Na Lidovú notečku

Správně by mělo samozřejmě být na Lidoveckou. Bratři a sestry měli svůj sjezd ve Vsetíně. Vítali je ogaři a cérečky v krojích, s klobáskou a slivovicí. I cimbálek zahrál, prostě pohoda. Dokonce ani Kalousek nevyrušoval! Celkem náhodou jsem viděl z jejich jednání docela dost. V bedně. A nestačil jsem zírat. Takhle rozebraná partaj, vysloveně visící nad propastí propadu do zapomnění, by podle mne měla provést totální sebereflexi, metodou padni, komu padnii si vyříkat, co bylo špatně, vybrat ze svého středu lídra, na kterém by neulpělo smítko a nastavit program, který by byl čitelný, a přitom oslovoval nejen tradiční voličskou základnu, ale ještě pár procent dalších. Rozejít se, velmi důrazně a tvrdě se vším, co na sebe nalepila v minulosti. Včetně Kalouska, Čunka, Svobody, Severy, Šustra a celé téhle squadry.

Kam mě vedla slepá vášeň!

Ze všeho nejvíce jsem si , okamžitě po zvolení nového pana předsedy, vzpomněl na své první týdny v prvním zaměstnání po ukončení školy. Byl jsem jako mladý inženýr přidělen k ostřílenému borci, takto známému cynikovi. Byl pověstný jednak tím, že hodně uměl, jednak tím, že nic lidského mu nebylo cizí a měl pro to trefné průpovídky. Jedna z nich byla – když jde o prachy, neznám bratra, když o postel, neznám sestru. Bratři a setry si ve Vsetíně zvolili do svého čela Cyrila Svobodu…. Ne, že by nebyl schopný. Ostatně od roku 2002 byl ministrem ve všech vládách, ať už je sestavoval kdokoliv… Což samo o sobě je puncem neobyčejných schopností. Tedy ne státnických, tím méně vůdcovských, ale přece jen schopností.

Nevím, čím uhranul lidovecké publikum, nejspíš větou, že není čas se zaučovat na místě předsedy. Že jde o každou minutu a je třeba ji využít. To je bezesporu pravda. Nicméně také platí – práce kvapná – málo platná. A u lidovců jde především o nalezení dostatečného voličského elektorátu, na což jejich tradiční báze asi tentokrát stačit nebude, zejména když se Miroslav Kalousek netají tím, že si z něj hodlá uloupnout tolik, kolik jen půjde. Takže je třeba nabídnout témata pro nové voliče.

Čím jím může imponovat Svoboda?

Svou teflonovitostí? Svým kalkulem při prezidentské volbě – Klaus za církevní restituce? Nebo snad svým sporem o dědictví po třiadevadesátileté paní, kdy se hrdlí o platnost závěti s katolickou Charitou a Jedličkovým ústavem! Spor, který v jeho podání je banálním sporem o pouhou právoplatnost dokumentu. Rozuměj – závěti, která mu přiznává „jen“ milion korun a nikoliv činžák v Praze. Banální spor, na který má každý právo. A jiná interpretace, než že prý je to skutečně jen spor o pravost dokumentu, je zlovolná. Samozřejmě pomluva. Prý mu jde o princip. A basta. Můj první cynický šéfík by se smál až k slzám.A drsně by se zeptal, kdy že dojde na tu sestru. Tohle si zvolili lidovci…

Po Čunkovi, který prý dojel na to, že příliš mluvil s novináři! Být delegátem toho vsetínského sjezdu a slyšet navíc první předsednický projev nového předsedy o bratrství a solidaritě, pak bych nejspíš uvažoval o tom, že v té straně končím, protože nemá žádný pud sebezáchovy! Samozřejmě, každý může nechat soudně přezkoumat cokoliv. Toť princip právního státu. Nicméně i v něm by mělo platit Senecovo – co dovoluje zákon, nedovoluje dobrý mrav. Cyril Svoboda nejspíš o Senecovi slyšel. O tomhle výroku zřejmě ne. Ale lze očekávat, že něco takového budou nejspíš preferovat potenciální voliči. A lidovci, nad onou výše zmíněnou propastí, vyrobili snadno zranitelného předsedu! Oni si toho vyrobili víc. Zdá se, že velmi oslabili v hlavních grémiích představitelé jejich tradičních bašt – jižní Moravy a východních Čech. A v čele je – Pražák! Dalším handicapem je skutečnost, že se sotva podařilo překonat rozpor mezi konzervativním a radikálnějším křídlem. Jen byl ten rozpor zameten (snad do parlamentních voleb) pod … kam vlastně? Když bratr Kalousek bere za kliku a odchází…

Myslím, že ve Vsetíně byla poměrně lehce .promarněna šance na novou definici téhle partaje. Nejspíš byla s Březinou. Ale nejen s ním. Normálně by mne případný debakl ve volbách nijak nevadil. Ještě před nedávnem bych jej dokonce uvítal. Scéna by se totiž vyčistila a ubyla partaj , která si vždy přisvojovala z politického koláče daleko více, než jí patřilo a kalila vodu v každé koalici, do které se zapojila…

Jenže v posledním volebním období zde došlo ke zrození fenomenu Hovorka! Nebýt tohoto na první pohled nezajímavého poslance, špatného rétora a mizerného taktika, došlo nejspíš k zesoukromničení zdravotního pojištění v téhle zemi. Konečnému a nevratnému! Nebýt jeho neuvěřitelné, laskavý čtenář promine – zabejčenosti a schopnosti vydržet cokoliv a jít si za svým, udělali by Topolánek s Julínkem svůj centrální deal. Na úkor nás všech. Pokud vím, kandidoval Hovorka na post místopředsedy. Nebyl zvolen. Já být lidoveckým kingmakerem, udělal bych z Ludvíka Hovorky svůj vývěsní štít a z jeho postoje svůj volební program. Tomu by totiž rozuměl každý, kdo by tomu rozumět chtěl. Ne tak lidovci. Nemají ani Březinu, který by představoval propojení na konzervativní křídlo, a nemají ani Hovorku. Ten prostě spadl pod stůl. Za zvuku cimbálu, za silných řečí a gest. Škoda. Za to je v širším vedení Čunek. Má tahle partaj vůbec nějakou světloplachost? Má šanci na přežití ve volbách? A bude nám všem scházet v parlamentu?

Docela dost otázek na trochu živější diskusi.

Přejít do diskuze k článku