Korelace znamená vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami. Pokud se jedna z nich mění, mění se korelativně i druhá a naopak. Pokud se mezi dvěma procesy ukáže korelace, je pravděpodobné, že na sobě závisejí… (Wikipedie).
Fenomén ten je celkem nezpochybnitelný i v souvislosti mezi výsledky českých voleb a životní úrovní a měl by být zcela zřejmý i naprostým hlupákům: když se vlády v ČR ujala Česká strana sociálně demokratická, a byla u vesla dlouhých osm let, mezi roky 1998 až 2006, bylo její vládnutí doprovázeno hospodářským vzestupem, zvyšováním reálných mezd, klidným a pozitivním vývojem ve společnosti. A to se přitom mediální žumpy čeřily jak Niagarské vodopády a nasazovaly sociálním demokratům psí hlavy.
Vlády Občanské demokratické strany (o rok delší než socanské) jsou naproti tomu vždy poznamenány krizovými jevy, nespokojeností lidí, rozpadem základních společenských vazeb a občanské soudržnosti, významným až drastickým poklesem životní úrovně, reálných mezd a důchodů, znehodnocením vkladů. O fantastickém rozkrádání státního majetku a likvidaci doposud jakžtakž fungujícího školství a zdravotnictví nemluvě. Jediný, kdo na vládě ODS vždy vydělával, byli příznivci (a funkcionáři) této strany, tedy statisíce nejbohatších, nejmajetnějších občanů.
A toto už není náhoda, to je zákonitost.
Pokud by většina lidí nebyla postižena syndromem českého hňupa, už by si ODS ve volbách nikdy ani neškrtla – a ostatní pravicové strany s ní. Neboť jsou jenom nepodařenými až trapnými klony základního modrého materiálu.
Jenže hňup je s našimi dějinami svázán pupeční šňůrou a jeho vždy přítomné blbství nám spolehlivě zajišťuje středoevropskou komparativní výhodu, totiž tu, že prožít život v kotlině je vždy, za každého režimu, očistec. V totalitních režimech se zčásti bojí uprdnout, zčásti se aktivně zapojuje. V dobách kvazidemokratických se sebou nechává orat jak s ruchadlem bratranců Veverkových.
Přestože souvislost mezi plným nebo prázdným talířem na stole českého průměrného občana a jeho volbou levice či pravice je naprosto zřejmá, dopadly minulé volby pro levici jako celek katastrofálně. Takovou převahou ve vzduchu ještě modří ptáci nikdy neměli a samozřejmě se hňupům náležitě odmění: Dali jste nám do dížky, my vám zase dáme do držky. Tak je to spravedlivé. A už se to rozjelo, jestli jste si všimli.
Jak se českému národu podařila tak neuvěřitelná volba 2010? Jednoduše: geronti, zastrašení štvanicí na Facebooku a v médiích (Jejich revírem je Kaufland a Přemluv bábu) nepřišli k volbám, juvenilové, mobilisovaní tímtéž (a navíc ještě „studentskými volbami“), se naopak dostavili v hojném počtu, dělný lid se ve své mlado a středověkové skupině se stal pivně-sportovním uřvaným primitivem s kšiltovkou a kraťasy, který „trestá“ ty nahoře, papaláše, tím, že k volbám nechodí, vše pak doprovázeno výše zmíněnou mediální Niagarou záchodových splašků – a na další čtyři roky je o průvan ve vaší chladničce a špajzu postaráno.
Vy to tak chcete, my vám to dáme.
(Diskuze bez registrace je otevřena ZDE.)
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
