Prezident Václav Klaus se opět dostal do „světel ramp“, když po irském referendu a ratifikaci polského prezidenta zůstal poslední překážkou pro ukončení ratifikace Lisabonské smlouvy. Svůj podpis podmínil (kromě souhlasu Ústavního soudu) vyjednáním výjimky, která by nás pojistila proti budoucím požadavkům sudetských Němců. Šokovaní evropští diplomaté začali řešit, jak se Klause zbavit, mluvčí sudetských Němců Posselt jej obvinil z toho, že hraje „cynickou hru s osudy milionů lidí, zbavených práv, vyhnaných a mnohdy zavražděných, a jejich potomků“. Václav Klaus se však ve svém postoji těší poměrně vysoké podpoře občanů, což je překvapivé i vzhledem ke kanonádě, kterou proti němu spustila média, v nichž se ozvaly i hlasy o dočasné prezidentově suspendaci či obvinění z velezrady. Prezidenta se proti takovému postupu z vrcholných politiků přímo zastal Jiří Paroubek. Po návratu z návštěvy Ruska Václav Klaus potvrdil, že pokud se podaří ona výjimka vyjednat, smlouvu nakonec podepíše.
Na plánovanou schůzku s předsedou Evropské komise a švédským premiérem kvůli Lisabonské smlouvě neodletěl premiér Jan Fischer. Vládnímu airbusu totiž selhalo kormidlo. Představitelé stran, které se podílely na instalaci Fischerovy vlády, se dohodly, že premiér nemusí znova žádat ve sněmovně o důvěru. Podle Mirka Topolánka bude však faktickým hlasováním o důvěře už schvalování státního rozpočtu na příští rok, u nějž jsou pochybnosti, z jakých odhadů růstu HDP vlastně vychází. Jisté jen jedno, vítězem je betonová lobby. Katastrofě se začíná podobat vývoj deficitu rozpočtu letošního. Premiér sice tvrdí, že schodek bude činit 6,5 procenta HDP, což je opravdu vysoké číslo a odpovídalo by asi 200 miliardám, současný deficit je však podle některých odhadů již čtvrt bilionu, a to máme před sebou konec roku, kdy je tradičně nesoulad mezi příjmy a výdaji největší. Do červených čísel se dostal i důchodový účet, a to o celých 30 miliard korun. To však nebrání ministerstvu obrany, aby za obrněné transportéry Iveco a pušky s granátomety pro naše invazní jednotky neutratilo další čtyři miliardy, ani „tvrdě šetřící“ ministryni spravedlnosti, aby neletěla se svou přítelkyní na návštěvu do Norska vládním speciálem. A není vyloučeno, že dalším nákupem budou izraelské bezpilotní letouny, které ministru obrany Martinu Bartákovi nabízel při své návštěvě ČR jeho izraelský resortní kolega Ehud Barak.
Senát schválil tzv. Janotův úsporný balíček a odklad státních maturit, naopak zamítl návrh zákona o veřejných zakázkách, který by umožnil transparentnější průběh veřejných zakázek a sestavení „černé listiny“ firem, které porušují zákony a nemohou se proto zúčastnit výběrových řízení.
S novou vervou se do politického zápasu pustil Mirek Topolánek. Po odchodu z poslanecké sněmovny se pustil do prezidenta, Paroubka, Filipa, Tlustého, Bobošíkové a dalších, že „zničili jeho práci na obrazu Česka jako moderní demokracie“. Vadí mu především ohrožení přijetí Lisabonské smlouvy a postu českého eurokomisaře. Druhým jeho cílem se stala společnost Sazka, která má podle něj neschopné vedení, neplní své závazky vůči sportovním svazům a podle zpráv BIS, které měl jako předseda vlády k dispozici, ovlivňovala přes lobbisty personální obsazení ministerstva financí. Sazce by měl být podle Mirka Topolánka odebrána licence. Řekl to v prohlášení, v němž reagoval na nařčení, že nezákonně úkoloval BIS ke sledování této naší největší sázkové společnosti. A třetím cílem ODS se stal (a to není žádné překvapení) David Rath kvůli tomu, že si dělá reklamu v krajské tiskovině (ostatně jako to dělali a dělají všichni hejtmani bez ohledu na politickou příslušnost).
KDU-ČSL nepřestalo se svým tažením proti výherním automatům, v Česku jich je prý více než ve zbytku EU. Na výzvu ke složení svých mandátů reagovali senátoři, kteří se přihlásili k TOP09 vystoupením z lidoveckého senátorského klubu a způsobili tak jeho zánik. TOP09 z údajného „strachu před prospěcháři“, ale spíše z obavy, aby se do vedení po ustavujícím sjezdu nedostaly nějaké „neřízené střely“, zastavila přijímání nových členů. Svoji „hospodskou“ volební kampaň zahájil Karel Schwarzenberg. Protikampaní a výzvou k používání zdravého rozumu kontroval Jan Neoral. Přátelé Miloše Zemana založili novou politickou stranu. A Zemanovou pravou rukou se stal vskutku pozoruhodný člověk.
Ohromnému, ovšem nikoliv nečekanému skandálu čelí právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. 400 studentů, kteří vystudovali za podezřele krátkou dobu, 180 chybějících rigorózních prací. Vlastník soukromé vysoké školy s výhodným pronájmem na Praze 5 u dalšího „studenta“, t.č. starosty této městské čtvrti Jančíka, a podezřelý z konkursních podvodů Jan Harangozzo získal diplom za pouhé dva měsíce. Primátorka Chomutova Řápková nemůže předložit index ani diplomovou práci a nepamatuje si po pěti letech jména vyučujících a vedoucího své diplomové práce. Chybějící rigorózní práce exšéfa celníků se stejným názvem jako má práce vietnamského studenta. Chybějící rigorózní práce expremiéra Stanislava Grosse. Desítky policistů, kteří získali titul pochybným způsobem.
Situace dospěla do takového stádia, že se probudila i Akreditační komise, vedení univerzity a policejní prezídium. Začaly „padat hlavy“ údajných viníků, včetně zhrouceného ředitele vesmíru Kindla, který až do poslední chvíle lhal a vykrucoval se. Ministerstvo školství chce prověřit všechny fakulty… a zavést školné. A proč to všechno, o čem si už cvrlikali vrabci na střeše, najednou prasklo? Odpověď je možná jednoduchá – miliardy v arbitráži státu s Diag Human.
Evropská komise nás varuje, že české veřejné finance jsou neudržitelné. S chmurnými vizemi přišly i odbory ve své analýze, na příští rok mimo jiné předpovídají dvanáctiprocentní nezaměstanost. A ze zpětného pohledu se ukazuje, že ČMKOS má lepší analytiky než ministerstvo financí i ČNB. O tom, že krize ještě zdaleka nekončí, svědčí, že počet nezaměstnaných přesáhl půl milionu a polovině z nich hrozí chudoba, pojedenácté za sebou klesly tržby obchodníkům, investice do komerčních nemovitostí klesly o 88 procent, prodalo se o takřka 14 procent méně aut a pokračuje propad průmyslu. Zastavil se růst cen, míra inflace je poprvé po dlouhé době na nule. Naopak stále rychleji roste státní dluh, ministerstva utrácejí své rezervy. Může za to také degresivní daňový systém?
ČSA stále bojují o přežití. 400 lidí dostalo výpověď, probíhají tvrdá a nepřehledná vyjednávání mezi odbory a managementem. Na odchodu je ředitel Lašák. 530 zaměstnanců propustí kopřivnická Tatra a navíc zkrátí pracovní týden. Plzeňský Prazdroj se chystá od listopadu zdražit pivo. ČEZ posiluje pozice v Rumunsku.
Kárný senát podezřívá šéfa NKÚ z trestného činu, chce případ předat státnímu zástupci. Státní lesy mají „rozpůjčováno“ 5 miliard korun, z toho půl miliardy půjčily soukromé firmě, které hrozila exekuce. Více než miliardovou státní zakázku na sanaci těžby uranu získalo konsorcium firem Syner, OHL ŽS, Metrostav a Geosan Group. Vláda zkrátila rozpočet Ústavu pro studium totalitních režimů. Kraj Vysočina ušetří téměř 13 milionů za elektřinu díky internetové aukci na dodavatele.
Více než tři pětiny Čechů se setkaly s korupcí. Soudy trápí vykrádání spisů. Vědci protestovali proti špatným reformám, premiér kvůli tomu trucoval. Vláda promýšlí krizový plán, hrozí totiž, že se v lednu bude opakovat plynová krize. Zdravotníci se brání očkování proti prasečí chřipce. Spokojenost s politickou situací klesá k bodu mrazu.
