Od nové vlády si všichni slibují, že napraví mimo jiné to, co způsobil Miroslav Kalousek. Andrej Babiš podrobil jeho účinkování jako ministra financí zdrcující kritice, která jako by byla opsaná z analýz ČMKOS. Vyčetl mu, že podkopal ekonomický růst, zvýšil daně – DPH – v naprosto nevhodnou dobu krize, snížil spotřebu obyvatelstva a koupěschopnost. Zjednodušeně udělal vše obráceně a zadlužení ČR ještě prohloubil.
Makroekonomové ČMKOS často poukazovali na to, že řadu Kalouskových kroků bude těžké napravovat, že budou tak trochu nevratné. Zeptali jsme se Jaroslava Ungermana, zda to platí například o DPH, proč bude dělat ve státních financích problémy návrat na nižší úroveň a zda ji lze snížit aspoň u léků. A jaké konkrétní kroky by poradil Adreji Babišovi, kdyby byl jeho ekonomickým poradcem.
„Daň z přidané hodnoty (DPH) se za předchozí pravicové vlády stala nejvýznamnějším zdrojem příjmů státního rozpočtu a také je významnou složkou příjmů regionů a obcí – je to tzv. sdílená daň. Také proto je nutno všechny úvahy o změnách DPH vidět v souvislosti s příjmy i ostatních rozpočtů, nikoli jen státního rozpočtu.
Jen bych chtěl připomenout, že DPH byla opakovaně v letech 2007–2013 zvyšována a snížená sazba daně se zvýšila z 5 % v roce 2007 až na současných 15 %. Za pět let to bylo na trojnásobek – takový vývoj bychom asi těžko někde v EU hledali. Důvodem je jediné: snaha tehdejší pravicové vlády přenést daňové břemeno na spotřebu a tedy zvýhodnit touto formou právě skupinu občanů s vyššími příjmy. Jako by nestačilo, že zde existovala rovná daň z příjmů, která byla fakticky degresivní – pro nejvyšší příjmové kategorie klesala.
Touto cestou se pravicové vládě podařilo vytvořit z DPH nepostradatelný zdroj příjmů uvedených rozpočtů a každý, kdo dnes bude chtít snížit tuto sazbu, bude stát před nelehkým úkolem najít jiné příjmy, které výpadek inkasa DPH nahradí.
Přirozeně že se dá uvažovat např. o snížení sazby DPH na léky. Tak je tomu např. ve Francii, kde léky hrazené přímo ze zdravotního pojištění jsou zatíženy jen sazbou DPH ve výši 2,1 %. Samozřejmě že takový přístup je rozumný, protože omezuje protisměrné pohyby financí – ze zdravotního pojištění do státní kasy a odtud zase zpátky do zdravotního pojištění (v platbě pojistného za státní pojištěnce) – jak je tomu u nás. Proto bych se přimlouval, aby i u nás byly léky hrazené ze zdravotního pojištění zatíženy nějakou nízkou, jen symbolickou sazbou DPH.
Nebude to však tak jednoduché. ČR při vstupu do EU souhlasila s tím, že bude mít pouze dvě sazby DPH – resp. byla k tomu donucena Bruselem. Vyjednat si další sazbu DPH předpokládá dosáhnout souhlasu i ostatních členských států – a to nevidím příliš reálně, zejména pokud se ČR v EU chová tak, jak dosud předváděla Nečasova vláda.
Domnívám se, že nová vláda bude muset učinit zásadní opatření především právě ve výběru daní. Věřím, že v nové vládě bude mít významnou pozici Andrej Babiš (jak sám uvádí, chtěl by být ministrem financí), a to by jistě vneslo do tohoto rezortu nový vítr, protože on zná reálný byznys. Pokud jde o daně, pak by bylo vhodné především bojovat s daňovými úniky. V případě DPH to znamená zavést registrační pokladny – ty zvýší výnos DPH minimálně o 20 miliard korun.
Bylo by dobré zde využít i zkušenosti ze Slovenska, kde se zvýšil výnos DPH zavedením loterie účtenek. Právě tato zkušenost je nejlepší odpovědí těm nejrůznějším českým ,rozumbradům‘, kteří pořád mudrují nad tím, že zavedení registračních pokladen a evidence DPH nic rozpočtům nepřinese.
Zvýšeného výběru DPH – a podobně je nutno postupovat i při výběru dalších daní – je možno využít na prorůstová opatření, třeba na výstavbu nízkometrážních bytů se sníženým nájemným, a odbourat tak naprosto nesmyslný příplatek na bydlení pro majitele těch známých ubytoven, což je jeden z dalších tunelů na veřejné finance.
