Hudba Cimbal Classicu nevychází jen z folkloru, jak by se mohlo na první dojem jevit. Dalibor Štrunc má klasické vzdělání a vlivy, které můžeme v hudbě CC najít, přicházejí i z dalších směrů, jako je třeba jazz. Ale i pozorně naslouchající rocker by tam našel prvky svého oblíbeného žánru.
Cimbal Classic se vydal svojí vlastní cestou a nikdy nebude miláčkem mainstreamových médií. Zato se pravidelně objevuje na celorepublikovýc adresách už pomalu 15 let. Vydal několik cd, jedno ve spolupráci s rožnovským souborem Polajka.
Devizou souboru je sehranost, křehký zpěv Kateřiny Štruncové, téměř jinošský vokální projev jejího mažela Dalibora a také velmi provázané aranžmá nástrojů a textu. Skladby jsou z většiny jímavé a melacholické, ale najdeme mezi nimi i torzo skladby od Jaroslava Ježka, které Dalibor Štrunc dotvořil na běžně hranou koncertní písničku.
Mezi nejoblíbenější tituly patří Hodiny, Přátelé moji milí, Vrávorám, Svítá, Vyšla dívčina, Nikdo není daleko …
Skladbu Přátelé moji milí věnuji osazenstvu OM. Má i mnou vytvořenou obrazovou složku, za kterou snad nebudu ukamenován.
