Srpen 18, 2010
V Íránu žije 25 000 židů. Je to největší židovská populace na Blízkém východě mimo Izrael. Íránští židé nejsou pronásledováni nebo utiskováni státem, jsou fakticky chráněni íránskou ústavou. Mohou svobodně vyznávat svoji víru a volit ve volbách. Nejsou zastavováni a prohledáváni na kontrolních stanovištích, nejsou vystaveni brutálnímu zacházení ze strany okupační armády, nejsou nahnáni do přelidněné trestanecké kolonie jménem Gaza, v níž jsou zbaveni základních prostředů pro přežití. Íránští židé žíjí v důstojnosti a užívají si výhody občanství.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád je v západních médiích démonizován. Je nazýván antisemitou a „novodobým Hitlerem“. Pokud jsou však tato tvrzení pravdivá, proč většina iránských židů hlasovala v posledních prezidentských volbách pro Ahmadínedžáda? Je možné, že většinu toho, co o něm víme, jsou nepodložené báchorky a propaganda?
V článku od BBC se objevila tato pasáž: „Ahmadínežádův úřad nedávno daroval peníze pro židovskou nemocnici v Teheránu. Je to pouze jedna ze čtyř charitativních židovských nemocnic na celém světě a je financována penězi od židovské diaspory – něco pozoruhodného v Íránu, kde dokonce i místní humanitární organizace mají potíže, pokud obdrží finanční prostředky ze zahraničí, protože by mohly být obviněny, že se staly zahraničními agenty.“
Daroval by někdy Hitler peníze židovské nemocnici? Hitlerovská analogie je jen zoufalý pokus, jak vymývat mozky Američanům. Neříká nám naprosto nic o tom, jaký je Ahmadínežád ve skutečnosti.
Lži o Ahmadínežádovi se vůbec neliší od lží o Saddámovi Husajnovi nebo o Hugo Chávezovi. USA a Izrael se pokouší vytvořit odůvodnění k další válce. Proto média připisují na účet Ahmadínežáda výroky, které nikdy skutečně neřekl. Nikdy neprohlásil, že chce „vymazat Izrael z mapy světa“. To je jenom další výmysl. Publicista Jonathan Cook vysvětluje, co íránský prezident opravdu řekl:
„Tento mýtus na základě chybného překladu Ahmadínedžádova projevu, který se uskutečnil téměř před dvěma roky, byl donekonečna racyklován. Znalci perštiny potvrdili, že íránský prezident byl daleko od hrozby, že zničí Izrael, uvedl pouze citaci z jednoho z dřívějších projevů ajatolláha Chomejního, ve kterém ujišťoval stoupence Palestinců, že ‚sionistický režim v Jeruzalémě‘ bude vymazán ze stránek času.
Nehrozil vyhlazením Židů, dokonce ani Izraele. Porovnával izraelskou okupaci Palestiny s jinými nelegitimními systémy, jejichž čas vypršel, včetně iránského Šáha, režimu apartheidu v Jižní Africe či Sovětského impéria. Tento chybný překlad přežil a rozšiřoval se jenom kvůli tomu, že ho Izrael a jeho stoupenci zneužili pro účely své vlastní sprosté propagandy.“ [Israel’s Jewish problem in Tehran, Jonathan Cook, The Electronic Intifada]
Ahmadínedžád nepředstavuje pro Izrael či Spojené státy žádnou hrozbu. Stejně jako všichni na Blízkém východě, chce si jen oddechnout od americké a izraelské agrese.
Wikipedie uvádí:
„Americké státní zastupitelství přichází s tvrzením, že Irán diskriminuje židy. Podle jejich studie židé nemohou obsadit vyšší pozice ve vládě, a je jim bráněno sloužit v soudnictví a bezpečnostních službách, a nemohou také dělat ředitele veřejných škol. Studie uvádí, že občanům židovského původu je povoleno získat cestovní pasy k vycestování mimo zemi, ale jsou jim často odpírány trvalé výjezdní doložky, které jsou běžně vydávány ostatním občanům. Tato obvinění ze strany amerického ministerstva zahraničí byla íránskými židy odmítnuta. Asociace teheránských židů ve svém prohlášení uvedla: "My, iránští židé, odmítáme tvrzení amerického ministerstva zahraničí, jež se týkají iránské náboženské menšiny, a prohlašujeme, že máme naprostou svobodu vyznání a necítíme žádná omezení při provádění našich náboženských obřadů.“
Komu máme věřit? Židům, kteří skutečně v Iránu žijí, nebo americkému ministerstvu zahraničí, které se snaží vyvolat problémy?
Jenom v samotném Teheránu je šest košer řeznictví, jedenáct synagog a velký počet židovských škol. Ahmadínežád ani žádná jiná iránská vláda neučinili žádný pokus, aby kterékoliv z těchto zařízení uzavřeli. Nikdy. Íránští židé mohou volně cestovat (nebo se vystěhovat) do Izraele, pokud mají zájem. Nejsou uvězněni okupační armádou. Není jím bráněno v přístupu k potravě a lékům. Jejich děti nevyrůstají s duševními poruchami, způsobenými traumaty ze sporadického násilí. Jejich rodiny nejsou vyhazovány do povětří bojovými helikoptérami, které krouží nad pobřežím. Jejich příznivci nejsou rozmašírováni buldozery nebo stříleni do hlavy gumovými projektily. Nejsou zasaženi slzným plynem a biti, když mírumilovně demonstrují za své občanské svobody. Jejich představitelé nejsou loveni a zabíjeni cílenými atentáty.
Roger Cohen napsal pro New York Times na toto téma velmi nápaditou esej. Uvedl v ní toto:
„Možná dávám až příliš přednost faktům před slovy, ale říkám, že to, jak zdvořile se Írán chová vůči Židům, nám o něm vypovídá více – o jeho kultivovanosti a kultuře — než veškerá plamenná rétorika. Možná že je to proto, že já sám jsem žid, a jen velmi zřídka se mnou někdo jednal s takovou upřímnou srdečnosti jako v Íránu. Snad jsem byl také ohromen tím, že běsnění v Gaze, které bylo vytrubováno na plakátech a v iránské televizi, se nikdy nepřeměnilo v urážky nebo násilí na židech. A možná je to proto, že jsem přesvědčen o tom, že karikatury „šílených íránských mulláhů“ a přirovnávání jakéhokoliv kompromisu s nimi k Mnichovu 1938 – populární pozice v některých amerických židovských kruzích – je zavádějící a nebezpečná.“ [What Iran’s Jews Say", Roger Cohen, New York Times]
Pro židy, kteří žijí v Íránu, není vše dokonalé, ale určitě jsou na tom lépe než Palestinci, žijící v Gaze. Mnohem lépe.
Mike Whitney žije ve státě Washington. Můžete mu napsat na fergiewhitney@msn.com
Převzato z CounterPunch
Překlad: Clair