Obama: Turecko by mohlo hledat nové spojence, pokud je EU odmítne




Turecko by mohlo skončit hledáním spojenectví mimo Západ, pokud se Evropská unie rozhodne mu členství nenabídnout, prohásil americký prezident Barack Obama ve svém čtvrtečním interview pro italské noviny Corriere della Sera. V rozhovoru dále řekl, že Spojené státy zastávají názor, že by bylo moudré, kdyby EU přijala Turecko, a vidí za touto neochotou především obavy ze změn, které lze vidět v jeho tradiční prozápadní zahraniční politice.

„Připouštím, že to vyvolává silné emoce v Evropě a nemyslím, že to pomalé tempo spojené s evropskou neochotou je jediným či převládajícím faktorem, jenž je základem změn v orientaci, které jsme mohli pozorovat v nedávném tureckém postoji. Je však nezbytně nutné vžít se do pozice, z níž turecký lid vnímá Evropu,“ řekl Obama. „Pokud se sami necítí být součástí evropské rodiny, je přirozené, že by se mohli přestat snažit, a na místo toho začít hledat spojenectví a začlenění jinde.“

Předešlé sekularistické vlády Turecka se měly na pozoru před vazbami s islámskými sousedy na východě a byly pevnými spojenci Západu ve studené válce, vzhledem k nedůvěře v komunismus a tradičnímu soupeření s Ruskem o oblast Černého moře a Kavkazu.

Pod vládou ministerského předsedy Tayyipa Erdogana se však vztahy se sousedy jako Íránem a Sýrií, širším Blízkým východem a posovětskými zeměmi značně zlepšily, zatím co dřívější úzké spojenectví s Izraelem se rozpadlo. Vztahy s Izraelem jsou na bodu zlomu následkem usmrcení devíti tureckých propalestinských aktivistů během izraelské vojenské operace ve snaze zastavit konvoj s humanitární pomocí pro Gazu.

Kritici říkají, že sklon turecké zahraniční politiky se odráží v islámských kořenech Strany práva a rozvoje, i když strana sama sebe vidí jako muslimskou verzi evropských konzervativních stran křesťanských demokratů. Vláda prohlašuje, že závazky Turecka vůči Západu neoslábly, a kritici neoprávněně zaměňují jeho úsilí o vybudování vazeb a nalezení nových trhů pro jeho rostoucí ekonomiku se změnou orientace.

Obama nazval pokus Turecka o zprostředkování dohody s Íránem o jaderném problému za „nešťastný“, ale řekl, že chápe jeho zájem jako rozvíjející se mocnosti a souseda Íránu. Západní mocnosti zamítly dohodu o výměně íránského jaderného paliva v zahraničí, zprostředkovanou Tureckem a Brazilií. Turecko a Brazílie reagovaly tak, že se staly minulý měsíc jedinými dvěma zeměmi, které hlasováním vyjádřily odpor vůči sankcím proti Iránu v Radě bezpečnosti OSN.

Turecká vláda pod vedením Strany práva a rozvoje zahájila jednání o vstupu do EU v roce 2005, ale celému procesu hrozí zastavení kvůli Kypru. Kypr je členem EU a jeho vláda z řecké části rozděleného ostrova blokovala nabídku Turecka k připojení kvůli jeho podpoře kyperským Turkům, přestože Ankara nyní podporuje sjednocení ostrova.

Turecko podezřívá některé vlády EU, že používají kyperský problém, aby nechaly zavřené dveře kvůli obavám z toho, že by muslimská země vstoupila do jejich „křesťanského klubu“.

Obama hovořil o důležitosti pevných vztahů se strategickou zemí na křižovatce mezi Východem a Západem.

„Jsou to naši spojenci v NATO, jejichž ekonomika výrazně roste,“ řekl Obama.



„Skutečnost, že se jedná demokracii a současně zemi, která je převážně muslimská, je klíčovým příkladem pro ostatní muslimské země v oblasti.“

Převzato z Haaretz

Překlad: Clair

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments