Měl jsem tu výhodu, že jsem o Stanově úmyslu pověsit sem dílko Jana Kukačky věděl dopředu. Byl jsem totiž dotázán na názor. A odpověděl jsem tehdy, že je to čistá demagogie. Hrubá, velmi hrubá dezinterpretace reálných čísel. A dál jsem odpověděl, že to rozhodně s gustem rozcupuji, když se to na OM objeví. A do třetice jsem odpověděl, že Kukačka najde na Outsiderech nadšené čtenáře. To první a třetí se stalo. Teď je řada na mně, abych také já splnil svůj slib. Kdy hodlám čtenářům poodkrýt, co obsahuje pod skořápkou Kukaččí vejce, které se ocitlo v hnízdě OM.
Nejdřív zpráva dobrá. Pro fandy všech Kukaček. Ten graf , o který to Jan Kukačka opírá, je korektní. Tedy vlastně jeho dvě křivky. Křivka HNP E
Další zprávy už budou jen špatné. Pro fandy všech Kukaček. Ta třetí křivka je naprosto nesmyslná. Jak by rostl národní produkt, kdyby… Dokonalý nesmysl. Jak z pera nějakého šíleného, pologramotného bolševického plánovače tak z roku 1952. dokonalé odtržení od reality. Klasické světlé zítřky, samá pozitiva a sociální jistoty. Řečeno s klasikem. Rád bych se pana Kukačky zeptal – ten pravidelný růst o 4,5% by se byl uskutečnil kdy, kdyby nebylo došlo k převratu a rozpadu tzv. socialistického tábora, nebo k němu mohlo dojít i po Listopadu? Pokud platí první varianta, je nesmyslná už svou představou. Socialistický tábor se prostě rozpadl. Pokud autor při projektování toho raketového bezpříkladného růstu skutečně myslel, že je něco takového možné po Listopadu, je podle mne naprostý fantasta. Dále se zmíním proč. Až budu komentovat jednotlivé úlety jeho úvahy.
Začnu tím, že se znovu vrátím k onomu grafu. Autor, dává pro HNP E15 i ČR stav roku 89 jako výchozí, startovací hodnotu 100%. Což by bylo možno označit za korektní. Pokud by neexistovaly zásadní rozdíly. Kvalitativní. Například to, že v E15 byla daleko vyšší produktivita práce. Například to, že firmy v E 15 byly dobře vybaveny kapitálově. Což české firmy postrádaly. Ale hlavně pomíjí jednu zásadní věc – 18.11.1989 jsme se probudili do úplně jiného světa. Den před tím jsme byli ještě členy tzv. socialistického tábora, tedy toho, co z něj ještě zbývalo (což už byl jen Sovětský svaz, Kuba,Vietnam, SeverníKorea, Rumunsko a my) a jeho ekonomického prostoru. Kde platily jiné cenové relace, jiné obchodní vztahy, jiné měnové relace a jiný systém výměny a distribuce zboží a služeb než v ekonomickém prostoru, pokrývajícím zbytek zeměkoule. Náš hospodářský systém byl ve válce s tím druhým systémem. Studené válce. O den později jsme se probudili do světa po té válce. Jako kapitulant. Byť byla studená, byli jsme poraženi. Podobně jako Německo 9. 5. 1945. Se všemi důsledky. Náš hospodářský prostor se rozsypal a začaly okamžitě platit relace toho druhého světa. Jeho hodnotový systém, jeho systém výměny zboží, jeho systém financování, atd. Prostě my jsme přišli o všechny své ekonomické výhody. O speciální výměnu zboží za suroviny. Za suroviny za ceny podstatně pod cenami světovými. Které jsme platili naším zbožím. Z nějakých 85% (a to jsem velký optimista) na jiných trzích v podstatě neprodejným. Pokud jsme po doběhu starých dohod se Sovětským svazem chtěli naftu, nikl, zemní plyn, železnou rudu – O.K. Ale za dolary a světové ceny. Zhroutil se trh RVHP. Přestal existovat. Takže operovat výchozím bodem E15 100 a my 100, je a si stejně korektní, jako udělat tentýž graf pro Německo po válce a mít pro něj výchozí hodnotu 100 1. 1. 1945. A divit se, že v roce 45 došlo k děsivému propadu… A nevzít na vědomí, že prohrálo válku. My ji prohráli také. A celý náš systém, který tu byl. To byla a je objektivní pravda. Takže samozřejmě, že HDP musel okamžitě a hodně dolů! Poražený totiž vždycky přijde o všechny svoje výhody a inkasuje jen nevýhody. A že jich bylo nepočítaně.
Začneme měnou. Firmy měly jen měnové limity. Přidělené zhora. Ale najednou jim subdodávky byly účtovány v tvrdých… Kde na to vzít? Jeden z prvních popřevratových problémů byl problém směnitelnosti koruny. Kukačka píše, že došlo k hlubokému podhodnocení koruny. No, to je věc názoru. Když si představím, jak dopadlo východoněmecké hospodářství, kde nakonec měnili v kursu 1:1, tak se mi nezdá, že jsme na to zas až tak moc nedoplatili. On ten kurs nebyl vycucaný z prstu. Byl v podstatě převzat od veksláků. A ti pro jeho nastavení nejspíš měli docela pádné důvody. Ale pan Kukačka nejspíš dokázal, když si chtěl koupit džíny v Tuzíku, sehnat marky za kurz oficiální – 1 DEM = 4 Kč. Já ne. A opět připomínám – měli jsme nekonvertibilní měnu. A dodávám, byl zde obrovský hlad po konzumním zboží! Vedle toho bylo třeba nahradit výpadky východních trhů získáním trhů nových. Tedy západních. Což šlo jedině a pouze cenou. Stejně jako to dnes předvádí Čína. Sečteno a podtrženo, vláda musela silně stlačit korunu:
1- aby nebyly okamžitě všechny devizy promrhány za nákup spotřebního zboží
2- abychom měli vůbec šanci se uchytit na nových trzích.
Prostě holá nutnost… Nutnost přežít porážku ve válce systémů.
Úplně vyděšeně zírám na Kukačkovo tvrzení, že bylo v prvních letech direktivně omezováno zvyšování mezd i když bylo možné… Mno, tak si připomeňme tehdejší realitu! V roce 1991 došlo k uvolnění cen. Ale také k zavedení tržních vztahů ve financování podniků. Už nečerpaly úvěry od SBČS za sazbu 1,2% p.a., ale od Komerční banky za sazbu 20%. Ano v roce 91 dosáhly, uvolněním cen, obrovské zisky. Na papíře. Protože jednak prodávaly své výrobky vyráběné ze starých surovin na starých strojích, se starými odpisy a prodávaly je za ceny nové. Inflace v tom roce byla, myslím, 58%… Takže ten, kdo prodával, měl opravdu úžasný účetní zisk. Ale jen účetní. Protože odpisy zůstaly na staré úrovni. Což já osobně pokládám za jeden z nejhorších polistopadových hospodářských přehmatů se skutečně likvidačními dopady! Podniky platily tehdy, tuším, padesátiprocentní daň. Takže ty zisky jim byly odčerpány. Zůstaly jim ovšem TOZety a přibyly nové úvěry za 20% p.a. Kukačka je názoru, že zbylé peníze měly jít do mezd!!! Má ty svatá prostoto. V době, kdy většina podniků zoufale bojovala o to, aby ztracené trhy na východě nahradila trhy západními, kde mohla bojovat jen a jen cenou….
Pokud si dobře pamatuji, v dalším odstavci se pan Kukačka zabývá destruktivní politikou vlády, která vedla k velkému hospodářskému poklesu. Já znovu opakuji – aniž bych jakkoli chválil vládu – za pokles v prvé řadě může absolutní ztráta trhů! RVHP se rozpadla! Následně byla zrušena. Bez náhrady. A myslím, že si pamatuji dobře – se Sovětským svazem nastoupily tzv. spisky. O výměně zboží… A pamatuji si, jak byly plněny. No z naší strany dobře. Zboží odcházelo. Ale Rusové jaksi – neplatili. Spisek nespisek. To byl náš největší obchodní partner. Druhým největším pak byla NDR.. Tam to bylo ještě horší. Ta prostě prakticky ze dne na den vypověděla uzavřené mezivládní smlouvy. Přestala brát naše zboží. Ale její podniky dodávaly, až se kouřilo. A pak nám předložili, po sjednocení, účet. V západních markách. A v kursu 1:1…. Žádná destrukční politika vlády, ale obchodní praktiky dvou našich největších obchodních partnerů. Chce to mít jen trochu dobrou a nikoli selektivní paměť!
A vláda prý dělala tu destrukci, aby mohla české firmy vyprodat do zahraničí…Ani se mi nechce věřit, že tohle někdo může myslet vážně… Zapomněl Kukačka na premisy Klausovy privatizace? Totiž tzv. českou cestu? Kdy se snažil rozprodat podniky doma? Kdy nám přes noc vznikali „továrníci“, kteří si půjčovali za 20% a víc , aby koupili firmu, která tolik nikdy nemohla vydělat? Zapomněl na kupónovku? A zapomněl na praxi neprodejného tzv. domácího stříbra? Tohle byla ta destrukce motivovaná prodejem do zahraničí? Patří do toho i doslova vyhnání Siemense z plzeňské Škodovky, kde už byl a chtěl ji privatizovat a toto bylo nahrazeno prodejem Soudkovi? A to je jen jeden příklad za všechny podobné…
Co tam máme dál? Věc ještě neuvěřitelnější! Vláda prý zakázala, před prodejem firmy zahraničnímu subjektu, vývoz! Na západ i na východ! Pane Kukačko, vyzývám vás, abyste tohle doložil. Jakýmkoli hmatatelným důkazem! Tvrdím, že to není pravda! Pokud náhodou budete operovat sítí prodejců mladoboleslavské Škody, pak vězte , že to byla podmínka VW. Logická. Pokud měl koupit Škodovku, pak jí logicky chtěl zapojit do své celosvětové odbytové sítě a ne nuceně jít přes dealery bývalého Motokovu. Jo hned za hranicí ve Furth im Wald byl největší z nich – Semex. Měl výhradní smlouvu na Německo…. Fakt bylo smrtící pro Škodovku, když tuhle dost obskurní firmu vyměnila za celoněmeckou síť VW!! To byl opravdu zákeřný podraz. Pokud si dobře pamatuji, uvádí pan Kukačka vůbec privatizaci Škody MB jako exemplární případ zločinného působení vlády. Favorit prý byl velmi žádaným autem na západních trzích. A byl by základem světlých zítřků Mladé Boleslavi i bez VW. .. No dobrá dobrá. Přezkoumejme toto tvrzení. V RVHP byla celá řad a automobilek Pokud je mi známo, do dnešního dne pod svou značkou přežily, zatím, tři. Škodovka, Dacia a Autovaz… Ten poslední, byť měl zdaleka nejlepší podmínky, je před bankrotem… Stejně jako všechny ostatní bývalé východní značky. Všechny ty Polonezy, Wartburgy, Traboše, polské Fiaty, ARA, Zaporožce, Volhy, GAZy… Dacia vstala z mrtvých jen díky tomu, že jí pomohl Renault. Který chtěl low endovou fabriku, kterou by čelil očekávaným východoasijským expanzním snahám. Rumuny ale nepustí ke konstrukci, k vývoji. K ničemu. Jen k montování. Takež jedinou opravdovou existující východoevropskou automobilkou, navíc v perfektní kondici, je Škoda. Bez VW neměla prostě šanci! Byla totiž tehdy oním low endem. Ještě prodejným: Ale třeba v Británii na ní šly tisíce podobných vtipů jako tady na trabanty. Bez VW, jeho prodejní sítě, jeho řízení kvality a jeho přístupu k technologiím, materiálům a konstrukčním prvkům, bylo prostě vymalováno. Už za bolševika byl rozdíl mezi autem pro domácí trh a export. Do těch zahraničních se třeba montovaly karburátory Bosch. Do těch domácích? Domácí.
Pan Kukačka jaksi míní, že by to škodovka zvládla. Nezvládla. Stejně ako to nezvládli Rusové. Auto z roku 1989 a auto dnešní jsou úplně jiné světy. Kdo tenkrát věděl o ABS, ESP, TC, kdo měl airbag? Kdo měl palubní počítač, klimatizační jednotky? Kdo to tady uměl vyrobit? Nikdo! Škodovka by bez toho byla neprodejná. A aby to dovezla, přestala by být konkurence schopná cenově. Nikdy by nedokázala vybudovat celosvětový pořádně fungující servis. Jestli chce pan Kukačka názornou ukázku, co by se asi tak, v tom nejlepším případě stalo, nechť se podívá na Tatrovku nebo na Zetor…
Také další tvrzení pana Kukačky mne přivádí téměř do mrtvičního stavu. Podniky prý byly přiváděny do nadvýroby. Záměrně. Aby zbankrotovaly! A byly prodány zahraničním vlastníkům… Kdy prosím? V roce 90-92? Tedy před kupónovou? Nebo až po kupónovce? Pokud před ní, pak bych rád viděl seznam oněch zbankrotovaných podniků! Nemyslím, že byste dal dohromady aspoň tři. Jestli po, pak vám sděluji, že okamžikem prodeje, ať už v kuponovce nebo jinak, ztratila vláda nad podnikem kontrolu. A o velikosti výroby a zákaznících rozhodoval management. Nikoli vláda. Pokud vím, jedné z prvních velkých konkursů byla Transporta Chrudim. Učebnicový příklad. Může mi pan Kukačka sdělit, který zahraniční podnik jí překoupil?
Ale uznávám, že všechno, co jsem komentoval, doposud není nic proti konstatování pana Kukačky, že česká ekonomika byla přeinvestována! Pane Kukačko, opět vás vyzývám, abyste o té přeinvestovanosti předložil nějaký důkaz. Víte, já v době před převratem šéfoval v jednom výzkumáku malému oddělení OTŘ a ASŘ. Bylo opravdu malé. Čtyři lidé, včetně mojí maličkosti. Nicméně jsme se dostávali z titulu onoho OTŘ a ASŘ sem tam k docela zajímavým materiálům. Třeba z SPK. A v těch materiálech stálo například to, že výrobní základna podniků se musí obnovit do roku 2000, protože v podnicích ČR byla v průměrném stáří 15 roků. Ve slovenských 13 roků. Bavíme se o materiálu z jara 1989. V době privatizace jsme na tom byli o tři roky hůře… A proč jsme ty materiály měli? Z jednoduchého důvodu. Protože výzkumák, oborový výzkumák byl založen proto, aby kopíroval zahraniční technologické linky pro podniky oborového koncernu. Aby se nemusely kupovat na západě za devizy. Takže samozřejmě pro nás bylo důležité vědět, kde je potřeba největší.
Pan Kukačka použil správná čísla. Tedy v podstatě pravdivý graf. Ke kterému přidal další, naprosto šílený. A pak začal ten graf interpretovat. Naprosto neuvěřitelným a demagogickým způsobem. Prostě dokonalé Kukaččí vejce.
Je mi líto, že některým příznivcům pana Kukačky beru iluze. Na druhé straně je mi jasné,, že tvrdé jádro rozhodně nepřesvědčím.
