Prohlášení ČSSD o tom, že si říká o druhý pokus o sestavení vlády (v případě krachu Rusnokovy vlády) nepřekvapil. Říci si o pokus může každý, a zkusila to už koalice. Zajímavé ovšem bude to, co se za pokusem těch, kteří se už břímě poslaneckého mandátu chtějí zbavit, skrývá.
Včerejší verbální útoky senátora Dienstbiera, stínového ministra spravedlnosti, na designovanou ministryni spravedlnosti Benešovou dávaly tušit, že vůči levici se pan Dienstbier dokáže velmi pospíšilovsky vymezit. Což mi přirozeně připomnělo onu starou dobrou oposmlouvu, kterou uzavřela ODS s ČSSD. Nebude to nakonec tak, že vedení současné ČSSD bude s to se domluvit s ODS a LIDEM proti TOP09, aby vláda ČSSD prošla? ODS místa několika ministrů postačí (k tomu kupa politických náměstků ministerstev) a pro LIDEM se oněch 6-8 ministerských míst také najde, aby vlastně každé zasedání vlády bylo rovnou zasedáním celé členské základny této strany.
Právník Bohuslav Sobotka usedne na ministerstvu financí a zakryje to, čemu lidé říkají sobotkovsko-kalouskovští kostlivci ve skříni. Jiný důvod, věru, nevidím, poté, co před týdnem bylo Sobotkovi nabídnuto pověření k sestavení vlády ČSSD a on odmítl. Bude-li pověřen při druhém pokusu, nepůjde už o vládu ČSSD, ale o vládu "napříč politickým spektrem". Jak taková vláda v podání dohod ČSSD vypadá, Zeman zažil, když – jako jasný politický vítěz – po zradě s hanbou opouštěl kolbiště volby prezidenta republiky. ČSSD dala přednost zakladateli ODS. Nemyslím, že její politické móresy se od té doby změnily. A pokud – tak jedině k horšímu.
