Bez ohledu na počty imigrantů z islámského světa v jednotlivých zemích je evidentní, že bývalé koloniální velmoci a jejich průmyslově-finanční elity stály v pozadí ideologie multikulturní Evropy. Zejména Velká Británie otevřela vrata imigrace dokořán. Průmyslově rozvinuté státy Evropy nyní čelí důsledkům. Některé zdroje hovoří o tom, že každý desátý obyvatel Evropy je muslimského vyznání. To sice ještě není dost na převzetí politické moci, ale jako základna pro terorismus způsobuje politickému vedení hluboké vrásky nejen na čele, ale i na pozadí. Zvláště, když političtí sionisté rozvracejí život rodin a připravuje o život občany stále většího počtu islámských států od Alžírska na západě po Pákistán na východě a Nigérii na jihu.
A spousta z těch imperiálními válkami dotčených islámských rodin má svoje příslušníky i v západní Evropě. Přestává to být legrace, a tak se v koridorech Evropské Unie začíná stále vice hovořit o nebezpečí transferu teroru z Blízkého a Středního Východu, z Afriky i Afganistánu, a zejména z Pákistánu na evropskou ulici. O zpřísnění imigračních procedur, rekodifikaci Schengenských dohod, překážkách výjezdu Evropanů do oblastí, kde probíhají občanské války a řádí či cvičí nováčky pro boj a diverzi teroristické skupiny a organizace.
Ve světě politiků začínají být brány vážně mnohé zprávy zpravodajských služeb o vzrůstajících počtech evropských militantů, kteří bojují v různých válkách a konfliktech na straně Al-Kájdy a dalších teroristických organizací, a nejen to, tito bojovníci Islámu se vracejí do svých evropských domicilů obohaceni o bojové zkušenosti, výcvik v organizování teroristických skupin, mnohdy i s výzbrojí.
V souvislosti s reálností ohrožení Západní Evropy fenoménem, na jehož projevy formou výbuchů v metru Evropa slastně zapomíná, upozornil španělský El Mundo na fakt, že hrozby pocházející prý z Íránu a údajně I ze Sýrie (považte, od bojovníků proti Asadovi), že pokud USA a její evropští vazalové zaútočí na Sýrii, zaktivizují tito svoje “spící” teroristické buňky v Západní Evropě.
Řekněme si na rovinu, že pokud západoevropská kontrašpionáž a protiteroristické útvary nejsou schopny zabránit cirkulaci bojovníků rekrutovaných v Evropě na bojiště a zpět do Evropy, je naděje na prevenci teroristických útoků v Evropě jen teoretická.
Pokud se těch cca 50 milionů evropských muslimů naštve a dá do boje, což je okamžik, který každý další útok Impéria na další cílovou zemi v neoconském “The Greater Middle East Project” dramaticky přibližuje, nezvládne vzniklý chaos a krveprolití na evropských ulicích žádný disponibilní nástroj, a to ani policejního státu. Jak to tak vypadá, finální kapitolou v dějinách multikulturalismu v Evropě je obyčejná občanská válka a totalita vynucená importovaným chaosem. Jak velké humanitní myšlenky/potřeby kapitálu končí s děsivou opakovatelností v černé uniformě gestapáka.
Článek El Mundo, evidentně stranící intervenci v Sýrii, poskytuje zajímavé informace o zákulisí evropského terorismu dnešních dní. Hovoří o “syrské” opoziční teroristické skupině jménem Jaish al-Muhajireen wal Ansar (Armáda emigrantů a pomahačů), která byla dříve známa pod názvem Mudžahedínská brigáda, což je v podmínkách Sýrie cosi jako teroristická cizinecká legie, do které vstupuje většina evropských dobrovolníků. Brigáda byla zorganizována v létě 2012 a velí ji osvědčení válečníci z Čečenska, tedy z líhně, která má v českých luzích nejednoho příznivce, zejména v organizaci Člověk v hajzlu. Letos v únoru se brigáda spojila s dvěma dalšími bohulibými a za demogracii bojujícími jednotkami – s Brigádou Al Chatáb a Mohamedovou armádou. Podle čečenské agentury Kavkaz Center má nově vzniklý útvar cca 1000 bojovníků, kteří za saúdskoarabské a katarské peníze útočí na syrskou armádu a vyvražďují nesunitské obyvatelstvo v prostoru Aleppo, Latákíja a Idžlíb, tedy v pásmu u tureckých hranic.
Jak to vypadá s těmi bojovníky, kterým chce přijít Obama a jeho gang na pomoc, z hlediska občanství?
V dubnu 2013 odhadl Gilles de Kerchove, koordinátor EU pro protiteroristický boj, že v Sýrii bojuje cca 500 občanů EU, většina z nich pochází z Velké Británie, Francie a Irska. Studie International Center for the Study of Radicalization (působící v rámci King’s College, London) hovoří o cca 600 Evropanech ze 14 zemí, zahrnujících I země jako Rakousko, Španělsko, Švédsko, Velkou Británii a Německo, kteří bojovali v Sýrii od počátku konfliktu v roce 2011. Tito Evropané údajně činí 7-11 procent z celkového počtu cizinců, bojujících na straně opozice v Sýrii. Z nich 134 pocházelo z Velké Británie. Podstatné ovšem je, že teroristé bojují po americkém vzoru, na tzv. tůry. Odbojují si nějaký kontraktem stanovený čas a vrací se domů jako každý žoldák. Tedy, počet těch, kteří prošli jak teroristickým výcvikem, tak mají “bojové” zkušenosti, může být I několikanásobně vyšší. A to stále hovoříme jen o syrském bojišti.
Zdá se, že v Evropě nemá nikdo ani bližší představu, kolik evropských teroristů a žoldáků působí ve stávající etapě Války civilizací, kde a jak. Čas od času se objeví zprávy o zabitých teroristech evropského původu v Jemenu, Somálsku, Libyi či Sýrii. V zemích jako Irák, Afganistán, Pákistán, jakoby žádný evropský mudžahedín nikdy nepadl – alespoň se tak tváří globalizovaná média.
V březnu, například, byli identifikováni dva sebevražední bomboví atentátníci v Sýrii jako Švéd bojující pod pseudonymem Abu Kamal Al-Swedee a Dán známý jako Abdul Malik Al-Dinmarki, oba členové jednotky Jaish al-Muhajireen wal Ansar.
Teroristé z Rakouska, Dánska, Švédska ? – To je tedy “čečensky” a mutlikulti na pováženou.
The Washington Institute for Near East Policy (hlas bohů neoconských) a Flashpoint Global Partners zpracovali letos společnou studii, v rámci které byly monitorovány extrémistické internetové stránky a byla provedena analýza původu 280 zahraničních bojovníků, kteří prokazatelně padli na straně rebelů v Sýrii mezi červencem 2012 a květnem 2013. 60 padlých pocházelo z Libye, 47 z Tuniska, 44 padlých bylo občany Saúdské Arábie. Zaznamenali ale, v řádu jednotlivců, I padlé džihádisty z Dánska, Francie, Uzbekistánu, Velké Británie, Irska, Turecka, Maroka a Spojených států.
Suma sumárum. Integrace afrických i asijských muslimů do evropské společnosti, v níž v průběhu 60. let minulého století doufali architekti přílivu levných pracovních sil v Západní Evropě, se nekonala. Ale v to, snad, bývalé koloniální mocnosti nemohly, po staletých zkušenostech z kolonií, ani doufat. Vytvořila se zákonitě kulturní ghetta, jež mají autonomní život a jejichž vztah vůči islámu a jemu vlastním hodnotovým žebříčkům i domovským zemím je silnější než realita okolní většinové společnosti a právo, zvyky státu, kam tito lidé imigrovali. Každá krize se na těchto “jinačích” imigrantech odráží bídou a strádáními nejvíce a utužuje separaci ghetta. (Židé by mohli vyprávět!) Z titulu demografického vývoje a vysoké natality rostou jeho nároky, bída a agresivita sebeprosazování, prosazování jejich životního kréda, vize společnosti, vize spravedlnosti a práva. Když není chleba, zbývá Alláh, ježíš nebo jiná nadpozemská autorita. Zbývají poučky s dob dva tisíce let vzdálených, tedy mimo realitu. Útoky na jejich domovské státy a rodinné příslušníky, žijící v oblasti imperiálního válčiště, považují tyto komunity stále vice za útoky proti jim samým, jejich kultuře a zvykům, a stále vice nezaměstnaných v ghettech podléhá svodům saúdských žoldů či propagandě extremistů. Zhoršování hospodářské krize tedy rozmnožuje řady lidí, kteří vstupují do řad teroristických organizací. Tak, jak těmto lidem dříve evropské elity nabídly šanci na lepší životní podmínky, dnes jim tuto šanci berou. V rámci EU se sice mohou přesunovat téměř bez zábran, ale šance na lepší život v periferních a méně rozvinutých zemích je ještě menší. A to (volnost pohybu v rámci EU) mohou využívat I terorističtí organizátoři a instruktoři i tam, kde počet muslimů je minimální. K tomu připočtěme porézní vnější hranice EU, kterými projde jak nůž máslem každý alkajďák, každý balík dolarů na podporu terorismu odkudkoli.
Pár příkladů z politicky nekorektní reality jen z poslední doby:
-
březen 2013: belgická policie zadržela ukradené auto a v následné přestřelce usmrtila alžírského Francouze jménem Hakim Benladghem, bývalého parašutistu Cizinecké legie. V následné prohlídce jeho bytu zabavila velké množství zbraní a důkazy o plánování teroristického útoku v Evropě.
-
srpen 2012: španělská a francouzská policie překazila operaci al Kájda dvou Čečenců, Eldara Magomedova a Mohameda Ankari Adamova, a Turka Cengize Yalcina. Jejich plánem bylo shodit nálože z parakluzáků na americké a britské cíle ve Španělsku, Francii a jinde v Evropě v průběhu olympijských her v Londýně. Všichni prošli výcvikem v Pákistánu.
-
červenec 2012: Švéd libanonského původu Abu Abdurraham, se snažil vyhodit do vzduchu za letu americké civilní letadlo v průběhu londýnských olympijských her. Abdurraham přestoupil na Islám v roce 2008 a byl pro akci vybrán ve výcvikovém středisku teroristů v Jemenu.
-
březen 2012: Francouz alžírského původu Mohammed Merah zastřelil rabína a tři děti před židovskou školou v Toulouse, Francie. Týden předtím, Merah zastřelil čtyři francouzské výsadkáře. Údajně byl rekrutován teroristy v průběhu jeho vojenského nasazení v rámci francouzského kontingentu v Afganistánu.
Německo, Velká Británie a Francie, přes některá opačná stanoviska svých vůdců a přes oficiální ukončení embarga na dodávky teroristům v Sýrii, se stále vice obávají, že případné další dodávky zbraní do Sýrie znamenají rostoucí nebezpečí, že se tyto zbraně vrátí do místa jejich původu a vyzbrojí rostoucí a rozšiřující se enklávy terorismu v jejich vlastních zemích. Tato radikalizující se ghetto poskytují optimální prostředí pro činnost teroristů vzhledem k jejich relativní izolaci, kulturní I náboženské soudržnosti i společnému “nepříteli”, který vraždí v jejich domovině.
Arabské jaro a jeho projevy v Severní Africe, spojenectví NATO s al-Kájdou a jeho důsledky v Libyi, jakož i dlouhá občanská válka v Sýrii, intenzifikace násilí v Iráku, to vše vede k nárůstu napětí a přijatelnosti terorismu v islámských ghettech Evropy. Když se terorismus stává problémem i v zemích, známých svým extrémně tolerantním multikulturním prostředím, jako je např. Dánsko, spolupráce protiteroristických organizací členských států Evropy nabírá na důležitosti.
V souvislosti s tím, na počátku srpna vyzvala EU skupina států zahrnujících Francii, Belgii, Holandsko, Německo, Polsko, Itálii, Velkou Británii a Švédsko, aby parlament schválil monitoring a vytvoření společné databáze cestujících aerolinek do a ze zemí podporujících terorismus. Každá země danou databázi již provozuje, ale společná chybí. V době standardizace i ohybu banánů na EU trhu jde o šokující skutečnost, hraničící s podporou terorismu.
Plánuje se též zpřísnění kontrol a ochrany vnějších hranic EU. To bude mít komplikující vliv nejen pro teroristy, ale i pro ostatní cestovatele – turisty. Zvláště se to má týkat balkánských států, z nichž je monitorován velký příliv bojovníků do mnoha teroristických organizací a jejich výcvikových center. Jinými slovy, německá politika na Balkánu a albánská lobby ve Washingtonu otevřela rozbitím Jugoslávie a podporou Kosova a Bosny teroristickou dálnici do i z Evropy.
Teď se Západ údajně chystá řešit problém, které sám způsobil, dodávkami technologií pro ochranu hranic a penězi. Do čích rukou ovšem tyto zdroje padnou, a jak budou využity, je, zdá se, mimo jeho kontrolu. Ale snad i očistí vlastní svědomí a slovanskou krví zakrvácené ruce Impéria. Nebo je to zase bluff?
V každém případě, Schengenské dohody doznají v blízké době radikálních změn vynucených konfliktem mezi optimismem a naivitou politiků a realitou narůstajících bezpečnostních rizik nejhoršího rázu.
V současnosti se jen málo islámských bojovníků, navracejících se z bojiště domů do Evropy, zapojuje do činnosti aktivních teroristických buněk v Evropě. Drtivá většina však může být označena za “spící” agenty, kteří mohou být kdykoli aktivováni na povel. K jejich nasazení, zdá se, zatím nenazrál čas. Ghetta zatím nejsou zradikalizována na úroveň potřebnou pro zahájení větších bojových operací. Zatím sledujeme dobu provokací džihádistických ideologů, extrémistických, zejména wahhábistických duchovních, demonstrací, které mají šokovat a vymezit nenávistné, netolerantní bojiště pro akce a věci budoucí. Postavit chudá ghetta do nesmiřitelného konfliktu se vším a se všemi za jejich hranicemi. Nahnat těch 50 milionů islám vyznávajících Evropanů do jednoho bitevního šiku a těch 450 milionů zbývajících Evropanů do zákopu na druhé straně.
I o tom je Válka civilizací, kdo netrpí slepotou, tuší, že ani Evropě se nevyhne. Že Evropan bude multikulturně donucen s Izraelcem v jednom zákopu být i umírat. A v tom zákopu mohou nakonec dlít ti šťastnější, se vší tou technologickou vyspělostí výzbroje Západu. Kdo neví, o čem nyní hovořím, ať si vzpomene na Severní Irsko z dob IRA v EU parametrech.
V posledních pár stoletích, kdy vládnou velké peníze a jejich zájmy, se nic na světě neděje náhodou, nebo omylem. Účetní a bankovní uzávěrky omyly neznají a náhodu nenávidí. Všechny ty –ismy mají stejné autory a stejný design. Na líci bankovky je vždy hezký poutač, nominálně krásný obrázek skvělé představy o příjemné budoucnosti plné rozvoje, míru a spokojenosti, rovnosti, volnost a bratrství (vždy s tím, že není specifikováno pro koho) a na reverzu je drsná realita totality peněz a jejich pánů a války, coby nejlepšího generátoru zisků vyvolených a napojených.
Multikulturalismus není jiný. Nic nového pod sluncem. Když ptáčka chytají, libě mu zpívají. Obávám se, že čas zpívání odešel. S Kissingerem slyším v dáli válečné bubny, ten zvuk se blíží. V Evropě jsme připraveni, beze studu a morálky, prodáme za šekel i mámu.
Zdroj: Stratfor
