Díky četbě názorů exkomunisty a dnes zapáleného pravičáka Martina Komárka mám konečně jasno. Už vím, že objektivní pravdou a nevyvratitelným faktem je cokoliv, co napíšu do nějakého článku a doplním o dovětek, že kdo s tím nesouhlasí, je jasný komunista. Prý nechceme vidět, co je skvělé, a skvělé je to prý z pěti údajně neprůstřelných důvodů:
1) Poprvé v dějinách máme dlouhodobě jistou bezpečnost a solidní spojence.
Toto tvrzení je vskutu zajímavé. Je prezentováno jako nezpochybnitelný fakt a přitom je to věštění budoucnosti. Má MF Dnes nějaké nové oddělení plné moudrých pánů s křišťálovými koulemi, kteří naprosto přesně vědí co bude zítra, za rok či deset let (a vůbec co znamená u jasného faktu slovo dlouhodobá)? Může pan Komárek dokázat, že tito jejich šamani jsou opravdu neomylní? Navíc za minulého režimu se také tvrdilo, že konečně máme dlouhodobě jistou bezpečnost a solidní spojence, kteří nás nenechají ve štychu jako ten mnichovanský západ. Za protektorátu naši naprosto jistou dlouhodobou bezpečnost zase hlídal solidní pan Adolf a před protektorátem bylo naprosto samozřejmé, že Anglie a Francie jsou tou nejlepší zárukou naší suverenity a že lepší spojence si nemůžeme přát. Čas tyto tehdy nezpochybnitelná fakta jaksi připravil. Také by bylo dobré upřesnit, kteří to ti solidní spojenci jsou. Momentálně jsme v NATO a někteří se nás snaží více napojit na Spojené státy. Spojené státy jsou zemí, která své přátele prý nikdy neopouští. No nevím, myslím, že takový pan Batista a zvláště Nguyen Van Thieu mají úplně jiný názor. V NATO dalšími významnými státy jsou Anglie a Francie, že by tito přátelé z Mnichova měli být tou skvělou solidností? A nebo tou jsou další účastníci tehdejší konference – Itálie a Německo? Kdo ví, možná naší zárukou světlých zítřků je Holandsko či Belgie. Příště by to pan Komárek měl upřesnit. A když bude u toho upřesňování, tak by měl vysvětlit jistý paradox. Hysteričtí proradarčíci, ke kterým sám exrudoch Komárek patří, ještě před pár dny kvíkali hrůzou, jak nás to Amerika za pár stříbrných prodala a bez radaru jsme odsouzeni žít pod ruskou knutou. Jak tedy nyní mohou cokoliv demagogicky vykřikovat o jasné dlouhodobě skvělé budoucnosti a solidních spojencích? To si myslí, že si jejich dřívější žvásty nikdo nepamatuje?
2) Materiální blahobyt je zdaleka největší. Skutečná chudoba neexistuje. Sociální a zdravotní solidarita je navíc vysoká i pro méně šťastné.
Toto tvrzení asi rudomodrý Komárek přebral z brožurek, které nadšeně pročítal v mládí. Při tom je to zrovna pár dní, kdy novináři na všech frontách vysvětlovali, kolik si dnes můžeme dopřát banánů a souběžně se zabývali průměrnými platy a dodávali, že i tehdy několik procent lidí žilo na hranici chudoby. Skutečná chudoba prý dnes neexistuje, no nevím, ale jestli skutečnou chudobou netrpí například klienti Armády spásy, tak potom můžeme říci, že vůbec na celém světě chudoba neexistuje a také nikdy neexistovala. Budeme mít stejnou pravdu jako pan Komárek. Sociální a zdravotní solidarita je prý navíc vysoká, nepracuje náhodou pan propagandista v tiskovině, která na to neustále nadává a tvrdí, že ty hnusné socky se mají vzít pod krkem? Navíc naše země v poměru k HDP rozhodně není v EU při sociálním přerozdělování nijak na špici, spíše se dá říci, že je na chvostě. Co tedy znamená ono záhadné slovo vysoká ?
3) Občané krom toho, že jsou slušně solidárně zabezpečení, jsou svobodní.
Zde z onoho vysokého zabezpečení se o řádek dál stalo již jen slušné zabezpečení, no dobře, definice slova slušně stejně jako vysoká je stále v nedohlednu. Ale prý jsme svobodní. No rozhodně docela svobodně můžeme jít umřít hlady, ale tuto možnost jsme měli i za minulého režimu, stačilo jít někam do lesa, nejíst a hotovo, svoboda neomezená. Pokud jde o politickou svobodu, tak ta již tak jasná není. Demokracie neprosto stejně jako komunismus omezuje svobodu. Pokud jste ochotni akceptovat aktuální systém, říkejte si cokoliv, jen ho to nesmí ohrožovat. Pokud s tímto systémem máte problémy, tak můžete jít do vězení. Extrémy z pravé i levé strany jsou nelegální a trestné – stejně tak se dá předpokládat, že stoupenci nějaké hypotetické teokracie také svobodní nejsou. Dokonce i extrém akceptující dnešní pravidla a odmítající násilnou změnu aktuálního uspořádání, jen prezentující dnes neoblíbený světonázor, je neustále propírán horem dolem a demokraté se snaží ho zakázat nebo pozastavit.
4) Téměř neomezená nabídka čeká nejen milovníky konzumu, ale i milovníky kultury.
Tady si pan Komárek vypuštěním jednoho slůvka ulehčil velmi život. Ano velká nabídka zde čeká, ale ne pro milovníky konzumu nebo kultury, ale pro majetné milovníky toho či onoho. A najednou máme z věty která zabírá skoro celou společnost, větu, která píše jen o horních deseti tisících. A myslím si, že kdyby průzkum byl o tom, zda se má horních deset tisíc naprosto skvěle, tak by pan Komárek viděl nádherné téměř stoprocentní potvrzení.
5) Skoro ve všech oblastech života můžeme sledovat změny k lepšímu, byť možná ne tak rychlé, jak bychom si přáli.
Zajímalo by mne jak pan Komárek definuje ony změny k lepšímu. Jde o technologický a společenský vývoj? Ale ten tu byl v různých formách vždy, takže používat to za argument nemá vůbec žádný smysl. A rozhodně vždy zde existovala velká skupina pamětníků, která tvrdila, za mých mladých let to nebo ono bylo rozhodně lepší. A ta skupina je zde stále, jako byla za tzv. komunismu nebo první republiky nebo i za Karla IV.
Celý problém pana Komárka spočívá v tom, že slovo já zaměnil za my a ve své argumentaci pro dokázání jakési objektivní pravdy používá čistě subjektivní přístup a termíny.
Převzato z blogu Modrá šance
