Kancléřka „suverénního“ státu Spolkové republiky Německo byla předvolána na koberec před svého protektora, nositele Nobelovy ceny míru, současného amerického prezidenta Obamu. Jak jinak nazvat situaci, kdy se představitelka státu připlazí v neplnoprávném postavení před představitele velmoci? Na programu slyšení byly události na Ukrajině, sjednocení postupu Evropské unie vůči Rusku a pověření vůdčího dealu Německa v pokračování válečného tažení Drang nach Osten jinými prostředky.
Paní Merkelová servilně ve shodě s panem Obamou prohlásila k ukrajinským událostem, že "jde o porušení poválečného uspořádání Evropy". Pokud svá slova myslí opravdu vážně, měla by pozorně prostudovat mapu poválečného uspořádání Evropy, Německa, dnešní stav, a pro nekompetenci podat demisi. Rusko ustoupilo ze všech dobytých území ve 2. světové válce a uvolnilo tzv. postsovětský prostor. Dnes NATO buduje válečné předpolí v postsovětském prostoru a expanduje na východ až k samé ruské hranici, navzdory dohodám Gorbačov-Bush. Diverzí nevládních organizací se Spojené státy snaží infikovat nihilismem společnost, erodovat ruskou vnitřní soudržnost a Rusové už nemají kam ustoupit. Proto jsou Rusové nervózní, perzekuují nevládky, zbrojí a opevňují se ve svých hranicích.
Pan Obama nutí Evropskou unii k přijetí pro Evropu nevýhodného obchodního embarga vůči jejímu důležitému dodavateli energetických surovin a důležitému obchodnímu partnerovi, Rusku. V důsledku se jedná o balancování na hranici obchodní války, pro Evropu sebevražedné. Surovinově a energeticky vyprahlá Evropa stojí před Sofiinou volbou. Mír, energetická jistota, ekonomická spolupráce, obchodní a kulturní výměny s Ruskem a Asií – anebo podlehnout nátlaku svého bankrotujícího, dobře vyzbrojeného proradného amerického partnera, uvěřit jeho vágním obchodním příslibům, zúčastnit se nového válečného dobrodružství na Rusko a znovu se spálit. Válka místo spolupráce a chybná volba spojenců byly pro Německo v nedávné historii devastující. Němci se bohužel nepoučili ani totální válečnou porážkou, ztrátou suverenity i území.
Německo, jak je v jeho dějinách dobrým zvykem, se opět přiklání na špatnou stranu, volí si špatné vůdce a vybírá si nesprávné kamarády. Nevyužívá nepodmíněných velkorysých nabídek svého východního obchodního partnera a místo spolupráce mu okopává kotníky. Ve dnech výročí ukončení druhé světové války bezpodmínečnou kapitulací Německa je amnézie paní kancléřky na pováženou. Ve dnech, kdy Rudá armáda osvobodila Evropu, obsadila půl Německa a rozdrtila projekt Třetí říše jejich šíleného führera, se německá kancléřka plazí před dalším válkychtivým šílencem, laureátem Nobelovy ceny míru, Obamou.
Nepokoje na Ukrajině nevypukly náhodou, spontánně, nebo vyprovokované Ruskem, jak se nám snaží nakukat proameričtí politici, američtí agenti s modrou knížkou a křivou hubou, potažmo mainstream. Paní Nulandová řekla celkem jasně, že Spojené státy investovaly do rozvratu Ukrajiny 5 miliard dolarů. To byla mazaná investice, ne dar. Investice s očekáváním tisícinásobného zisku prolomením ruské obrany z historické Kyjevské Rusi a otevřením asijských surovinových koridorů. Rusko celkem pochopitelně, ostatně jako každá normální země, si své zdroje brání, chce mít na svých hranicích klid a v sousedství civilizované vlády. Kdo má zájem přesně opačný, jsou USA, které diverzí nevládními organizacemi vyvolávají v zájmových oblastech občanské nepokoje, organizují barevné revoluce a rozvrací státy. Nová podoba velké války, třetí v pořadí, vypadá jako Libye, Egypt, Sýrie, kde bojují všichni proti všem.
Dnes realita Ukrajiny. A zítra? Rusko? Nebo Evropa? Ruské surovinové zdroje působí jako magnet a otevření přístupu do celé Asie jsou pro predátory lákavý mls. Ale Putin je naštvaný, ruští mužici tvrdohlaví, zima tuhá, Rusko veliké a agrese proti Rusku nemůže zůstat bez odpovídající reakce. Historie se opakuje a třetí světová válka právě začíná východním tažením. Tím posledním a nejdůležitějším, kdo mohl válce zabránit, dupnout a říci NE, je německá kancléřka Merkelová. Neudělala to a podvolila se, čímž si nepochybně vyslouží Nobelovu cenu míru. Nenadávejme na Rusko. Rusko není agresorem, jen se brání. Ukrajina je nešťastná zombie americké predátorské agrese a Rusko jejím dalším cílem. Dnes se k protiruské válečné hysterii připojilo i Německo. Děkujeme Mutti.
Další ilustrační foto najdete zde
