Ještě nedávno byl favoritem prezidentské volby, dnes zbyly Janu Fischerovi jen oči pro pláč a dluhy. Jeho podnik totiž přestal být konkurenceschopný a tak o něj investoři ztratili zájem. Je to logické, protože systémovým suverénem v kapitalismu nejsou politici, ale kapitalisté, a ti Fischera na Hradě nechtěli kvůli Fischerovi, jeho politice, vizím, společně sdíleným hodnotám či jinému podobnému sentimentálnímu haraburdí, ale proto, že to považovali za výhodné pro svůj byznys a zhodnocování svého kapitálu. Byznys plán nevyšel, je třeba seškrtat náklady. A náhle zbytečný Fischer je se svými moralizujícími apely na pány Chrenky a Švedy, aby dostáli svými slibům a zaplatili mu faktury, vyloženě trapný. To nevěděl, s kým se dává do party? To mu nedošlo, že on není účel, ale pouze prostředek? Ta banka, co pro ni kvůli své kandidatuře přestal pracovat, může být jedině ráda, že se zbavila tak dezorientovaného bankéře.
Převzato z blogu Tribun
