Nobelista míru a zahraniční politika USA

Barack H. Obama získal těsně po nástupu do prezidentské funkce na základě slibů Nobelovu cenu za mír. Kromě květnatých slov a slibů za ním nebyly v té době v oblasti zahraniční politiky  žádné výsledky. Nový prezident sliboval uzavření vojenské základny na Guanánamu (dodnes se tak nestalo), ukončení mučících praktik (dodnes se tak nestalo), ukončení americké účasti ve válkách v Iráku a Afghánistánu (dodnes se tak nestalo), restart amerických vztahů s Ruskem – ten je na programu právě v současné době – viz vývoj na Ukrajině. Svět je díky tomu uprostřed "horké" fáze studené války (USA ji proti Rusku nepřestaly nikdy vést), v Evropě nastupuje k moci díky podpoře a vměšování USA  fašismus, není vyloučena "Karibská krize č.2" a realita války v Evropě, případně raketojaderné války není vyloučena. Barack Obama se projevil jako patologický lhář.


Co přinesl do zahraničních vztahů B. H. Obama? Zmírnila se válečná rétorika oproti předchůdci, ale praktiky a cíle zahraniční politiky USA zůstaly zachovány. Jízdní řád "Čtvrté říše" – Projekt pro nové americké století (PNAC) – zůstal zachován. Strategie obkličování a zatlačování Ruska (i Číny jako hlavních konkurentů) se nezměnila. Konečný cíl – získání globální nadvlády USA – zůstal zachován. V praxi byly zavedeny sofistikované způsoby vedení boje. Místo přímého válečného angažmá přecházejí USA na outsourcing války. Armáda dílem  přenechává své aktivity soukromým "bezpečnostním" agenturám složeným z bývalých vojáků, USA dílem válčí rukama cizích nájemných žoldáků, resp. fanatiků, zverbovaných spřátelenými totalitami, kterým poskytuje nepřímo výzbroj a všemožnou podporu. Spojené státy přecházejí na robotizované formy války, která vylučuje ztráty na lidské síle. Války, které započal Obamův předchůdce ve funkci na základě velké konspirace, běží dál, chaos v Iráku a Afghánistánu je trvale přítomen. Spojené státy do budoucna plánují uchování válečných základen na území Iráku a pozvolné vojenské vyklizení Afghánistánu. Tolik k "pozitivům". Naproti tomu proběhla válka v Libyi, výsledkem které bylo svržení režimu afrického diktátora – vizionáře, rozvrácení a uvržení funkčního státu do chaosu a nekončícího násilí a destabilizace mnoha států v Africe. USA zahájily sérii barevných "revolucí" iniciovaných za pomoci humanitárních neziskových poboček zpravodajských agentur, podporovaných v zájmových zemích zvenčí, běžících podle společného itineráře v režii revolučních "trenérů". Výsledkem je chaos na severu Afriky, zavádění středověkých islamistických diktatur a nástup fašismu na Ukrajině. Na programu dne je americká válka v Sýrii a potenciálně v Íránu.


Poslání války se nemění. Je jí loupež cizího vlastnictví (zejména zdrojů surovin), kontrola důležitých geostrategických bodů důležitých pro světovou ekonomiku (zejména tranzitů strategických surovin), zatlačování a ohrožování hlavních vojenských a ekonomických konkurentů. Na válce bohatnou americké zbrojařské a ropné firmy, "bezpečnostní" agentury a ve finále "rekonstrukční týmy". Všechny je úvěrují americké (globální) banky. Výsledkem jsou zadlužené a rozkradené zemé. Který vládce anebo režim se odmítne podřídit diktátu nekrytých potištěných amerických papírků a prodávat za ně své reálné statky, stává se potenciálním teroristou a cílem světové humanity a demokracie. Diktátoři, kteří toto respektují, jsou přehlíženi, protože stojí na straně dobra v boji proti ose zla.


USA zůstaly hlavním mezinárodním teroristou vynucujícím si plnění politických cílů – změny politických režimů z nevstřícných ve vstřícné a poslušné loutky – válkou, podporou mezinárodních teroristů, resp. fašismu, "spontánními zvenčí řízenými revolucemi" a pod.. Porušují mezinárodní právo otevřeně – viz zneužití rezoluce o bezletové zóně a ochraně civilistů v Libyi, konspiracemi – viz kamufláž s použitím chemických zbraní v Sýrii režimem B. Asada (ve skutečnosti je použily USA a jejich spřátelenými totalitami podporovaní islámští radikálové) , která měla sloužit jako záminka k válce, narušování státní a územní suverenity s vražděním na území cizích států  viz akce dronů. V oblasti porušování mezinárodního práva USA zůstávají světovou jedničkou – na jejich politiky a vojáky se mezinárodní právo nevztahuje, nadřazují se nad ně.


V dnešní chaotické a hektické době se kde kdo, dokonce i bývalá americká ministryně zahraničních věcí Clintonová (anebo třeba liberecká radní) pokouší ztotožňovat ruského prezidenta Putina s Hitlerem. Jestliže však někdo chce hledat historické analogie a paralely s nacismem, musí se poohlédnout jinam. Musí hledat extrémně nacionalistický a rozpínavý stát s globálními ambicemi. Takovým státem Rusko, které až doposud jednalo převážně defenzivně, není. Musí hledat stát, který jako běžný prostředek používá v politice "goebbelskovské" lži, násilí, podporuje fašisty a spojuje se ve válkách s násilnými režimy. Musí hledat stát, pro který neplatí žádná jiná než jeho vlastní pravidla. Musí hledat stát, který má "Fahrplan" pro budování své celoplanetární říše. Musí hledat totalitní diktaturu, která všechny špehuje a je jí umožněno na základě zákona unášet cizince i vlastní občany, držet je bez soudu, podrobovat brutálním a sadistickým mučícím technikám, případně likvidovat.


O jednom takovém státu, jehož prezident při svém nástupu do funce prohlásil, "Yes, we can!" bych věděl. Nobelův výbor, jestli vůbec stojí o zachování zdání prestiže Nobelovy ceny za mír a nechce, aby tato cena byla považována pouze za pomocný politický prostředek světového hegemona, by měl vážně uvažovat o odebrání ceny Barackovi H. Obamovi. Pakliže nechce být považován za Orwellovo dítě.

Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
  Odebírat  
Upozornit na