Leden 05, 2012
Mediální, ministerská a potažmo i mocenská válka mezi neschopným ministrem školství a námi, naštvanými učiteli všeho druhu, stojí za krátký komentář. Kdo lže a krade, ten musí šikovně nasměrovat mínění veřejnosti směrem k postihu oběti, a nikoliv pachatele. Ale ani oběť nesmí být tak hloupá, aby si postupně sama na sebe ušila bič, kterým jí bude otrokář mlátit hřbet. A to jako učitelé děláme pilně a neomylně tím, že plníme příkazy instrumentálního charakteru, které pochopitelně jdou z našeho milovaného a všeho schopného ministerstva.
Vládní vyžírky, nacionalističtí ideologové a partajní trafikanti se postupně zbavili mnohých schopných úřednic a úředníků, kteří na ministerstvu po léta pracovali. Už to došlo tak daleko, že možná přijdeme i o 53 miliard EU-dotací na vzdělání, které zachraňují základní úroveň českého školství s vládním rozpočtem cca 140 miliard. Místo zbytečného testování bychom se měli zamyslet nad právě vydanou zprávou expertů OECD k systému hodnocení v českém vzdělávacím systému. Tady máte celé hodnocení vzdělávacího systému ČR, tady celkové shrnutí tohoto hodnocení a tady jsou shrnuty celkové závěry. Místo plošného testování se doporučuje lépe artikulovat cíle vzdělávání, zavést univerzální vzdělávací standardy, posílit průběžné hodnocení studentů. Komise důrazně doporučuje Česku, aby zejména rozvíjelo odborný profil a standardy učitelské profese.
Zpráva renomované instituce je důležitá pro politické debaty u nás. Mají být věcné, opřené o skutečně hodnotné cíle, strategicky zaměřené a nemá se lhát, mlžit a krást. Ve světě věcných argumentů a faktů je to běžné, viz zpráva OECD. U nás se tomu musíme teprve učit. A celá občanská výuka jde o to obtížněji, oč více se snaží kalit vodu politické elity u moci.
Převzato z Umlaufovin
