Moskva a Varšava se opět dostaly do křížku

Prosinec 20, 2013


Šéf ruského ministerstva zahraničí Sergej Lavrov prohlásil při své pracovní návštěvě, že Rusko Polsku nepředá 35 svazků z "Katyňského případu", neboť obsahují osobní údaje, které nelze zveřejnit. Ministr také musel odpovídat na otázku, proč se protahuje vyšetřování havarie prezidentského letadla. Jenže i Lavrov měl značné stížnosti na Poláky, včetně jejich aktivní účasti na nepokojích v Kyjevě.


Návštěva Lavrova v Polsku 19. prosince proběhla v rámci pravidelného zasedání Výboru strategie polsko-ruské spolupráce. Ruský ministr podle všeho ne náhodou vybral Polsko za objekt své první návštěvy po oznámení o ruské pomoci Ukrajině. Bylo nezbytné promluvit si z očí do očí, jelikož Polsko je aktivní v zatahování Ukrajiny do eurointegrace, je iniciátorem "východního partnerství", které nedávno europoslanci nazvali fiaskem EU. Tím jsou ve Varšavě krajně otráveni. Kvůli vzájemným výhradám se vyostřily vášně a tisková  konference o výsledcích návštěvy málem začala diplomatickým skandálem.


Ministr zahraničí Polska Sikorski řekl: "Unie by ráda dala peníze pro reformování ukrajinské ekonomiky, ale peníze Ukrajině dalo Rusko, ať je po jejich." Sergej Lavrov odpověděl: "Ukrajina si sama musí vybrat (od koho bude čerpat pomoc), bez napomínání nezdvořilých návštěvníků" – cituje Gazeta Wyborcza.


Na tomto místě se novináři zeptali Lavrova, jestli nevidí pod "nezdvořilými návštěvníky" polské politiky, podporující demonstranty na Majdanu. Ministr odpověděl: "Cožpak demonstranti v kterémkoliv evropském hlavním městě končí demonstrace útokem na vládní budovy? Tito mírumilovní demonstranti nejsou vůbec mírumilovní." Sikorski potom oznámil, že polští politici mají na toto (podporu Majdanu) plné právo. Řekl: "Z toho, že v Kyjevě tak mnoho .lidí pokojně demonstruje za sblížení s EU, máme radost."


Dále se Lavrova ptali, proč Rusko přišlo s tak riskantní pomocí "nereformovanému" ukrajinskému hospodářství. Lavrov to označil za vzájemně výhodný krok, "jelikož ruský a ukrajinský průmysl mají těsné výrobní vazby" a dodal, že "pomoc bližnímu je křesťanská mravnost a dává se po zásluze". Na to Sikorski odpověděl, že "filozofie pomoci Polskem a EU Ukrajině je jiná. Polsko bylo připraveno podpořit reformy, které Ukrajině navrhl MMF. Rusko se rozhodlo podpořit ukrajinské hospodářství, nechť je to tak. Podle nás je větším nátlakem, než účast na mítinku, kategorické užití celních zásad, které způsobí hospodářské ztráty."


Vychází najevo, že Polsko bylo připraveno pomoci Ukrajině (zajímavé je jakými úvěry a investicemi) s cílem podpořit ekonomické reformy, ale náhle se Rusko vytasilo se svým křesťanským postojem a Ukrajina pod tlakem přistoupila na jeho variantu. Co se týká většího či menšího nátlaku – Ukrajina skutečně vidí, že polský ministr fakt o nátlaku z polské strany přiznal.


Po přestřelce kvůli ukrajinské tématice přešli k neméně znepokojujícím otázkám. "Akce Katyň" a havarie polského prezidenta Kaczyńského u Smolenska 10. dubna 2010. K tomu Sergej Lavrov oznámil, že "trosky budou vráceny, jakmile bude ukončeno vyšetřování, myslím, že to bude brzy". Jenže Poláci se domnívají, že se vyšetřování neodůvodněně protahuje a novináři žádali objasnění, k čemu se váže stálé odkládání termínů ukončení šetření. Lavrov odpověděl, že "vyšetřování se koná mimořádně pečlivě, aby nedošlo k žádné dvojznačnosti, obzvláště, když stále trvá nátlak" (polský). Nechceme nechat bez odpovědi ani jednu otázku, řekl Lavrov. Podle jeho informace bude věc předána soudu 14. dubna 2014.


Ohledně Katyně uvedl ruský ministr zahraničí, že Rusko nepředá, jak žádá Polsko, posledních 35 svazků katyňského vyšetřování (ze 148 předalo 138), jelikož obsahují osobní údaje, k nimž přístup chrání zákon RF o osobních údajích, který platí i v jiných zemích. Lavrov dodal, že otázku masakru v Katyni soudně prozkoumal v tomto roce Štrasburský soud pro lidská práva a uzavřel jej.


Připomínám, že v říjnu 2013 zamítl Štrasburský soud žalobu příbuzných, kteří zahynuli v Katyni, na RF. Obvinění znělo na "nedůstojné jednání při vyšetřování a nelidském chování k rodinám mrtvých". Soud se usnesl, že článek 2 Evropské konvence o lidských právech, zaručující právo na život, nespadá v daném případě do kompetence soudu, jelikož se za prvé Evropská konvence objevila až po uplynutí deseti let od postřílení polských důstojníků a za druhé ji RF ratifikovala až v roce 1998.


Soud také stanovil, že Rusko neporušilo článek 3 (zákaz mučení) k rodinám mrtvých, které poukazovaly na to, že Rusko s nimi zachází nehumánně, když utajuje doklady o vyšetřování. Lhostejnost vlády ke snahám příbuzných získat informace o svých blízkých – může být porušením čl. 3, avšak zde je soud oprávněn zkoumat jen časový interval počínající rokem 1998. K tomuto okamžiku ruská vláda potvrdila smrt polských důstojníků u Katyně, tedy neudržovala příbuzné v nevědomosti, uzavřeli soudci.


Rusko-polské vztahy se komplikují ještě  v důsledku rozmístění amerického systému protiraketové obrany v Polsku a případnými odpovídajícími opatřeními, jimiž je rozmisťování komplexů Iskander-M v Kaliningradské oblasti. Sikorski prohlásil, že Polsko nedostalo z USA signál k zastavení jejich programu, takže účast Polska v projektu potvrdilo. Připomenul, že Washington odstoupil od čtvrté etapy modernizace evropské PRO, která byla nebezpečná pro ruské mezikontinentální balistické rakety, neboť byla určena k jejich záchytu. Nazval to dobrým gestem vzhledem k Rusku. Lavrov na to odpověděl: "Není to zastavení čtvrté etapy, ale jen odložení a bylo to kompenzováno zvýšením počtu raket v Pacifiku a na Aljašce." Ostrým otázkám týkajícím se Iskanderů se vyhnul, jelikož prezident Putin nedávno vyvrátil spekulace o jejich rozmístění v Kaliningradské oblasti.


Na závěr prohlásil polský ministr zahraničí, že rusko-polské styky jsou mnohem lepší než tisková prohlášení na toto téma. Profesor Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), vedoucí odboru odzbrojení a kontroly konfliktů Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů (IMEMO) Ruské akademie věd Andrej Zagorskij k tomu řekl: "Správnější bude říci, že nejsou černobílé." Pokračoval: "Jsou to velmi složité vztahy s vnitřními průběhy. Od roku 2009 jsme prošli velkou cestou sblížení, ale stále existuje emocionální pozadí, jelikož na mnohé otázky jsou rozdílné názory. Projevuje se to i v hodnocení událostí na Ukrajině. Neshody ohledně Ukrajiny kulminovaly ve všech předešlých sporech, proto je takový výtrysk emocí. Ovlivňuje postoje ve všech dvoustranných vztazích a ty často překážejí v jiných směrech." Podotkl, že v průběhu Lavrovovy návštěvy byly podepsány důležité dokumenty, například plán spolupráce do roku 2020. Jedním z největších projektů je Polský rok v Rusku a Rok ruského jazyka v Polsku v roce 2015.


Jen aby ten rok neskončil podobně jako Rok přátelství s Nizozemskem.


Převzato z Pravda.ru

 

Překlad: zajoch

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky