„… jak hnusně vypadá třídní boj dvacet let po pádu komunismu: ideologické tažení a pěstování nenávisti vůči těm, kteří Paroubkovým voličům dávají práci, případně vydělávají na jejich sociální dávky a důchody."
Pan Holec miluje silná slova. Jeho prohlášení jsou plná nejrůznějších invektiv – asi myslí, že nadávkami zvýší pravděpodobnost úspěchu svých tirád. Proč ale proboha hned třídní boj? V celém světě existuje progresivní daň prostě proto, že lidé s vysokými příjmy mají z čeho daň zaplatit a ještě jim dost zbude. Chudí lidé zaplatí méně – ale proč by měli kvůli tomu druhou stranu nenávidět? Země s rovnou daní lze spočítat na prstech jedné ruky a právě ony se v současné krizi potácejí na samém dně. Podle páně Holcovy logiky v USA, Kanadě, Německu, Holandsku, Japonsku, Austrálii a dalších dvě stě zemích světa zuří třídní boj? A tomu má soudný čtenář věřit? Pochopitelně, cílem článku je nalézt cokoli k odsouzení ČSSD vůbec a Paroubka zvláště, ale tak pitomí přece lidi nejsou!Příznačné je i další pokračování v závěru článku: „Už pět let buduje předseda ČSSD ve svých mnohdy frustrovaných voličích naivní iluzi socialismu v éře kapitalismu; je to právě on, kdo po Listopadu vrátil třídní boj na náměstí, a kvůli komu se ho hned tak nezbavíme.“ Jak je patrné, autorův slovník začíná reagovat na blížící se volby. Strašení socialismem patří k oblíbenému folkloru – následovat bude komunismus, vláda jedné strany, totalita, konec soukromého vlastnictví a další fráze. V celé Skandinávii vládnou už desítky let sociálně-demokratické vlády a nikdo jim nepředhazuje cestu k socialismu. Naopak takřka celý svět oceňuje široký okruh služeb, které vlády skandinávských zemí svým občanům poskytují.
