Otevřený dopis prezidentu Obamovi

moore-michaelVážený pane prezidente Obamo,


chcete skutečně být novým válečným prezidentem? Pojedete-li v úterý 1. prosince do West Pointu a oznámíte, že zvyšujete, nikoliv stahujete, vojenské jednotky v Afghánistánu, budete novým válečným prezidentem. Průzračně čisté a jednoduché. A tak uděláte tu nejhorší možnou věc, kterou jste mohl udělat: zničit naděje a sny, které do vás vložilo tolik milionů lidí. Jen jedinou řečí změníte množinu mladých lidí, kteří byli páteří vaší předvolební kampaně, v cyniky zbavené veškerých iluzí. Naučíte je tomu, o čem vždy slyšeli, že je pravdou, že totiž jsou všichni politici stejní. Já prostě nemohu uvěřit, že hodláte udělat to, o čem se říká, že uděláte. Prosím, řekněte, že to tak není.


Není vaší prací udělat to, co vám říkají generálové, abyste udělal. My jsme vládou, kterou tvoří civilisté. Říkáme náčelníkům, co mají dělat, nikoliv naopak. To je způsob, který uplatňoval generál Washington. To je to, co řekl prezident Truman generálu MacArthurovi, když chtěl MacArthur napadnout Čínu. Jste propuštěn, řekl Truman, a bylo to tak. A vy byste měl propustit generála McChrystala, když předstoupil před tisk, aby vás předešel, a řekl, co VY musíte udělat. Dovolte mi, abych byl neomalený: milujeme svoje děcka v ozbrojených službách, ale až po krk nenávidíme tyto generály, od Westmorelanda ve Vietnamu až po Colina Powela za to, že lhal Spojeným národům se svým vyrobeným obviněním o zbraních hromadného ničení.


A tak jste nyní zahnán do kouta. Před 30 lety, to byl čtvrtek, Den díkuvzdání, měli sovětští generálové odvážný nápad: vstupme do Afghánistánu. A co se stalo? Byl to poslední hřebík do rakve SSSR. To je důvod, proč oni nenazývají Afghánistán zahradní stát (ačkoliv by pravděpodobně měli, vidí-li, jak zkorumpovaný je prezident Karzáí, kterého podporujeme, a jak je jeho bratr zapojen do obchodu s heroinem). Přízvisko Afghánistánu zní hřbitov impérií. Nevěříte-li tomu, dejte slovo Britům. Řekl bych vám, abyste zavolal Čingischána, ale ztratil jsem jeho číslo. Mám ale číslo na Gorbačova. Je to +41 22 789 1662. Jsem si jist, že by vám za ten historický trapas, který se chystáte spáchat, pořádně vyčinil.


Náš ekonomický kolaps plným tempem pokračuje. Pokud jsou naši mladí muži a ženy obětováni na oltář arogance a pýchy, povede úpadek velké civilizace, kterou nazýváme Amerikou, na plný plyn k jejímu zapomnění. Impéria nikdy nemyslí na to, že se blíží konec, dokud ten konec nepřijde. Impéria si myslí, že více zla přinutí pohany, aby srazili paty, a přesto to nikdy nefunguje. Pohani je obvykle roztrhají na cucky.


Volte bedlivě, prezidente Obamo. Vy víte, že to nemusí jít touhle cestou. Máte stále ještě několik hodin na to, abyste naslouchal našim srdcím a vašemu vlastnímu drahocennému myšlení. Vy víte, že z vyslání dalších vojenských jednotek na cestu kolem poloviny světa na místo, jemuž ani já, ani oni nerozumějí, aby dosáhli cílů, které ani já, ani oni nechápou, v zemi, kde nás nechtějí, nemůže vzejít nic dobrého. Můžete to cítit v našich kostech.

Vím, že vy sám víte, že v Afghánistánu zůstala MÉNĚ než stovka v al-Kajdá. Sto tisíc vojáků snažících se rozdrtit stovku chlapíků, kteří žijí v jeskyních? Myslíte to vážně? Nepil jste Bushův Kool-Aid? Odmítám tomu věřit.


Volte pečlivě, pane prezidente. Vaši korporativní stoupenci se vás chystají zřeknout ihned, jakmile bude jasné, že jste prezident jen pro jedno funkční období a že národ bude bezpečně zpět v rukou obvyklých idiotů, kteří pořádají dražbu. To by mohlo být už ve středu ráno.


My, lid, vás stále ještě milujeme. My, lid, stále ještě chováme naději. Ale my, lid, to už dále nemůžeme vydržet. Nemůžeme přijmout vaše stálé a stálé ustupování, zvolili-li jsme vás velkou většinou milionů hlasů, doufajíce, že to dokážete.


Nedejte se oklamat myšlenkou, že vyslání dalších vojenských posil do Afghánistánu něco změní, nebo vám zjedná respekt nenávistníků. Nezastaví se, dokud se tato země nerozpadne vedví a dokud nebude z kapes chudých lidí nebo nadcházejících chudáků vytažen poslední dolar. A přesto stále ještě nebudou šťastni. Vy stále ještě budete obětí jejich zášti v rozhlase i v televizi, protože bez ohledu na to, co děláte, nemůžete v sobě změnit jedinou věc, která je svrhává přes palubu. Nenávistníci nebyli ti, kdož vás zvolili, a nelze je porazit, opustíte-li zbytek svých stoupenců.


Prezidente Obamo, je čas jít domů. Zeptejte se svých sousedů v Chicagu a rodičů mladých mužů a žen, kteří bojují a umírají, zda chtějí více miliard a více vojáků do Afghánistánu. Myslíte si, že řeknou: ne, my nepotřebujeme zdravotní péči, nepotřebujeme pracovní místa, nepotřebujeme domovy? Pokračujte, pane prezidente, a pošlete náš majetek a naše syny a dcery do zámoří, protože je vůbec nepotřebujeme.


Co by udělal Martin Luther King? Co by udělala vaše babička? Neposlali by více chudých lidí, aby zabíjeli jiné chudé lidi, kteří pro nás nejsou žádnou hrozbou. Tohle by udělali. Neutráceli by miliardy a triliony na vedení války, zatímco americké děti spí na ulicích a stojí fronty na kus chleba.


My všichni, kteří jsme vás volili a modlili se za vás a po vašem vítězství proplakali celou noc, jsme vydrželi orwellovské peklo osmi let zločinů spáchaných naším jménem, mučení, vyhlašování rozsudků, potlačování zákona o lidských právech, invazí proti národům které na nás neútočily, bombardování oblastí, kde možná (ale nikdy skutečně) Saddám zabíjel manželské páry v Afghánistánu. Dívali jsme se, když byly masakrovány stovky tisíc iráckých civilistů a byly zabity, mrzačeny nebo zažívaly mentální muka desítky tisíc našich statečných mladých mužů a žen.


Když jsme vás zvolili, nečekali jsme zázraky. My jsme dokonce ani nečekali velké změny, ale nějaké jsme očekávali. Mysleli jsme si, že zastavíte šílenství. Zastavíte zabíjení. Zastavíte chorou ideu, že mužové s puškami mohou přeorganizovat národ, který dokonce ani jako národ nefunguje a nikdy, nikdy nefungoval.


Stop, stop, stop! Pro spásu životů mladých Američanů a afghánských civilistů, stop! Pro spásu vašeho prezidentství, pro naději a budoucnost našeho národa, stop! Pro spásu boží, stop! Dnes večer ještě máme naději. Co bude zítra, to teprve uvidíme. Míč je na vaší straně hřiště. Vy to NEMUSÍTE udělat. Můžete ukázat profil odvahy. Můžete být synem své matky.


My na vás spoléháme.


Upřímně váš Michael MOORE


(Přeložil Václav Jumr; o chybějící detaily doplnil D. N.)

 

O Obamově následujícím „eskalačním projevu" informujeme zde

 

Převzato z Czech Free Press!


Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku