Potrefení homofobové…




Předseda odborového svazu služeb a dopravy Jaromír Dušek si dovolil promluvit o existenci homosexuálních mafií. A navíc se mu podařilo je vyprovokovat ke zcela neinteligentnímu chování, kterým se demaskovali.


Svá slova měl velmi dobře promyšlena. Použil jeden hodně hloupý vtip o tom, že se bojí ohnout pro tužku, a oni naletěli. Prohlásili, že má homofobii. Přitom to, že se bojí, řekl jenom a pouze v tomto vtipu, a je tedy jasné, že to nemyslel vážně. Navíc i oni tento jeho výrok prohlásili za hloupý vtip, a tak se zbavili i možnosti chytat ho za slovo, jako v případě „já se z toho zblázním“ ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! Vůbec si nevšimli, že v ostatních Duškových výrocích není sebemenší náznak toho, čemu arogantně říkají homofobie, že v nich mluví pouze o jejich víceméně kriminálním chování, které by se dříve nazývalo zločinným spolčením, dnes patrně jen „jednáním na hraně zákona“. A zareagovali stejně primitivně jako Romové z kapsářských gangů, kteří prohlašovali, že vyvěšení nápisů „Pozor na kapesní zloděje!“ v tramvajích je diskriminace.


Všechny výroky byly pečlivě voleny tak, aby nebyly ani v nejmenším napadnutelné. Napadání Duška tedy není reakcí na to, co neřekl, ale primárním útokem.

Dušek jednoznačně předvedl pravý opak homofobie. Ukázal, že se homosexuálních mafií nebojí, a má odvahu o těchto věcech veřejně mluvit. Kdyby se bál a držel hubu a krok, tak by to těžko někomu vadilo. Nebezpečný není ten, kdo se bojí, ale ten, kdo se nebojí. A protože je nebezpečný, a také proto, aby si ho navíc nevzali jiní za příklad, musí ihned nastoupit masivní propaganda, demagogie nejhrubšího zrna, a brutálně lidem tlouci do hlavy, že ten, kdo se nebojí, se bojí.


Skutečnou homofobii naopak hned po Duškovu vystoupení předvedli téměř všichni politici „napříč politickým spektrem“, kteří se předháněli, kdo Duška označí za většího homofoba, a nechutnějším způsobem.


Proč právě toto zde nazývám homofobií? Protože to vypadá, že své heterofobní zvratky blili ze strachu před homosexuálními mafiemi, kterým patrně slouží, nebo alespoň ze strachu, že přijdou o jejich sponzorské dary. I když samozřejmě mnozí také byli příliš pohodlní na to, aby si vůbec přečetli, co vlastně Dušek řekl, a tak vyslovovali „svůj názor“ na základě titulků bulváru, a mnozí se asi jen chtěli zalíbit, a tak blili to, co blili, proto, že se heterofobní kydy „nosí“.


Na závěr bych se chtěl omluvit za to, že jsem v předchozích odstavcích používal výraz homofobie v tom smyslu, v jakém jej používají, a chtějí, abychom jej i my používali, homosexuálové, ale jinak by byl článek asi nesrozumitelný.


Homofobie totiž v přesném překladu neznamená strach z homosexuálů, ale strach z Homo – strach z lidí. Homosexuálové si výraz Homo přivlastnili, a de facto tak prohlašují za lidi pouze sebe. (Navíc si tím uzurpovali i sexualitu: Homo sexual – jen homosexuál může být člověkem sexuálním, ale to teď nechci rozvádět.) Ostatní jsou pro ně něco jiného (hetero) … a určitě něco, čeho se bojí. …A jak asi má být s tím „něčím jiným“ nakládáno? Tak, jako by oni chtěli nakládat s Duškem?


…Ve skutečně právním státě by bylo už takovéto přivlastňování si a překrucování termínů, a popírání nejen práv, ale i lidství skupiny občanů posuzováno jako propagace fašismu.

 

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky