Mým národům!

Před sto lety se takto obrátil habsburský monarcha v reakci na atentát “pod cizí vlajkou” z dílny Domu rakouských Rothschildů. Začala světová válka, a to za neuvěřitelného souladu pravice I levice vládnoucích politických špiček ve všech národních státech účastnících se toho masakru, ze kterého vyšli vítězně jen banksteři, nová strojovna Impéria USA a jehož výsledkem byla, jak je dnes módní říkat, balkanizace Evropy.

Po sto letech od útoku banksterů na “status quo”, došlo k další vraždě, opět za potlesku “zkurveného babylonu” v Bruselu. Udála se, téměř mimo pozornost médií, vražda dalšího “statu quo”, operujícího pod propagandistickou nálepkou “společný evropský dům”. Následky budou nedozírné, uprostřed demogracie jsme se stali banksterskými otroky, aniž se to 99 % populace dozvědělo, nebo bylo schopno pochopit. Před volbami do Evropského parlamentu dnešní blairovská levice “na černo” spáchala další zločin systémové korupce. Orwell v hrobě brečí smíchy.

Před cca 12 měsíci se na OM objevil článek Kyperský experiment. Stojí za opětovné prostudování. Shrnuje historii banksterského finančního instrument pod názvem “BAIL-IN” a jeho první zkušební aplikaci v praxi v prostředí testovacího polygonu “Kypr”. Pro stručnou rekapitulaci: Záchrana bankrotujících finančních institucí ze státních rozpočtů národních států i nadnárodních celků (jako třeba ECB) přestala být reálná. Proto dali pánové světové měny zadání dvěma harvardským “vědcům mamonu” v kanclících IMF vyvinout technologii, jak sáhnout (čti zcizit) disponibilní zdroje soukromé, tj. fyzických i právnických osob. Tedy hlavně těch, které nemají zdroje kritických, insider informací primo od zdroje, z kuchyně U.S. Federal Reserve, nebo některé z jejích 5 hlavních poboček. Předchozí článek správně usuzoval, že kyperská kauza není žádnou nepromyšlenou nouzovkou ECB, ale počátkem procesu – proběhne-li bez problémů a protestů Ulice, stane se normou pro Evropský dům a lanem z díry pro jeho majitele. Pro mamon.

A je to tady. Čtrnáct dní čekám, jestli se někdo neozve, nenapíše článek, neposkytne informaci o tom dalším megaprůseru z dílny evropských detašovaných pracovišť FEDu (ECB, EK), posvěcených na zákon EU spolkem zkorumpovaných šmejdů a debilů v Evropském parlamentu. Buď blbě hledám, nebo je ticho po pěšině, jakoby se nic nestalo. Ti pitomci, co si činí právo definovat přípustné zahnutí banánu a délku poživatelnosti guláše, podřízli hrdlo reálné ekonomice Evropy. Nevím, zda je jejich misí rozklad západní civilizace, tedy zrada, nebo jen ve svojí odtrženosti od reality netuší, co vlastně činí. Že bez funkční ekonomiky půjde ten parazitem a rakovinou úžeru prolezlý sen o velké, mocné a jednotné Evropě přímou cestou do pr…e. I s nimi. To ticho zřejmě souvisí s volbami do EP, protože “provalení” této události by mohlo zahýbat již tak rostoucími preferencemi euroskeptických stran. O to víc překvapuje, že si EP dovolil institucionalizovat evropský Bail-In těsně před volbami – jakoby to sionští mudrci ve vedení Unie považovali za poslední příležitost změnit historii Evropy v duchu projektu New World Order. ORDO AB CHAO.

Ne že by se nedalo předvídat, že zloděj ukradne i poslední zlaťák z kapsy bezbranné oběti, je to jeho “přirozeností”, jeho “kulturou”, kterou mu dle jeho názoru nelze vyčítat – je prostě takový, a vy všichni okradení jste blbci, co jste se přece okradení měli bránit. Tedy vlastně vaše vina, no ni? Ale legalizace této ekonomiku i společnost likvidující zlodějiny na celoevropské úrovni naznačuje, že den “D”, hodina zúčtování se rapidně blíží, proto je nutno ze zákona EU otevřít i soukromé kapsy a zavřít politicky-korektně oči, a čekat že si parazit vezme “jenom” vaši hotovost. Úspory na účtech u bank, u kterých nikdo neví, která půjde “pod vodu” první, a které následně. Z relativně klidného, ale rozkladem smrdícího přístavu nás evropští zákonodárci poslali na nepříliš odolných bárkách na rozbouřené moře. Blíží se sezóna “bank-runů”, útoků na banky, konfiskace úspor Ulice. Konfiskace “ekonomické svobody”, bez které žádná jiná nemá reálný smysl, bez které žádná jiná ani nemůže být. Vítejte v korporátním fašismu pod červenou střechou.

Kyperský lakmusový test byl úspěchem i totálním selháním. Evropská i světová veřejnost se prokázala nesvéprávnou a neochotnou se tímto fenoménem v jeho kriminální podstavě vůbec zabývat, natož se bránit, projevila neschopnost anticipace širších důsledků. Chovala se stylem “co mne nepálí, to nehasím”. Mladší to znají ve verzi “to neřeš”. Parazit si ověřil, že indoktrinace a hloupost obětí je rovna jen míře ztráty jejich pudu sebezáchovy – a tedy může přejít bez obav z důsledků z fáze experiment do fáze globální realizace. Evropa není zdaleka jediná, která má nyní bail-in součástí právního řádu.

Akce Kypr selhala v tom, že druhý cíl projektu, nikde nedeklarovaný, presto prokazatelný, hanebně selhal. Není velkým tajemstvím, že banky domicilované na Kypru byly využívány jako depositní a zúčtovací centrum pro globální aktivity a transakce ruských oligarchů, nejrůznějších ruských velkotunelářů i Ruské federace jako státu. Banksteři si chtěli na tyto, mnohdy i ilegální nebo kvazi-legální depozita ruské ekonomické a politické věrchušky i státu “sáhnout” prostřednictvím EU, tedy bez možného postihu. Celá iniciativa smrdí wallstreetskou sebezahleděností, absencí kontaktu s realitou, nepochopení Rusů a jejich mentality, prostředí ve kterém žijí a ve kterém se obohacují na úkor státu a vyvádějí – tunelují až čtvrtinu HDP Ruska – do zahraničí.

Newyorští akademici si ve svojí omezenosti chtěli kopnout do Ruska jako státu a společností jako Gasprom, ale narazili na skvadru převážně ruských jevrejců, kteří by korupci a finanční špionáž mohli na Wall Streetu vyučovat. A tak byli Rusové I “Rusové” velmi dobře informováni předem, a než se EU aparát hujersky podujal otestovat vynález FEDu v praxi a “ruská past” sklapla – byli fuč i s penězi, v Holandsku, Švýcarsku, ale většina se, považte, vrátila DOMŮ. Prostě využili kouzla internetového bankovnictví, dnes tu, za pět sekund jinde. Atlantická jízda slavně zaútočila na prázdné zákopy, položila Kypr, aby ho následně, za svoje, “zachraňovala”. Ochotnické absurdní divadlo. Takže, kyperský run, který měl být na účet ruského medvěda, ho naopak posílil, a účet, větší než se čekalo, zatáhla EU. A v Moskvě i ve Washingtonu se ozýval vysoko v oblacích smích. Jo, nejhorší pohromou je vždy iniciativní, ke všemu ochotný blbec. Tohle “kopnutí” do Ruska prostě nevyšlo, ale ruskou lásku vůči majitelům FEDu a jejich pohůnkům a sluhům v EU určitě neposílilo. Naopak, Rusové pochopili že proti nim nevedou jenom bezpečnostně obkličovací, ale i finanční válku. Nedivme se proto, že se v případě Krymu a Ukrajiny přestali ohlížet na to, jaké mohou jejich akce mít politické i finanční dopady.

Koncept bail-in připomíná lejno obalené v marcipánu, zlodějinu v sociálně citlivém hávu. Vyhovuje mentalitě Ulice, která je prvoplánově ochotná přijmout jakékoli opatření, které půjde na účet, jenž “zaplatí“ někdo jiný. Mentalitě „všechno za nic“. Proto pánové Evropy mohou počítat, že samostatně nemyslící póvl tuhle udičku, kapsli s jedem spolkne jako malinu, tak jako Evropský parlament. Ochrana vkladů se zvýšila z EUR 20-50 tisíc na evropských EUR 100 tisíc na jednom bankovním účtu. To sice po odečtení reálné inflace není extra polepšení, ale přesto – pitomec usoudí, že banky budou “zachraňovat” buržousti “ve vatě”, co mají na účtu vice než cca 2,7 mil. Kč. Dobře jim tak, paznechtům. K tomu, proč má někdo vůbec zachraňovat zkrachované banky, se už intelektuálně nepropracuje, natož aby se zamyslel nad tím, jestli ten kapitalismus není pro některé vyvolené banksterským komunismem. Proč má ale i buržoust “zatahovat” dluhy, krachy cizáckých finančních oligarchů? Tím lejnem je skutečnost, že bail-in mění vkladatele v nezajištěného investora, tudíž po vkladu vaše peníze přestávají být vašimi v úschově banky, ale stáváte se investory bez jakékoli stoprocentní právní ochrany a vaše vklady na účtech jsou MAJETKEM/KAPITÁLEM vašeho bankéře.

Bail-in je destrukcí mantry nedotknutelnosti soukromého majetku za kapitalismu – a je dalším postupným krokem ke konfiskaci nejen vašich finančních prostředků – a to v podmínkách korporátního státu –  zcela legálně, bezpodmínečně a bez možnosti odvolání. Totalitu moci státu, arbitra nad osudy lidí a společnosti, přebírají soukromé osoby vlastnící nebo kontrolující megabanky nad zákonem. Vstoupili jsme potichu do totality mamonu, s největší pravděpodobností nelítostnější a společensky nebezpečnější než jakou byl fašismus či bolševismus. Ty, ač měly fatální důsledky, nelikvidovaly komunitárnost, rodinu, národ, společnost a neprodukovaly dlužní otroky z vlastních poddaných. Neničily to, žemu se říká anglicky “social fabric”, dělily, ale neatomizovaly. Disponovaly “ošklivými” právními systémy, ale nevytvářely právní bezvládí, absenci spravedlnosti, měly pokroucené morální standardy, ale nikdy neoperovaly s totální absenci morálky a respektu k Ulici, nebo s duální morálkou. Peníze byly prostředkem k moci, nikoli mocí samou o sobě, bez loajality, odpovědnosti a bez vize budoucnosti. I za totalitních a odpudivých režimů vznikaly velké, nadčasové infrastrukturní i jiné projekty (připomeňme namátkou Hitlerovy dálnice a socialistické Dukovany), povládnou-li kvartální výsledovky a praxe maximalizace zisku, bude-li se úžer podílet 40 % na nákladech výroby všeho v podmínkách, kdy spekulace vynáší 3 – 8krát větší zisky za podstatně kratší dobu návratnosti, můžeme zapomenout na hospodářský rozvoj – nic z takových projektů neprojde schvalováním v bance, a služebně podřízenému státu banksteři úvěr již též neposkytnou – pro předcházející naakumulované dluhy.

Takže, ta Evropská Unie ala SSSR, ztrestá za podvody a zlodějinu nadnárodních finančních oligarchů střední a vyšší střední třídu, nominálně střední a větší podnikatele a vlastníky. Co by mně, nebo vám, co nedisponujete 2,7 melouny na účtu, mělo vadit? Proč tu píši o vraždě Evropy, polykání cyankali, prodávání pocukrovaného lejna v exklusivním balení se zbožňovaným a božím logem 12 mariánských hvězd?

Jako vždy, problém je v detailu. Ten detail má tři různé polohy. Makro, mikro a osobní úroveň. Tak pojďme na ně.

Začněme u makroúrovně. Globální finanční sektor je sbírkou velkých jmen, velké moci, kulisou skrývající katastrofální stav finančnictví před globálním bankrotem na konci dalšího systému FIAT měn, který už nelze zachránit. Skoro všechny velké, tzv. „systémové“ banky by dávno zbankrotovaly, kdyby ještě platily, nebo se dodržovaly účetní standardy, způsoby objektivního oceňování majetku, kapitálu z konce 60. let.

Situace je dnes daleko horší než před pádem na newyorské burze v roce 1929, I díky deregulaci, která umožnila spojení komerčního bankovnictví a investičním. Některé “too-big-to-fail”, spíše “too-big-to jail” finanční instituce jsou zapákovány i desetkrát vice než tomu bylo v roce 1929. Hovoříme o situaci, kdy na 1 korunu vlastního kapitálu připadá rozpůjčovaných a z ničeho vytvořených 80 korun, z čehož až 25 % u některých bank tvoří nesplatitelné, havarované půjčky, kdy třeba klient banky zbankrotoval. Takových bank je od Japonska přes Evropu po USA stovky, ale položí-li se jen jedna z cca 15 mamutích, vesměs z pod červené střechy, je konec srandy. Namátkou – chodícími finančními mrtvolami jsou Deutsche Bank, Barclay´s, Unicredito, Societe Generale, Crédit Agricole, Bank of America.

Bojí-li se experti, že útok na systémovou banku vyvolá dominový efekt pádu řady dalších bank, nepochopili efekty globalizace, vzájemné provázanosti tohoto zločineckého syndikátu, nepochopili ani princip bail-inu. Padne totiž s velkým rámusem a devastací všechno zároveň – ruský útěk z kyperské pasti se nebude opakovat – nepůjde o lokální vykradení soukromých úspor a vkladů, ale o globální. Jistě, někteří boží náměstci určitě obdrží avízo včas, ale pro některé konkrétní osoby neplatí právo a pravidla hry ani teď. Bude to tedy rána neumožňující útěk, by-pass. Zkorumpovat generálního ředitele vaší banky nebude možné, sám nebude vědět do poslední chvíle, kdy dostane ze zahraničí příkaz zahájit bez prodlení bankovní prázdniny, zavřít brány a vypnout internetové bankovnictví a bankomaty. A pak už bude pozdě.

Peníze, které nebudete mít ve slamníku, jako byste v bance neměli. Výplatu nedostanete. Co ale začne chodit vzápětí, budou dopisy “svolávající” půjčky a hypotéky. Tak je to vždy. Měli jste dům či byt na hypotéku – nezaplatíte-li zbytek půjčky do…, exekuce, tedy transformace z prdu vytvořených papírků-bankovek či peněžních jednotek do gigantického majetkového transferu od nešťastníků k finanční institucím. Ale jak zaplatíte do…, když nemáte ani přístup k vlastním úsporám v bance, natož aby se nalezl někdo, kdo může pomoci, půjčit?

Stručně, bail-in je instrument pro dobu gigantických bankrotů, bank-runů a času systémové změny celého západního či globálního finančního sektoru na úplně jiný, úplně nový systém, zavádějící nové měny a nová pravidla hry.

Nevíte, co je Armageddon? Nevadí, brzy poznáte, a způsob a časování zavedení bail-inu do právního řádu EU je signálem, že je doslova za rohem. Když Kartel popravil Lehmana za nedisciplinovanost, nedodržování kartelových pravidel hry na komoditních trzích se vzácnými kovy, stálo hašení krize (dosud neuhašena) daňové poplatníky jen USA mizerných 15 bilionů US dolarů. Spasit Deutsche Bank nejde ani teoreticky, tam se lze jen modlit, a to je na h… Tři největší francouzské banky mají dluhy zvíci třech ročních HDP Francie. Hollande piští na hořícím sudu střelného prachu a Němci neví kudy kam.

Mikroúroveň paradoxně zahrnuje i národní stát a jeho orgány a organizace, všechny zaměstnavatele. Všechny, kdo u komerčních bank akumulují prostředky na financování výroby či provozu, na zásobování a výplaty mezd. I kdyby banksterská ČNB nepodléhala režimu bankovních prázdnin, o čemž silně pochybuji, není vybavena na tisk a distribuci byť jen platů pro státní a veřejnoprávní sektor. Navíc, bail-in nerozlišuje státní účty od soukromých, tedy, logicky, i státní úložky a fondy u bank jsou tak kapitál bankéře a stát je také “unsecured investor”. Nehájená zvěř, z vlastní vůle.

Co všechny rozpočty, čerpání. Co s malými, středními, ale i velkými podniky, co náhle přestanou mít nejen přístup k prostředkům na provoz, údržbu, služby či výplaty zaměstnancům. Umí si někdo představit, o kolik prostředků může přijít ze dne na den takový ČEZ, dodavatelé plynu, kde skončí všechny ty 100-130% zálohy, které běžně platíme za dodávky elektřiny, plynu a vody? Co to s nimi udělá?

Myslí si ještě někdo, že privátních a státních důchodových fondů, privátních investičních fondů, pojišťoven atd. se bail-in netýká?

Jak dlouho poteče elektřina dráty, plyn a voda trubkami…? V podmínkách ruin kasínového kapitalismu? Jak dlouho bude trvat, než nastartuje tsunami bankrotů a hromadného propouštění z práce? A tady to začíná být krutě osobní, tady končí socialistický sen o tom, že dopady bail-inu ponesou JEN zazobaní buržousti. Rozvrátí to totiž celou společnost a její fungování.

Pánové peněz chtějí chaos, šok a revoluční přeformátování světa dle jejich cílů, představ a tužeb. Máme k tomu nastartováno. Zbývá běžná otázka. Ne jestli, ale kdy. Ale to ví jen ti u dolarové rulety. Činí se, aby to pro ně dopadlo dobře. Mají v kapse ještě velkou válku, která je vždy v historii průvodem kolapsu světové měny, finančního systému. Jak to skončí? Nikdo neví, ani pánové světa to nevědí, jejich počítačové modely chování posádky zeměkoule mají přímo děsivou chybovost odpovídající odtržení od reality jejich tvůrců a investorů. Jejich největší nadějí je naše omezenost, společenská atomizovanost, neschopnost se sdružovat, sdílet, nést riziko a odpovědnost sám za sebe, sobectví a připravenost pobít se navzájem o kousek žvance, neochota vzít vlastní osud do vlastních rukou, zdvihnout konzumentskou prdel od telky a popadnout vidle. Nejsme se schopni na ničem shodnout, zato oni mají nejen moc, ale i vizi, organizaci a výkonný aparát. A soukromé armády. Přitom, kdyby pět, deset tisíc dedikovaných, organizovaných a ozbrojených dětí Ulice v každé zemi zaútočilo na kasino současně, není za dva, za tři dny co řešit. Lépe řečeno, naše osudy by se začaly vyvíjet jinak.

Závěrem : Aby bylo jasno, právní rámce systému bail-in v rámci EU tvoří tři separátní, byť navzájem provázané zákony. První, který z nás vkladatelů učinil nezajištěné investory a naše úspory kapitálem banky, byl přijat Evropským parlamentem již v červnu minulého roku. Šlo o přijetí systému SMR (Singular Resolution Mechanism). Poslední, třetí, byl přijat 12. dubna 2014. A pak, že se v Bruselu nepracuje – jen se o jejich “božím díle” nedovíte. Alespoň v samotné Evropě.

Parazit se chová, jak umí, jak mu velí přirozenost. Zabíjí, není-li vypuzen či radikálně přeléčen. Před našima očima mamon dobíjí svého nosiče – reálnou ekonomiku a zaměstnanost. Penězi, na jejichž nekontrovatelnou tvorbu nikdy neměl dostat monopol. Ale to už jsme zase zpět u korupce, vydírání a atentátů.

Dle Věžáka … vražda babylonská.


Foto: Banksy

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments