jak to udělali komunisté v okolních státech, tak by už dnes byli bezproblémově ve vládnoucích koalicích. Ale tyto pojmy vůbec nemají pejorativní nádech třeba v Asii, Africe, v Jižní Americe, takže možná i Evropa někdy „zmoudří“. Možná taky ale ne. Takže proč pro tytéž ideje u nás nepoužívat jiné pojmy, jako třeba sociální stát, nebo harmonická společnost, společnost blahobytu a hojnosti, solidární, nesobecká, neegoistická společnost, stát práva a spravedlnosti apod.
Také místo pojmu komunismus můžeme použít název „společnost směřující k bodu omega“ vymyšlený jezuitou Teilhardem Chardinem, protože jeho bod omega je vize a cíl, ke kterému by se mělo lidstvo stále přibližovat, tedy je to totéž co ideály komunismu. Velice zajímavá je také jihoamerická tzv. teologie osvobození. Tamější teologové hlásají: „Nejdříve musíme dát lidem najíst, teprve potom můžeme hlásat Slovo Boží“, s čímž ovšem papežská kurie zásadně nesouhlasí a kněží hlásající toto jednoduché a srozumitelné poselství jako kacíře z církve exkomunikuje, neboť Slovo Boží se přece může hlásat i hladovým, sice jim bude kručet v břiše, ale budou nasyceni kázáním Slova Božího. Ostatně si myslím, že cílem lidstva by fakt měla být snaha přiblížit se co nejvíce komunismu či bodu omega. Když se někdy zeptám – a co máte proti komunismu? Odpověď zní: no ty gulagy, popravy, cenzura, totalitní vládnutí… Ale proti tomu jsem i já, a určitě by proti tomu protestoval i samotný Karel Marx, kterého někteří považují za zločince. No, když žádal, aby dělníci tvrdě nemakali 12 až 14 hodin denně, ale že stačí jenom osm a že by za svoji práci měli dostat slušný plat, aby netrpěli hladem, tak to je považováno neoliberály za zločinné. Tady ovšem diskuze možná není.
Ale křišťálově čistý fašismus se Němcům na pár let podařilo vybudovat. Hitlerův fašismus a nacismus byl za neuvěřitelně obrovského množství lidských obětí poražen, ale jeho myšlenky a ideje vegetují v naší svobodné a velice demokratické společnosti dál, jakoby se nechumelilo. A skoro nikdo na to neupozorňuje! Všechny výše uvedené charakteristiky fašismu jsou v poněkud (prozatím) mírnější formě běžné a už jakoby normální, nikomu nepřipadá, že už vlastně žijeme v novém postfašismu“. A já bych si dovolil konstatovat, že žijeme v tom pravém, skutečném, nefalšovaném reálném fašismu. Nebo v čem vlastně žijeme? Jak to jinak nazvat, taky najdeme jiný název? Třeba docela výstižný by byl pojem svobodná demokracie.
Máme nikoliv sociální, nýbrž asociální stát, který znovuzavádí nerovnost lidí, obyvatelé se už oficiálně dělí na nadlidi a podlidi, na pány a sluhy a otroky.
Právo má kdo? To, čemu se u nás říká právo, je naprostým bezprávím, je to přímo výsměch právu. Jsme naprosto bezmocní, práva se nelze dovolat. Dotklo se to přímo i mne, ukradli mi přes sto tisíc, pro mne docela vysoká suma. Lesy ČR – Šmerda 80 tisíc, bývalý Telekom – Horálek 30 tisíc, a dokonce na mne poslal exekuci i majitel soukromé nemocnice z Krnova, čemuž se ale není třeba divit, jeho příbuzní vlastní exekuční kancelář. Ti by za komunistů už dávno seděli za katrem, ale dnes se prohánějí v nejluxusnějších autech a hrají golf a oni takovou mně ukradenou sumu prochlastají za jeden večer v nějaké luxusní putyce. Holt úspěšní nadlidé.
Znám kolegu kantora, vynikající houslový virtuóz, který se v šedesáti stal bezdomovcem, místo do důchodu šel do bezdomoví, kdoví, kde je mu dnes konec. Holt vládnou nám humanisté a mecenáši umění.
Kritéria, kam který stát, či společenství zařadit, jsou naprosto jednoznačná a nejsou vůbec nutné nějaké intelektuálské konstrukce. Přijdete-li do nějakého hlavního (či většího) města a vidíte na ulicích spousty bezdomovců, žebráků a prostitutek, uvidíte-li ulice (většinou na okraji města) se zchátralými domy a kolem nich plno odpadků, je naprosto jednoznačné, že je to stát asociální a barbarský.
To i takové otroctví mělo blíže k sociálnímu státu než dnešní neoliberalismus, otrokář se o své otroky staral, neoliberál se nestará, každý je přece svéprávný a svobodný, každý se musí o sebe postarat sám. Silně pochybuji, že by nějaký antický otrok chtěl zaměnit svůj život za život dnešního svobodného dělníka-proletáře žijícího v demokratické svobodné společnosti. Antický otrok by neměnil. Má se podnikatel starat se o otroky? To by bylo pod jeho úrovní. Přitom v některých podnicích existují poměry stejné jako kdysi na galejích. Nikdo o tom nepíše, televizi to nezajímá.
A teď ještě o těch proslavených lidských právech. O těch stačí uvést jednu docela humornou historku, a je nám hned (bylo to i dříve) jasné, o co vlastně vůbec jde. To president USA Nixon při vůbec první návštěvě USA v Číně vysvětloval Mao Ce tungovi, že jeho země nedodržuje lidská práva. A když se Mao zeptal, cože jako nedodržuje, tak Nixon odpověděl, že třeba obyvatelé Číny nemohou svobodně vycestovat do ciziny. Mao na to: Tak dobře, příští týden vám pošleme 20 miliónů žen, bude to pro začátek stačit? A bylo po rozhovoru o lidských právech. Nixon mlčel. Proč neřekl, tak dobře, my je s radostí v rámci lidských práv přijmeme. Takový ten náš Spolek člověků v tísni by ten Maův návrh zajisté přijal, bylo by nás hned 30 miliónů a za pár let bychom se v počtu obyvatel vyrovnali i Polsku. Jenom více takových Bursíků, Hermanů a Pánků. (Ale dnešní Čína už nám tolik lidí nepošle, nebo jo?)
Jenomže co je na tom docela šílené a paranoidní, je fakt, že nemalé množství našich občanů dává přednost nacismu a fašismu a mnohokrát docela otevřeně, bez jakýchkoliv zábran obdivuje Hitlera a želí toho, že se mu nepodařilo zlikvidovat Sovětský svaz a komunismus a tudíž je potřeba to napravit a dokončit jeho dílo. Co jenom vychází těch publikací o abnormálně nadaných nacistických generálech a o jejich geniálním způsobem vedených bitvách se světem zla a ďábla. V podstatě se dá konstatovat, že litují toho, že Hitler nevyhrál onen boj se světem Zla. Kdyby vyhrál, to by byl dokonalý svět a navýsost také spravedlivý! Sibiřské nerostné bohatství bude naše (Clintonová). Z toho ale vychází, že nacismus a fašismus začíná být veleben a komunismus zavrhován, a že je to faktická realita, to stačí sedět v hospodě, po pár pivech spolusedící málem hajlují.
Skutečně televizi a naší inteligenci se podařilo naprosto znemožnit komunismus a zase naprosto s úctou a obdivem oslavovat nacismus a fašismus. Zajímavý fakt – jediný nijak neskrývaný otevřeně rasistický stát na světě je Izrael, ta bašta svobody a demokracie, a je to náš přítel.
No a tady jsme u jádra věci – v čí prospěch se to (nenápadně?) provádí?
Ivan David na webstránkách Nová republika (16. 3. 2014 Seminář na konci slepé ulice) píše: Politika ovšem zásadně ovlivňuje akademickou sféru už jenom tím, že velmi rozhoduje o tom, „na co budou peníze“. Tak může vzniknout luxusně dotovaná „vědecká instituce“ ÚSTR (Ústav pro studium totalitních režimů), kde se pěstuje špičkový obor společenských věd, který by bylo možné nazvat „vědecký antikomunismus“. Šíří se vysokými školami podobně jako po roce 1933 v Německu katedry rasové hygieny a stejně tak pomáhá v kariéře nejen akademické.
Můj o pár let starší známý mi vyprávěl, že když dělal za nacistické okupace přijímačky na gymnázium v Přerově, tak musel projít zkouškou, zda je rasově čistý, proto všem studentům měřili rozměry lebky. Dnes je to zastaralá metoda, nač měřit rozměry lebky, barvu očí a vlasů, dnes je modernější metoda. Miluješ USA a jejich vládu a nenávidíš Rusko a komunistu Putina? Jsi náš!
Ústav, který o sobě prohlašuje, že je vědeckou institucí, je stejně vědecký, jako byly vědecké ony katedry rasové hygieny. ÚSTR skandalizuje tzv. spolupracovníky-donašeče, zatím jsem ale nečetl seznam všech zaměstnanců-příslušníků StB, kteří většinou poctivě vykonávali přidělenou jim práci, stejně jako dnešní zaměstnanci-příslušníci BIS. Jejich seznamy nelze zveřejnit, neboť většina z nich přešla do BIS, odborníci se přece nevyhazují, copak by šlo vyhodit všechny učitele, soudce, lékaře, poštmistry? Příslušníci StB (tzv. estébáci) vedli o vytipovaných lidech záznamy, ale to přece dělal každý režim odnepaměti. „Vědcům“ z ÚSTRku vůbec nedochází, že dnešní režim šmíruje úplně neuvěřitelným detailním způsobem každého obyvatele, nejen pouze vybrané osoby.
