Přísloví Indiánů z kmene Dakotů zní "Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!" Nicméně ve státně-korporátním životě ovlivněném moderními náhledy na ekonomiku často prosazujeme jiné strategie, podle kterých se v takovéto situaci pokoušíme jednat:
1. Obstaráme si větší bič
2. Vyměníme jezdce
3. Říkáme: "Vždyť ten kůň vždycky jezdil!"
4. Založíme pracovní skupinu pro analýzu koně
5. Navštívíme srovnatelná místa, abychom se podívali, jak se tam jezdí na mrtvých koních
6. Zvýšíme standard kvality pro jízdu na mrtvém koni
7. Vytvoříme task force pro oživení mrtvého koně
8. Vypracujeme srovnávací přehledy různě mrtvých koní
9. Upravíme kritéria, podle kterých se určuje, zda je kůň mrtvý
10. Zaplatíme externí specialisty, aby jezdili na mrtvém koni
11. Zapřáhneme několik mrtvých koní k sobě, aby se jim společně lépe táhlo
12. Prohlásíme, že žádný kůň nemůže být natolik mrtvý, aby se na něm ještě nedalo jezdit
13. Vypracujeme studii, abychom zjistili, zda pro tento problém existují levnější poradci
14. Zakoupíme něco, po čem bude mrtvý kůň běžet rychleji
15. Nasedneme na svého starého slabého osla a zamaskujeme ho mrtvým koněm
16. Nařídíme přesčasy a nosíme mrtvého koně sami
17. Restrukturalizujeme stáj
18. Zdvojnásobíme příděly krmení
19. Prohlásíme, že mrtvý kůň byl už od samého počátku naším cílem
20. Povýšíme jezdce
21. Budeme zapírat, že jsme kdy nějakého koně vůbec měli
22. Sedneme si a budeme čekat, až se kůň sám zvedne
Z loňské diskuse o protestních akcích pilotů proti plánované privatizaci ČSA a ruzyňského letiště na airways.cz, která se stala opět velmi aktuální o nedávných výrocích Miroslava Kalouska, vybral mm.
