Krach eurozóny v přímém přenosu

Hororové zprávy se na nás valí stále rychleji. Sotva německý ústavní soud vydal rozsudek ve věci žaloby tisíců organizací a obyvatel proti ESM a dal zelenou vstupu Německa do tohoto záchranného fondu, už se evropským daňovým polatníkům oznamuje, že je potřeba jeho čtyřnásobné navýšení. To znamená na 2 bilióny eur. Už jsme si zvykli. A to záchranný fond ještě vůbec nezačal fungovat, vstupuje v platnost 8. října 2012.


Co se naprosto nepodařilo, bylo zastavení odlivu kapitálu z periférie eurozóny. Obyvatelé těchto zemí tak vynesli svůj ortel: krach se neblíží, ale vstupuje otevřenými dveřmi.


Jen ze Španělska, Portugalska, Řecka a Irska odteklo v loňském roce do zemí tvrdého jádra eurozóny 326 miliard, uvádí agentura Bloomberg. Hlavně do Německa. Pochopitelně, lidé hledají pro své úspory bezpečnější přístav, pokud již neinvestovali do zlata nebo jiných hodnot. Dnes, 24. září 2012, proběhla aukce německých státních dluhopisů se splatností 12 měsíců. Během dopoledne se prodaly cenné papíry za 1,3 mld. euro z celkových emitovaných 3 mld. Prodat zbytek nebude podle vyjádření německé Bundesbanky žádný problém: budou prodány prostřednictvím sekundárních finančních trhů. A to přesto, že výnos z těchto bondů bude mínusový, to znamená prodělek.


Polopaticky řečeno, vkladatelé platí německým bankám za to, že si u nich mohou uložit své peníze. Úprk kapitálu z jižních zemí však prohlubuje nerovnováhu mezi zeměmi eurozóny a urychluje tak její rozpad. Podniky v těchto zemích platí v půměru na úrocích z úvěrů o dvě procenta víc než v zemích tvrdého jádra , pokud se k nim vůbec ještě dostanou. Za těchto podmínek mohou být podnikatelé z jižních zemí těžko konkurenceschopní. Chybí peníze na rozvoj a udržení infrastruktury. Vzhledem k hluboké recesi se přes úsporná opatření řecké vlády nedaří plnit plán příjmů státní pokladny. Řecku chybí v rozpočtu skoro dvojnásobek, než se uvažovalo: 20 miliard euro. Řecké zdravotnictví stojí před kolapsem. Onkologičtí pacienti prožívají peklo, zdravotnická zařízení dostávají peníze se zpožděním 590 dnů, takže distributoři nedodávají léky, začaly se objevovat již vymýcené nemoci jako tuberkulóza a malárie. Hrozí humanitární krize.


Řecko volá sice SOS, ale stejné příznaky se už šíří z dalších zemí, zejména ze Španělska. Ač všechna média soustřeďují svou pozornost na problémy na kontinentu, zůstává jaksi stranou zájmu katastrofální situace ve Velké Británii. Deník Telegraph porovnává letošní deficity státních rozpočtů, kdy se očekává v případě Španělska 6 %, Řecka 6,3 %, ale u Velké Británie dokonce 7,8 %! Ač není členem eurozóny, nebude nakonec potřebovat i Velká Británie pod záchranný deštník?


Chybná konstrukce eura způsobila mnoho utrpení, bídy a nenávisti mezi evropskými národy. Ještě horší však je, že politické elity se nechtějí poučit, nemají zájem přiznat chybu a hledat cestu, která by vrátila důvěru nejenom celému evropskému projektu. Hledat cestu, která by navrátila Evropu na cestu skutečné demokracie, svobody a humanity.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments