„Nová móda v Česku: dvě třetiny lidí chtějí šetřit“, přivítal čtenáře dnes ráno titulek na netu. Během dopoledne ho vystřídal další: „Povánoční výprodeje v obchodech nezabraly“. Podle komentátorů za oba jevy může krize a nezaměstnanost. Jistě, krize na tom má svůj podíl viny, ale ne úplný a jediný. Pokud si vezmeme za modelovou skupinu lidí důchodce, pak u nich nezaměstnanost nepřichází v úvahu, stejně jako nižší platy. Na podstatném snížení jejich životní úrovně se podepsala především minulá vláda. Díky její finanční reformě skokově vzrostly ceny zboží i služeb, přitom vláda tuto ztrátu důchodcům částečně nahradila po osmi měsících. Současná vláda zase formou Janotova balíčku zvýšila mimo jiné DPH, což představuje další snížení reálné hodnoty důchodů bez jakékoli kompenzace. Uvažovaný přídavek ve výši 2400 korun lze brát spíše jako akt dobré vůle než východisko z nouze, nicméně jsou strany, které vytrvale papouškují slova o populismu. Proč? Důchodci si snad dosud žili tak rozmařile, že přispěli ke krizi? Pánové Nečas a Kalousek, kteří se především postarali o pozdní a nedostatečnou kompenzaci důchodů v roce 2008, by spíš měli zpytovat svědomí, než se ohánět populismem!
Finanční politika minulé vlády se však bolestně dotkla nejen důchodců. Formou snížení životní úrovně na ní doplatilo 70 % populace, což mělo mimo jiné za následek, že se sociální nůžky opět
