Pollert: Regulační poplatky jsou malichernost




Pod tímto názvem otiskla Mf Dnes rozhovor s doktorem Lukášem Pollertem, bývalým olympionikem a nyní anesteziologem motolské nemocnice v Praze. Článek svědčí o nepochopení problému jak se strany lékařské veřejnosti (věřím, že jen její části), tak Ministerstva zdravotnictví. Ostatně, pan doktor Julínek dodnes říká, že hlavní negativum poplatků vidí v tom, že je on ani jeho resort nedokázali vysvětlit.

A co říká poplatkům pan doktor Pollert?

Otázka redaktora: „Byl jste pro zavedení regulačních poplatků?

Odpověď: „Jednoznačně. Pro mě to nejsou poplatky, pro mě je to malichernost. Měly sloužit jako systém, který zmapuje, kolik lidí čerpá zdravotnictví…

Otázka redaktora: „A co důchodci, kteří jdou k doktorovi čtyřikrát týdně?“

Odpověď: „Tak ať tam čtyřikrát týdně nechodí… Ani s cukrovkou nebo rakovinou nechodíte čtyřikrát týdně k doktorovi, to je potom selhání doktora… A i kdyby tam někdo čtyřikrát týdně chodil, proč by mu těch 30 korun mělo vadit, když mu nevadí platit čtyřikrát denně v tramvaji? Mám zkušenost, že i lidi, co fakt nemají prachy, tam vysolí za den na poplatcích 90 korun – a pak jdou do lékárny a koupí si zinek a vitamin C za 400 korun a vůbec jim to nevadí. Radši zaplatí za nurofen nebo jiné drahé debilní prášky, co vidí v televizi, než za mnohem lacinější paralen, který je složením to samé. A při tom prachy neřeší! Zato u poplatků jo? Já někdy v té lékárně stojím a jen mlčky zírám, jak si babička kupují vitamin C.“

Otázka moderátora „Nepředepsal byste jim ho?“

Odpověď: „Víte co? Kurdějema trpěli námořníci na moři nebo lidi v koncentráku. Teď? Někdo má chřipku a jde si koupit vitamin C. Změřte si, co vyčuráme. Objevíte samý vitamin C. Protože ho máme moc.“

Co k tomu podotknout? Poplatky jako způsob mapování návštěv zdravotnických zařízení je úplná novinka. Nestačilo by, aby si lékaři dělali čárky?  Pan ministr Julínek zavedl poplatky jako způsob  kolektivní pokuty. Udělat z nich to nejlogičtější, tj. symbol solidarity zdravějších s hodně nemocnými nikoho kupodivu nenapadlo a když, už bylo z rozladěnosti s pokutami pozdě.

Mnohonásobné návštěvy lékařů se strany důchodců je folklor, stejný, jako paralen na pokladnu.

I kdyby k tomu došlo, proč by nápravu nesjednal rovnou lékař? V tom má pan doktor Pollert pravdu, že jde o jeho selhání. V případě poplatků jsou naopak zbytečné návštěvy žádoucí – pseudopacient přece zaplatí a žádné ošetření nepotřebuje.

Co je ale zcela základní, je naprostá absence zdravotnické osvěty. Babičky si nekupují vitamin C, protože jsou tak bohaté. Ony se musí hodně uskrovnit, aby si koupily něco, co považují za přínos pro svoje zdraví. Třeba proto, aby dle svého názoru pobyly na tomto světě o pár týdnů či měsíců déle.  Také je však možné, že šetřením a tím pádem omezením pestrosti své stravy se dostanou do stavu, kdy ten vitamin C budou skutečně potřebovat. Díky reklamě, kterou poslechly, se babičky vzdaly vitaminu C v normální potravě a nikdo se ani v nejmenším nepokusil jim věc vysvětlit. Zaslouží si za to výsměch? Jak má stejná babička vědět, co je účinná látka určitého medikamentu? Jak má provést srovnání obsahu účinných látek a ceny léků? Zde je na místě spíš kvalifikované poučení,  ať už se strany Lékařské komory či Ministerstva zdravotnicví. A pokud si babička půjde pro informaci  k lékaři, zaplatí nejprve třicet korun, aby jí podobná aktivita propříště přešla!

Nebyla by spíš na místě po Saturninově vzoru kampaň za obracení věcí na pravou míru?

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments