Politika 2.0: Díl druhý – Ready-made strana

Mezi nejnovější trendy v podnikání patří tzv. ready-made firmy. Některé společnosti se zabývají tím, že zakládají nové a nové firmy jako na běžícím páse a když někdo potřebuje rychle podnikat, nebo častěji chytře vyprat špinavé peníze, může si od nich některou těchto firem "na skladu" koupit. Pokud bych se tedy například já dnes ráno vzbudil s nápadem na nové eseróčko, popř. akciovku, stačí mi jenom pár desítek tisíc a někdy v průběhu odpoledne už bude moje firma pro úřady i klienty existovat.

Ve chvíli, kdy se tento trend objevil, bylo jen otázkou času, kdy někoho napadne využít stejného principu i v politice. Poprvé se tak stalo před nedávnem po návrhu na zrušení Dělnické Strany. Takřka okamžitě se od nikud objevila Dělnická Strana Sociální Spravedlnosti do které přestoupili všichni členové DS. Každý nezaujatý pozorovatel musel uznale pokývat hlavou, jak elegantně a chytře se "dělníkům" podařilo protlačit do voleb nepohodlný názor.

To je ale jen začátek, kdo měl možnost před nedávnem vidět předvolební taškařici (nechci se dopouštět znásilnění slova duel) DSSS s Národní Prosperitou, nemůže být na pochybách o tom, že NP je další strana v záloze pro případ případ zrušení DSSS. Jak je to vlastně možné? Snadno, politickou stranu může založit každý, stačí na to 3 členové a 1000 podpisů. Když už dáváte příznivcům podepsat jeden papír, proč k tomu nepřihodit několik dalších, nakonec je dobré mít vždycky nějákou tu stranu v záloze, že? Výhodou je, že takovéto strany nemůže stát zakázat – nehlásají násilné myšlenky, nemají agresivní členy a neporušují žádné zákony. Jak by také mohly, když existují jenom na papíře? Vzhledem k dosavadnímu úspěchu tohoto principu se možná v brzku můžeme dočkat firmy o 1000 zaměstnancích, jejíž jedinou pracovní náplní bude podepisovat petice za vznik nových politických stran. Možná se dočkáme i společnosti, co si ve stylu rádia Helax nějákou politickou stranu koupí a budou pak v politických debatách diskutovat o výhodách svého produktu oproti konkurenci. V prvním dílu tohoto článku jsem napsal, že strana je firma a ideály jsou zboží.

Dnes svůj výrok musím trochu pozměnit – strany jsou taky zboží.


Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku