Člověk je produktem peněz. Prvotní jsou peníze, a nikoliv vědomí. Vědomí je funkcí peněz. Nebýt peněz, nijak bychom zde neexistovali, nežili a nedýchali. Fuj, to by bylo dobře!
Peníze jsou primárními podmínkami života. Peníze jsou poukázky na život. Jsou to povolenky k dýchání, pohybu a pobytu. Peníze jsou duševní představou. Abyste je poslouchali, musí vás někdo nábožně pokřtít, kulturně vychovat, vzdělat a civilizovat. Například kočky na peníze nijak nereagují. Měli byste se stydět, když nejste gramotní.
Dobří, poctiví, slušní, poslušní, vzdělaní a blbí občané ovšem peníze, jejich životodárnou sílu, svobodu a demokracii radostně vítají, neboť je oživuje. Jinak jsou mrtví, jak rozkládající se kopka hnoje a bez duše hnijí, sní a sní všechny výkaly, které jim média a supermarkety podstrčí. Peníze jim jako bůh vdechují vědomí, bdělost, klid a pohyb.
Tyto a jiné základní postuláty ubohé občanské existence člověka jsou všeobecně známé. Nikdo se jimi netají, pouze všichni, aby druhé podvedli, používají distingovanější výrazy a na párty v lepší společnosti dělají, že neexistují. Pouze naprostí hlupáci se utěšují, že je možné žít v pekle jinak, totiž mimo karabáč peněz. Lze tam jenom dočasně snít, ohlupovat sebe i druhé, ale ovšem jenom a pouze za pěkné peníze.
Občané se ze zoufalosti oddávají hypnotickému iracionálnímu snění, bezduchému prožívání života cizích osob, nejapným pocitům vysílaným z manipulovaného prostředí a pošetilým emocím, které pracně pomocí prudkých jedů jako chudí zlatokopové vydobývají ze svého těla. Hlupáci, když je úplně všechno jen za peníze, proč dělají tolik naprosto zbytečných věcí zadarmo? Proč činí tolik věcí jenom pro sobě odcizené potěšení, aby se jim v nesnesitelném vězení s krvelačnými nájmy více líbilo?
Je nutno myslet racionálně. Stojí za to si zjistit poplatky za asistenční a pohřební služby. Každý je bude zaručeně potřebovat, jestli mu již neschází. Nebo si myslíte, že vás bude mít někdo nesobecky rád, až budete staří, chudí, hloupí, špinaví, zapáchající, nemocní, pomočení a pokálení? A navíc, když se jako hlupáci od dětství můžete přetrhnout, abyste takovými byli?
Kdo se o vás postará, až se vám to povede? Vždyť i ten vypráskaný stát hulvátky a neomaleně křičí, že je to jenom, ale jenom, váš problém. Těm, co stát patří, jej přece ukradli proto, aby se sami o sebe nijak starat nemuseli. Máte se přece starat o „sebe“, abyste měli hodně peněz a mnohonásobně více jich měli ti, kterým patříte.
Tak například podložení hlavy polštářem stojí 15,- Kč, převlečení pomočené postele 250,- Kč, pomoc při jídle 100,- Kč, zvednutí pokrývky spadlé na zem 30,- Kč, otočení nemocného v posteli 50,- Kč, umytí celého těla 500,- Kč, oblečení zemřelého 500,- Kč, otevření rakve 100,- Kč, uložení do rakve 250,- Kč, zvednutí rakve se zemřelým 100,- Kč, nesení rakve se zemřelým 20,- Kč/m a tak dále.
A tak dále a tak dále, od hloupého narození až do neslavné smrti. Pouze naivní ženy zadarmo rodí a vychovávají děti, které patří státu a těm, kterým patří stát. Pokud nemáte ve slamníku schovaný svůj čtvrtý důchodový pilíř, raději nestonejte a neumírejte. Nesmí vás však postihnout obvyklá senilita nebo náhlá mozková mrtvice, abyste nezapomněli, kde v matracích máte schováno svoje životní, důchodové a odchodové spoření.
Zdravotní, asistenční a pohřební péči si mohou dovolit jenom bohatí zloději. Abychom dotáhli „svobodný“ život za peníze až k úplné dokonalosti, měli bychom myslet také jako oni jenom pouze přísně prakticky, racionálně, logicky, pragmaticky a matematicky. Neměli bychom dělat vůbec nic, ale vůbec nic, zadarmo. Měli bychom stále zůstávat v nehybném tělesném a duševním stavu. Když nežít, tak nežít.
Dokud a pokud nepřijde žádný finanční stimul, neměli bychom se vůbec hýbat, jíst, pít, vyměšovat, myslet ani dýchat. Pokud po nás peníze něco chtějí, měly by nám to svojí nepodmíněnou přítomností dát důrazně najevo. Zadarmo nemá smysl s nikým vůbec mluvit. Jenom hlupák se dobrovolně dívá na televizi, čte noviny nebo jezdí na dovolenou. Vše ovšem za jen za draze vydělané nebo ukradené peníze.
A pokud se nám ten mrtvý život jen za peníze úplně nedaří, měli bychom na tom intenzivně ze všech sil pracovat. Jiný smysl pobytu v pekle přece není než osvobození. Měli bychom děkovat prozřetelnosti a peklu, že nás k tomu všemu do rána do večera a od narození do smrti, tak poctivě, neodbytně a mocně nutí.
