Krátké zamyšlení nad některými aspekty osobnosti Václava Havla

Kritizoval komunisty za adoraci jedné velmoci a za její armádu na československém území. Sám nekriticky adoroval jinou velmoc a dělal vše pro to, aby natáhnul byť jenom drápečkem do české země její armádu.

Kritizoval zvací list č. 1 a sám se stal signatářem zvacího listu č. 2. Kritizoval papaláše komunistického režimu za to, že si chodili pro instrukce do Moskvy. Sám podepsal Projekt pro nové americké století a často navštěvoval USA, případně si recipročně oplácel návštěvy s americkým ambasadorem.

Kritizoval odtrženost komunistického panoptika od veřejnosti. Sám se časem izoloval od české veřejnosti a ač často mluvil o demokracii a občanské společnosti, opouzdřil se ve své skleněné věži obezděné několika pochlebníky a s veřejností komunikoval téměř výlučně skrze své mluvčí, tajemníky a hradní monology. Konfrontaci názorů se programově vyhýbal.

Kritizoval komunisty za SANOPZ, přitom sám byl pečený vařený ve střešovickém prominentním "SANOPZU", kvůli němu se scházela konzília předních lékařských odborníků a profesorů, kvůli klidu ležel na uzavřeném oddělení nemocnice. Na sklonku života o něj pečovali řádové sestry Boromejky, které zcela nestandardně dojížděly za svým prominentním pacientem, kterýmžto pádem kvůli jedinci se nemohlo dostat jejich potřebné péče širší veřejnosti.

Kritizoval komunistické papaláše za nesestřelitelnost z funkce. Přes své sliby zůstal zaklíněný v prezidentské funkci až do nejzazšího konce. Při poslední volbě dokonce přehlédnul takovou "drobnost" jakou byla účelová vazba řádně zvoleného poslance parlamentu ČR, aby mohl být "demokraticky" zvolen hlavou státu.

Kritizoval komunistické papaláše za osobní obohacování. Přitom sám za velice nestandardních podmínek prodal svou půlku Lucerny Chemapol Group, který posléze skončil v bankrotu. Konkursní správce pak prodal Lucernu za tržní cenu cca o 50 milionů Kč levněji jeho švagrové.

Kritizoval komunistické prominenty kvůli kultu osobnosti. Sám bude v duchu Masarykovské tradice vezen při poslední cestě na lafetě děla, čemuž předcházel třídenní státní smutek (tím dokonce překonal i svě komunistické předchůdce) s třídenním vystavením ostatků, třídenními procesími kondolujících, třídenním veřejným podepisováním kondolenčních listin. Dokonce prý má vláda navrhnout zákon o jeho zásluhách a navrženo je přejmenování odborně tunelovaného letiště jeho jménem. Kdo by to byl kdy řekl, že se jeho život zvrkne ve své finální VIP části v absurdní drama?