ODS: Knowhow udržení moci



Události posledních dnů v parlamentu a kroky k nim vedoucí nám ukazují, že česká pravicová scéna má něco za lubem, a že brousí nože do finálního střetnutí. Na druhou stranu jejich zoufalství a snaha mediální kliky odhaluje neschopnost této skupinky připravit souhru různých událostí tak, aby jim vítězství spadlo do klína. Zatím. Hoši se učí.


Zvládli první level v podobě ovlivnění sněmovních voleb 2006 Kubiceho zprávou. V parlamentu pak chmatali po vládě, ale ne a ne ji chytit. Chyběl jeden hlásek. Asi tehdy na Jánském vršku zuřili vzteky nebo stírali pot z čela, protože volby vyhráli jen o 338 hlasů v Jihočeském kraji, a to díky zahrnutí hlasů ze zahraničí zrovinka tam, kde byl výsledek obzvláště těsný. Nezbylo než použít staroegyptskou metodu úplatků, možná spojenou s vydíráním, v jejímž důsledku se najednou zarytí sociální demokraté Melčák s Pohankou rozpomněli na své pravicové kořeny a umožnili vládu Mirka Topolánka. Podobné procitnutí, ne nepodobné prozření svatého Ignáce, se projevilo u poslance Evžena Snítilého. Tento vzorný sociální demokrat a dlouholetý poslanec s jistou vyhlídkou na volitelná místa na kandidátkách, se zničehonic rozhodl volit ausgerechnet Václava Klause, a tím potopit svou poklidnou kariéru profesionálního poslance. Následovaly další postavičky, až to jednu chvíli vypadalo, že socdem nevolilo přes 30 procent voličů, ale jen 23…


Do prvního levelu se ODS vrátila ještě aférou starosty Péti vypuštěnou pár týdnů před obecními a senátními volbami. Šlo tehdy o penězovod pana architekta Řičaře z Evropských fondů do jeho kapsy. Pan Řičař si díky této aféře a přičinlivosti ÚOOZ zajistil svatý klid utajovaného svědka, zůstaly mu peníze z předchozí akce v Podještědí, a noviny naplivaly na ČSSD pár dní před volbami. No, neberte to!


Schylovalo se k předsednictví EU, kdy bylo záhodno ustát tuto náročnou roli. Sociální demokracie přišla se čtyřmi návrhy, při jejichž dodržení by přistoupila na smír během předsednictví EU. ODS posílena úspěchy metody prvního levelu se ale nezalekla, a žádný smír nebyl. Zapomněla si ale zamést před vlastním prahem. Po přetažení opozičních poslanců byl indikován i pohyb opačným směrem. ODS na vlastní ani na koaliční konstruktivní poslance nenacházela žádné vydírací páky a uplatnila vyšetřovací metody. Zlom přišel, když se Vlastimil Tlustý nechal najmout k boudě na poslance Moravu. Modrý mladík s modrým srdcem neváhal v zájmu strany předstírat zájem o dceru poslankyně Zubové a vědomě ji vystavit špehování. Jeho promluvy na skrytý mikrofon rozkryly kousek sítě ve špičce ODS zaměřenou na shromažďovaní informací vhodných k vydírání vybraných osob. Morava zaplakal, rezignoval, ale pravicová pevnost se i tak začínala sypat. A hoši už pochopili, že první level založený na nejsprostších metodách ovládání lidských bytostí už stačit nebude.


V březnu 2009 se k překvapení všech zúčastněných podařilo vyslovit na pátý pokus nedůvěru Topolánkově vládě. Vládu položili jmenovitě Tlustý, Schwippel, Zubová a Jakubková. Za sesazení vlády mohl přirozeně Paroubek stejně jako za sněhovou kalamitu.


Naši hoši nabrali kdesi studijní materiál k vyššímu levelu a nastavili pastičky. Žádné vydírání, žádné fotografie. S výsledkem jsme měli býti seznámeni na podzim 2009.


Nejdříve se upachtila dohoda o úřednické vládě a zákon o předčasných volbách. Použil se mustr z roku 1998, který nikomu nevadil a dobře posloužil před dlouhými lety. Kde se vzali, tu se vzali, jak čertíci z krabičky vyskočili poslanec Melčák s Kalvodou, a utíkali k Ústavnímu soudu se stížností na neústavnost takového postupu. Nabízí se otázka, kdo poslance Melčáka inspiroval k takovému postupu? Kdo zaplatil jistě nemalé peníze za advokáta a jeho velmi vzácnou práci? Poslanec Melčák byl ideálním kandidátem na tuto roličku. K nikomu nepatřil, tak či onak skončil v politice, a kdekdo ho má za špínu, se kterou neradno jednat.


Odborníci a media se Melčákovu podání smáli až do chvíle, kdy ÚS volby zrušil. Pak úsměv zamrzl a rozlil se na jiných tvářích. Plán pracoval. Bez rizika stíhání za vydírání a úplatkářství. Hoši poznali kouzlo změny metody.


V rámci celého politického ansablu se upachtila další změna ústavy, která spočívala v rozpuštění sněmovny sebou samou a vyhlášení voleb. Zákon byl hotov za pár dní, aby se stihly volby v listopadu.


Oprátka počínala býti nasazována, a hoši v pozadí začínali doufat v úspěch.


Jenže ono nic. Paroubek řekl takhle ne, protože rozpuštění sněmovny znamená její neexistenci. A pokud by ÚS volby opět zrušil, sněmovna by nebyla. Nastalo by bezvládí jako ideální situace k nastolení nezvratných změn. Sněmovnu by zastoupil senát a velmi rád by vládl – sice jen dekrety, ale vládl a defacto obnovil vládu ODS nad touto zemí. Hoši to měli pěkně spočítané.


Ale kdo jsou Ti hoši za scénou? Kdo to jenom hýbe celým divadélkem a není schopen dotáhnout hru do konce? To nebude vychytralý stratég. Možná to jsou pánové od ODS, kteří nám tu pískají svou písničku. Nasvědčuje tomu provedení, časování i ubohost všech vyjmenovaných akcí, vyjma té poslední. Při té se hoši možná více zamysleli, případně si vzali nějaké zahraniční poradce.


A jestli se nezadařilo teď, povede se to jindy. Opakování je matkou moudrosti, takže se máme na co těšit.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky