Politika 2.0: Díl první – PR Strana

Doby, kdy bylo nahlíženo na politickou stranu jako na organizaci lidí se stejnými nebo podobnými ideály, jsou dávno pryč. Strana je firma a ideály jsou zboží, jen ten, kdo to nepochopil, může být oprávněně nazýván politickým dinosaurem. Naopak ten, kdo to pochopil, má už napůl vyhráno.


Rozumné firmy se snaží o to, aby bylo navenek vidět jen to, co má být viděno. Pokud firma nemá lepší produkt než konkurence, dá se zákazník reklamou snadno přesvědčit o tom, že je tomu naopak. V reklamě je vždy třeba důrazňovat nevýhody produktu jako výhody (Např. pokud je prostředek na nádobí neúčiný, může reklamní slogan znít takto: "Na nádobí v zemi zdejší je náš patok nejúčinnější"). Úplně stejně to funguje i v politice a politickém marketingu.


Některé strany jdou však ještě mnohem dál. Když už jsou voliči celkem odolní proti reklamě i slibům, je čas přijít s něčím jiným – s PR stranou. Stranou, která je vytvořena za jediným účelem – aby působila co nejlépe na voliče. Do čela je třeba zvolit někoho známého, komu lidé důvěřují. Nejlépe televizní osobnost, která má už v náplni práce, že je tak nějak vždy na straně lidu. Složení strany je pak vhodné doplnit pohlednými, ale inteligentně vyhlížejícími "političkami" (dámy se mají s kým ztotožnit a pánové na co koukat). Nově vzniklé vedení je pak třeba naučit mluvit tak, aby se to pěkně poslouchalo. Na závěr zbývá přihodit pár trendy nápadů, jako jsou "přímá demokracie", nebo "životní prostředí", a PR strana je na světě.


Ve světě obchodu se nabízí ještě další zajímavé možnosti. Poměrně častou praxí je, že jedna firma nabízí v podstatě totéž zboží pod několika značkami, přičemž spotřebitel často nemá šanci se dozvědět, že za dvěma produkty odlišného názvu, designu a ceny se skrývá stejný výrobce. Teď nechci nikoho osočovat, ale je zcela evidentní, že stejné jednání by se některým mohlo velmi vyplatit i v politice…


Myslím, že na závěr by si čtenář ještě zasloužil vysvětlení, proč jsem tyto strany vlastně označil právě zkratkou PR, když Public Relations, tedy Oddělení vztahů s veřejností, má v nějaké podobě většina stran. V definici PR podle Edwarda L. Bernayse se mimo jiné říká: "…úlohou vztahů s veřejností je prostřednictvím informací, přesvědčování a přizpůsobení získat veřejnou podporu pro činnosti, hnutí nebo instituce. Jejich aktivity jsou na profesionální úrovni plánovány a vykonávány trénovanými odborníky v souladu s vědeckými principy, založenými na výsledcích výzkumu společenských věd…", pokud je toto jediná činnost i politický cíl strany, pak je toto označení zcela nepochybně naprosto oprávněné.

 

Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku