Komentáře k překvapivému obratu sociálních demokratů ve věci předčasných voleb většinou opomíjejí důvody, které ČSSD uvedla, kterými vysvětlila své chování. To už je v kotlince jednou tak, že se něco jiného říká, něco jiného dělá, všichni s tím už počítají a namísto předložených argumentů zkoumají jiné, tajné, zákulisní pohnutky.
Takže: co vlastně Jiří Paroubek řekl?
„Podle našich odhadů bychom i v termínu 7. listopad 2009 zvítězili jasným rozdílem nad ODS v celostátním průměru. Zvítězili bychom. Ale musely by nám být v této zemi svobodné volby umožněny. To ovšem Ústavní soud nepřipustí. Svobodné volby, ve kterých by zvítězila ČSSD, ze kterých by dokonce zřejmě vyšly posíleny obě největší politické strany a naopak malé zřejmě nepřekročily pětiprocentní hranici tento Ústavní soud prostě neumožní." (Hrubky jsem panu předsedovi laskavě opravil a také tučné zvýraznění je moje.)
Mechanizmus salónního pravicového puče v režii ústavního soudu je obecně známý: pokud ČSSD vyhraje předčasné volby, podá Raninec (Melčák) stížnost, soud mu vyhoví a volby anuluje. Protože sněmovna už bude rozpuštěna, ujme se kormidla pravicový senát, který ostatně soudce-pravičáky do ústavního soudu, ve spolupráci s pravicovým prezidentem, nainstaloval. Pokud ČSSD volby prohraje, stížnost podána nebude, a pokud ano, tak ji ÚS odmítne. Jak prosté, Blážo. U voleb v řádném termínu jsou takovéto manipulace prostřednictvím ÚS prakticky vyloučeny.
Věci došly příliš daleko na to, aby tento komentář byl věcný a umírněný. Pravice v posledních šesti létech překročila rubikon, hranice ještě civilizovaného chování. Působí jako tlupa zdivočelých Bandar-Logů, kteří směrem k většině občanů vystrkují prostředníček a chystají se zvýšit niveau tím, že už si stahují trenýrky a po předku zřejmě ukáží i zadek. Podporována modráckými médii s dvaceti a třicetiletými nedouky na redaktorských pozicích lže, překrucuje, korumpuje a nechává se korumpovat, přisypává nejbohatším a odírá bezmocné.
A její řádění umožňují a podporují ho státní úředníci, kteří se do svých funkcí dostali za vlád pravice a které nebyla ČSSD schopna vyházet nebo alespoň zpacifikovat.
A tak dnes o osudu státu, o povaze současné krize, rozhoduje sbor patnácti většinově pravicově naladěných soudců, lidí, kteří ovšem jinak při výkonu svých funkcí selhávají v ohromujícím procentu případů. Vždyť tento ÚS před rokem schválil Julínkovy protizákonné, ústavě zjevně odporující platby, regulační poplatky, nikoliv do systému zdravotního pojištění, ale do kapes lékárníků. Tento soud propustí totožný zákon o předčasných volbách v roce 1998, dnes nikoliv. Ten samý soud neprotestuje proti jednorázovému, jednoúčelovému zákon o referendu, aby ten samý jednoúčelový zákon ve věci voleb poslal do autu. Dnes, když se to hodí pravici, si ti samí lidé hrají na strážce čistoty ústavních zákonů, když předtím tu samou ústavu hrubě pošlapali.
Soudy a soudci (a právníci obecně) jsou krásným příkladem toho, jak degenerovaná je česká pravicová „inteligence", kterak mravně i odborně selhává skoro na všech pozicích.
Nejpodstatnější pak je to, že toto řádění se děje proti vůli většiny občanů a v jejich neprospěch. Jakkoliv byl zákon o předčasných volbách nedokonalý a nález ÚS opticky rozumně odůvodněný, ve svém praktickém účinku, a ten je rozhodující, slouží jedinému: aby voliči, občané, lidé nemohli uplatnit své suverénní ústavní právo a nemohli rozhodnout o své politické reprezentaci, to ve chvíli, kdy dalíkovské machinace už nestačily pravicové vládě k podvodnému vládnutí za pomoci přeběhlíků a kdy preference ČSSD prakticky zaručují levici volební vítězství.
Soudci se stali (na všech stupních) nikým nekontrolovanou, arogantní, přeplacenou, odborně podřadnou, zlovolnou a lidmi pohrdající skupinou, která si přisvojuje pravomoci, které jí nepřísluší, ať už z faktického, formálního či morálního hlediska.
Co asi pravičáci hodlají použít příště, až jim ani ústavní soud stačit nebude?
Že by konečně nastoupil jejich sen, Pinocchio?
(Poznámka: samozřejmě vím, že Pavel Rychetský pochází z řad sociální demokracie. Lidé se však mění, ale i jiný, celkem racionální důvod je po ruce: P. R. je kamarádem stromového obaleče z Vysočiny, a ten, když může strčit klacek do loukotí, tak ho tam strčí. Zvláště tehdy, když zabrzdí kočár své bývalé strany. Aby to s pasažéry, prezidentskými nevoliči, pořádně cuklo…)
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
