Outsider People

Dnešek mi přinesl zážitek, o které se chci s laskavými čtenáři podělit. Připadá mi, že je tak trochu o outsiderech, o lidech na hranici či lehce za hranicí českého průměru. Dosah mé příhody nechť čtenáři posoudí sami.

Před několika dny jsem nalezl v poštovní schránce leták, avizující výprodej běžného zboží v prázdném sále jedné zrušené restaurace. Zboží zřejmě podle cen nepříliš kvalitního, leč takového, kde zase na kvalitě tak moc nezáleží. Protože jsem potřeboval rohožku, podnik jsem mínil navštívit.

Už když jsem k restauraci přijížděl, upoutalo mne na chodníkách množství lidí, proudících jedním směrem. Začínal jsem tušit, že změna vlastnictví rohožky nebude jednoduchá. Už zaparkování představovalo problém, leč podařilo se. Jak se ukázalo, ač se výprodej odehrával v patře, konec fronty se klikatil již v přízemí. Pokračoval po schodišti a vlastně i uličkami meandrovitě rozestavěných stolů až k pokladně. Had koupěchtivých lidí se posunoval tak rychle, jak se dařilo od uspokojených zákazníků inkasovat peníze. Při pohledu na tu skrumáž mne touha po rohožce přešla a vystřídala jí úvaha, z jakých lidí se rekrutoval dav potencionálních kupujících, jichž mohly být na místě odhadem tak tři stovky. Množství se nehádalo a nestrkalo, ale trpně až odevzdaně stálo, případně se opíralo o stěny.

Všeobecně je známá náklonnost k nejrůznějším výprodejům a i lidé movití si rádi počkají na snížení cen. V tomto případě však byla kultura prodeje již na první pohled více než pochybná, takže i nabízené zboží představovalo artikl spíš podezřelý. Mezi čekajícími převládali lidé seniorského věku, což však také mohlo být dáno tím, že dopoledne jsou ostatní věkové kategorie v práci. Zjevně však šlo o klienty, u nichž potřeba láce převažovala nad očekávanou kvalitou.

Nedalo mi to a cestou do středu bývalého okresního města jsem se díval po obchodech. Většinou zely prázdnotou. Pouhý pohled pochopitelně nestačí na kvalifikovaný odhad, ale tipoval bych, že ve spatřených obchodech se nacházelo tak 20 % zákazníků proti zmíněné restauraci. Nabízí se hypotetický závěr : pro nezanedbatelnou část české populace, převážně však důchodců není důležitá kvalita zboží, ale jeho cena. Tito lidé si běžné zboží nemohou dovolit vůbec nebo za cenu úspor, takže dají přednost nekvalitním výrobkům. Pro jejich získání jsou ochotni tísnit se několik desítek minut v obtížných podmínkách obskurního výprodeje místo toho, aby prostě zboží zakoupili v normálním obchodě a bez čekání. Mám pocit hraničící s jistotou, že tato skutečnost není příliš dobrou vizitkou správních orgánů, financujících seniory a podle slibů příslušného ministerstva to lepší nebude. Horší určitě.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments