První zežloutlé listy padají ze stromů. Postaru by se napsalo "se stromů", vlastně to pořád můžeme, a lépe by to vyjadřovalo současné dění, to "se", jako že se něco se…
Nebudou peníze ve výplatních sáčcích, lépe řečeno, bude jich míň, a to bolí. Méně bude i jídla, ošacení, koupě nové plazmy a auťáku se vzdaluje směrem k nekonečnu, stejně jako zahraniční dovolená a nesmyslné hračky pro haranty. Někdo se méně opije a někdo i méně sjede.
Tragédie.
Jistěže to (zatím) tragické není. Dokonce si myslím, že kdyby skutečně odpovědná vláda předstoupila před lid a řekla: "Prosíme vás všechny, milí spoluobčané, musíme se všichni příští dvě, tři léta uskrovnit, musíme dát dohromady státní finance, a potom už bude určitě líp," že by tohle občané pochopili a skutečně by, už poněkolikáté, utáhli opasky.
Jenže.
Kouzlo spočívá v tom slůvku "všichni".
V minulých čtyřech létech tragická a trapná pravicová vláda, vkusně doplněná zešílevšími zelenými, zaťala do stromu státního rozpočtu dosud nevídanou sekyru. V roce 2009 schodek 230 miliard, to tu ještě nebylo, přitom navíc rozpustila rezervy na ministerských účtech ve výši cca 80 miliard. Mistři světa ve fakování, pánové Topolánek a Kalousek, to byli hlavní aktéři tohoto gigantického maléru.
Zároveň však připravili stát daňovými slevami a zastropováním daňových příjmů a odvodů o další desítky miliard korun. Tyhle peníze se nevypařily, tohle bankovky neumí, jenom se přesunuly. Ze státní kasy, kde v minulosti končily, se ocitly v kapsách těch nejpotřebnějších. Nejpotřebnějších, protože nejbohatších. Čím víc se žere a sosá, tím větší je hlad. Vy snad neznáte přímou úměru?
Když se to všechno sečte, tak proto, že se včas, před a v běhu nastupující krize neudělala potřebná opatření (a "reformními" kroky pravicové vlády se navíc omezily příjmy státního rozpočtu), přišel stát o nějakých 300 miliard. Hodně zaokrouhleno
Důvody tak hloupého chování jsou jasné: rok 2009 měl být volební, a tak přece nebudeme dráždit občany nějakými úspornými opatřeními, to za prvé, za druhé pak nám pánové Bakalové nasypali do stranické kasy, podnikatelé nás přece volí, tak jim naoplátku zase musíme odsypat ze státního rozpočtu. Ulehčit jim jejich nesmírně těžký úděl.
Jak prosté.
Myslím, že tahle dnes doslova explodující esenciální nespravedlnost kapitalistického řádu stojí za vzrůstající všeobecnou nespokojeností občanů. Občan sice neví jistě, ale tuší.
Někdo by mu měl říci, že po podzimu a kruté zimě přicházívá zase jaro.
Kdo?
Převzato z Tarasovy terasy
