To, co na první pohled vypadá jako další vrtoch staříka z hradu, se na ten druhý může ukázat jako zdařilá intrika. Dlužno dodat, že úspěšná, ten starý lišák nás opět doběhl. Samozřejmě, že ne všechny, nejvíce ty, kteří mu věřili.
Že si prezident Klaus nechce vynutit výjimku z Listinu základních práv Evropské unie, jíž podmiňuje svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou, ani tak kvůli ochraně před prolomení Benešových dekretů a restitučními nároky vyhnaných Sudetských Němců, jako kvůli tomu, aby se Češi nemohli domáhat Listinou přiznaných práv s svobod, především těch sociálních, které Klaus vytrvale a upřímně nenávidí, začalo vycházet najevo již před týdnem.
Dopadlo to přesně podle očekávání: Klaus se nažral a EU zůstala celá. A Češi z nichž se stali Evropané druhé kategorie? Nechali se utáhnout na vařené nudli a Klausovi nadšeně tleskají, že je ochránil před pofidérním nebezpečím. Že vůbec nešlo o Benešovy dekrety, ale o to, aby z nich byla levnější a poslušnější pracovní síla, si vůbec nepřipouštějí, tak živý a zakořeněný je strach z Němců.
Výmluvná jsou slova předsedy ODS Mirka Toplánka: „Schválení výjimky je pro nás pozitivní a znamená spíš zjednodušení podmínek. Nebudeme tak vázáni k naplňování rozsáhlých sociálních práv třetí generace. Jde například o zvýšení ochrany zaměstnanců v případě propouštění, vyšší nároky na sociální zabezpeční či podmínky kolektivních vyjednávání." Je třeba cokoliv dodávat? Schválně, jak se říká politickému směru, který si libuje v omezování práv občanů?
Námitky nemají kupodivu ani komunisté (sic!), podle nichž jsou sociální a další práva již zakotvena jinde. Vida, jaké koalice kolem Lisabonské smlouvy a „polepšovací výjimky" vznikají.
A co naše sdělovadla? Pro ně je příznačné, že o tomto aspektu Klausova „slavného vítězství" začala informovat až nyní, když už je vše dohodnuto a bez pořádné blamáže se na tom nedá nic změnit. Náhoda, lajdáctví, nebo úmysl? Řekl bych, že ode všeho trošku, od toho posledního však nejvíce.
Převzato z blogu Tribun