Srpen 05, 2012
Seděli jsme se známými na jedné vesnici a pozorovali, jak jsou místní lidé suroví k vlastním rodákům. Všichni kupují ve zdejším megakvelbu, a právě proto jim zavřeli zdejší pekárnu. Ta pekla chleba a rohlíky. Necpali do chleba posypovou sůl a jiné svinstvo; dělali jej ručně, s láskou a s fortelem, tak byl výsledek o něco dražší. Jenže lidé myslí jako Klaus a další neoliberálové v médiích, takže slušnost zkrachovala. Už i valašská vesnice se v praxi chová jako vládní Pražáci.
Tragický je fakt, že jejich předkové bojovali ve zdejším kraji o život, a tak mysleli na generace dopředu. Pořád měli v hlavě starost o les, pole, pastviny a své malé chaloupky. Věděli, že přežijí jen jako celek, protože každý z nich životně závisel na druhém. Jejich potomci v družstevních bytovkách už mají místo hlavy kapesní kalkulačku a myslí jen na to, jak ušetřit bůra tím, že zruinují souseda.
Výsledek je o to tristnější, že jsem po dlouhé době sledoval i televizi. Kýble blbství vylévané na hlavy populace v hlavních zprávách Novy, Primy a veřejnoprávní TV udělaly z lidí přesně to, co všichni dnes a denně děláme. Svobodní občané se změnili na stádo vystrašených sobců, kterému lidovládci právě rozebírají střechu nad hlavou. Začala plíživá privatizace veřejno-právních institucí typu VZP, zdravotnictví, důchodů a školství. Jinak už opravdu, ale opravdu není co rozkrást, soudruzi. Až zmizí střecha baráku, hlídání elektroměru v bytě bude mít stejný smysl jako současná občanská pasivita.
Převzato z Umlaufovin
