Někteří moji známí tvrdí, že Kašperský je bývalý kágébák, který se kdysi dávno dal na úspěšné podnikání v oboru antivirových programů. Udělal to zřejmě podobně, jako mnoho jiných lidí z HW* a SW* branže z řad bývalých estébáků, či agentů dalších policejních a tajných služeb, vojáků, nebo nepříliš kreativních a tedy i méně úspěšných vědců. Uveďme si pár příkladů:
Někteří z nich ten nový SW dodnes obchodují (např. Mühlfeit u Microsoftu). Za jinými, kteří matematiku a programování vedle své práce po léta pěstovali jako hobby, pak stopu vidíme např. ve významných šifrovacích metodách (bývalý generál StB Lorenc). Další z nich třebas zbohatli až na multimilionáře právě na těch antivirech (jako např. právě Rus Kaspersky nebo Slovák Zajac a jeho firma Eset s produktem NOD). Mnoho lidí z těchto řad zasahuje dnes též i do politiky nebo se pokoušejí o lukrativní zakázkové napojení svých korporací na státní správu (např. Šiška a bývalý Svazarm 602, či Kovář a fa Unicorn).
Zkrátka, svět se mění. Dávno pryč jsou ty doby, kdy přistávání amerických kosmonautů na Měsíci jistil rozměrově velký vojenský počítač s "inteligencí" operačního systému na úrovni dnešního levného mobilního telefonu. Dávno jsou pryč doby, kdy jsme si s přáteli meziměstsky nejprve zatelefonovali a pak jsme na tu telefonní linku připojili přes modem Amigu, Mac-Apple či Atari ST. Stačilo pak už jen na obou stranách rozběhnout terminálový soft a mohli jsme si vzájemně posílat data a krátké programy, anebo využívat služeb několika málo nepříliš vzdálených tuzemských či evropských BBS* k písemnému chatu či malému downloadu, přičemž jsme tomu pyšně říkali "konference" …
A jaké jsme tehdy měli vybavení? Ovšem, že báječné! 16-bitový počítač i s klávesnicí o ploše větší rohožky u dveří, uvnitř s disketovou mechanikou. Na kabelu 12-ti palcový černobílý monitor nebo nějaký běžný televizor. Pouze ti opravdu bohatí měli vedle na stole ještě "turbo" – rámusící krabici o objemu dnešních dvou velkých notebooků položených na sebe. Krabici s úžasným SCSI* pět a čtvrt palcovým harddiskem o fantastické kapacitě 30 megabajtů! S harddiskem, který nejen že nahradil 40 tehdejších disket, ale byl zároveň tak nepředstavitelně rychlý!
A jak to bylo s tehdejšími viry? Inu, nic moc. Pár zarputilých škodičů viry sice už tehdy také vymyslelo, ale šířit se viry mohly prakticky jen půjčováním disket. Jak? Přes jejich boot sektor či nalinkované v nějakém souboru. Dá se říci, že tehdy člověk vystačil i několik let s jediným antivirem, resp. s krátkým prográmkem na jednoduché a správné přepsání boot sektoru kterékoliv diskety.
A proč? Jádro virové odolnosti např. takového tehdejšího "estéčka" bylo totiž v jeho operačním systému. Nejen, že mu stačila velikost pouhých 256 kB, ale zejména – byl již z továrny umístěn – do ROM* … A jak to při "viróze" potom fungovalo? Když počítač vlivem aktivity viru začal zlobit, stačilo jej jenom na krátkou chvíli vypnout – a napříště už bylo odvirováno … Dá rozum, že jít touto cestou v operačních systémech, to prozíravý obchodník z Microsoftu Bill Gates – pochopitelně nemohl. Uvažme jen, vždyť by se mu zhroutila ta krásná představa budoucího úžasného byznysu s antivirovými programy, upgrady a záplatami (i záměrně ponechaných) chyb v budoucích operačních systémech všech běžných uživatelských počítačů světa, že …
Takže, vážený čtenáři, zbytek si laskavě domysli sám a my se zase nyní již jen společně vraťme zpět, k fenoménu dnešní doby, k Internetu:
Páteřní linky tehdy vznikajícího budoucího Internetu byly nejprve u největších SW a HW firem určeny jen pro jejich vnitřní potřebu. O něco později tato komunikace přešla i do univerzit, kde sloužila zejména jako rychlá a levná pošta a výměna vědeckých informací ze školních počítačových archivů. Dnes je Internet především jeden velký a všestranný byznys a představovat si, že by se výroba, jaderná energetika, důležité služby, ekonomika a zejména obrana všech států provozovala zásadně jen na nějakých Windows či Linuxu, přičemž by se tohle všechno zhroutilo, kdyby se "teroristicky" zhroutil Internet, to už je jen – naprostá neznalostní naivita a holý nerozum.
Fakt, že dnes je Internet především velkým komerčním, informačním a zejména politickým prostorem, to má i svou logiku. Internet je nejen obrovskou knihovnou užitečných informací, ale je zároveň i hrobem nejrůznějších lidských pitomostí a nesmyslů všeho druhu. Internet je však zejména – jak fascinujícím teritoriem reklamy a marketingového a politického mapování nejrůznějších aktivit, přání, úmyslů, a názorů – tak i nástrojem kanalizace politicky nežádoucích nálad lidí z řad uživatelů.
A přitom: Fakt, že komerci v SW operačních systémů ovládl Microsoft ale přitom vůbec neznamená, že opravdu důležité vědecké, průmyslové, obranné a strategické počítačové aktivity svých řídících, regulačních, výrobních a zejména vojenských systémů musí světové státy provozovat jen na nějakých Windows. Pravdou ale je, že MS* a Bill Gates právě na té komerci u SW pohádkově zbohatli, přičemž se na tom dodnes krásně přiživují i firmy s tzv. antivirovými a "systémovými ošetřovacími" programy počítačů, včetně produktů podniku pana Kašperského – a to všechno za pohádkové peníze.
A důsledek? Právě šílení komerce a honba za zisky všech těch korporací proto na druhé straně iniciovaly vznik hnutí hackers a crackers a vedle toho i projektů různých těch Linuxů, GNU*, OpenOffice a dalšího čistě nekomerčního free SW, přičemž někde uprostřed i zůstala stát např. již umírající oblast shareware od několika z nadšení kreativních jednotlivců. Také obecný odpor publika proti ACTA v otázce nám "smluvně" vnucovaného zákazu kopírování čehokoliv, je jen jedním z logických důsledků boje bank, právnických kanceláří, firem – a uživatelů. Nic víc.
Co tedy dělají dnešní antivirové společnosti? Myslet si, že jen reagují na nějaké pokoutní domácí "teroristické" tvůrce virů a rootkitů, to je naprostý nesmysl. Doba e-mailového viru typu "I love you" už dávno skončila. Naopak blíže k pravdě je, že samy tyto firmy – po vzájemné dohodě – čas od času do světa vypouští vlastní nové viry a další malware, aby nás před tím vším jakoby následně mohly "ochránit". A to už nemluvím o webových cookies a o antivirovými programy tiše tolerovaném adware a spyware, který nafukuje instalátory různých balíků komerčního softu do obrovských objemů, přičemž neslouží k ničemu jinému, než jen k mapování zájmů a aktivit – nás uživatelů.
Korunu tomu všemu potom ještě dodal Goggle, který se sice navenek tváří jako velký pomocník (a v jistém směru i takovým pomocníkem nesporně je), ale zároveň nás spolu s nám vnucenými antiviry pečlivě sleduje a do svých mateřských center denně odesílá stovky megabajtů informací nejen o námi navštívených webech a posílaných mailech, ale například i o softu, který máme na PC a zdali jsme ho ráčili všem těm zainteresovaným firmám řádně zaplatit, i kdybychom si jej jen jednou chtěli vyzkoušet a pak ho třebas vyhodili, protože by nám byl k ničemu a jen nám ještě více zpomaloval už tak zbytečným balastem nafouknutá a svými "bublinami" věčně otravující Windows.
A je až směšné, že tím, že čím dál víc se o tom mezi uživateli ví, tím více se aktivizují různí ti firmami i politiky placení "upozorňovatelé" internetového publika, označující tyto naše poznatky za pouhé "konspirační teorie". Inu ovšem, není to nic jiného, než akce, které vybuzují reakci, protože každá taková uživatelsky a informačně uvědomovací aktivita přece velmi škodí propagandě a speciálně pak byznysu, že.
Zůstaňme tedy, prosím, na zemi a nepodléhejme nějakým psychózám, že bez Internetu nebo s jeho kolapsem by se ekonomika, výroba, energetické, dopravní, telekomunikační a vodovodní sítě či obrana všech soudobých států snad nějak významně celosvětově zhroutily. Nic takového. Pokud takové státy neřídí vyložení techničtí pitomci a debilové, pak všechny důležité databázové, rozhodovací a regulační procesy koordinují a řídí počítače s jinými, zcela bezpečnými a úplně nezávislými operačními systémy – a právě jen o tom to všechno je …
Lidé celého světa jsou odedávna ovládáni a udržováni v kázni a poslušnosti jen chytře servírovanými a s neustálým strašením uměle vymyšlenými a uměle vyrobenými nejrůznějšími virtuálními a zveličenými riziky: Fosilním a ropným zlomem počínaje, epidemiemi, přírodními katastrofami, politickými, ekonomickými a vojenskými krizemi, informačními kolapsy, globálním oteplováním či naopak ochlazováním … a dluhovými krizemi konče. Zkrátka, je to stále takové a opakující se politické – atd. atd. atd., přičemž za tím vším není nic jiného, než obyčejné pokrytectví, ještě bezohlednější politicko-mocenské zájmy a ještě bezohlednější byznys a ještě větší snahy o zisky – ovšem zejména pro ty vyvolené.
Zhroucení Internetu se proto neobávám, obávám se však z politických center ovládaného a záměrného vypínání Internetu v určitých kritických obdobích a v selektivně zvolených oblastech. Právě a jen v těch vybraných oblastech, kde to bude z hlediska politického momentálně důležitější, než jsou reklamní a komerční zájmy jeho provozovatelů, SW a HW korporací, zájmů vojáků, tajných služeb a potažmo i politiků.
Pěstovat si důvěřivou ideologickou závislost na Internetu a věřit na nějaký "kyber-terorismus" znamená, pěstovat si závislost na hloupém životu ve zbytečném strachu. Internet, stejně tak, jako kteroukoliv jinou Síť, je třeba umět využívat a umět se i jeho negativním projevům bránit. Nic víc. Bude-li totiž uživateli Internet jen škodit, uživatel se odpojí a přestane za připojení platit – a pro korporace tu nebude prostředek pro reklamu a byznys. A "oni" to moc dobře vědí! Ostatně … panu Kašperskému také beztak jde jen o jeho dále vzkvétající kšefty, založené zároveň jak na vychytralosti systému, tak i na naivitě, strachu, nedovzdělanosti a důvěřivosti internetového plebsu.
Nu a … totéž pak platí i pro akceptaci praktik provozovatelů mobilních telefonů a všech dalších mediálních, technických a komunikačních jednosměrných i vícesměrných sítí, provozujících vedle tvrdého byznysu a fízlování ještě i mohutnou politickou a bulvárně balastní propagandu, formující náš světový názor, naši životní filosofii a zájmy jen a právě tak, aby to bylo zejména ku prospěchu těch, kteří světu vládnou.
Kdyby se totiž – hypoteticky a celosvětově – zhroutily veškeré dosud provozované komunikace a potažmo i Internet, zhroutil by se totiž především obrovský byznys velkých světových finančních hráčů – a to si nikdo z nich rozhodně a nepochybně nepřeje. Je třeba vědět, že ty (nejen) politicky, ekonomicky, finančně a vojensky nejcitlivější komunikace, informace a data – to všechno nikdy přes veřejné sítě neprotékalo a nikdy ani protékat nebude. A jedině rovnováha v silách těchto technických prostředků všeho druhu mezi všemi světovými velmocemi, nám obyčejným lidem může alespoň dočasně zajistit mír pro život zde na této matičce Zemi.
Poznámky: MS = fa Microsoft, HW = hardware, čili "železo" počítačů, SW = software, operační systémy a uživatelské programy, SCSI = první spolehlivě použitelné počítačové rozhraní např. pro externí záznamové jednotky, BBS = (Bulletin Board System) soukromé "servery", umožňující uživatelům písemnou konverzaci a stahování volně šiřitelných programů, připojované na telefonní síť přímo přes modem, ROM = (Read Only Memory)nepřepsatelná paměť pevně naprogramovaná v továrně výrobce počítače, GNU = světový projekt Hnutí za svobodný software
