Proroctví




PROROCTVÍ

 

Marie Johana Dominika Dery-poutnice z hvězdného pole

 

Vidím město na prahu dějin,

chrám lidství v srdci matky Evropy.

Stiskněme kliku, nebojme se vejít.

Umění milovat budiž nám Archou uvnitř mravní potopy.

 

Já vidím Svět, který se rychle mění.

Duhový most se klene v Uranově věku.

Už slunce vstává, blíží se rozednění.

Čas sklízet plody moudrosti, semena starých Řeků.

 

Už v hloubi duše slyším bzučet včely.

Už klíčí sladké jaro v rozervaném lůně naší země.

Prameny lásky na dně studny potichu se rozzurčely.

Vychází zlatá hvězda lva. Nastává konec doby temné.

 

A slunce nesobecké lásky skropí naše hlavy.

Každý sám sobě buďme spasitelem a zářným příkladem.

Hoďme svůj strach, své bolesti a smutky do Vltavy.

Už je to tady. Už se ledy lámou. Kdo třímá klíč, ať projde bránou

odzvonit starým časům pod Hradem.

 

Andělé mávají křídly a zvony nového Jerusaléma hlaholí bohu do oken.

V národním divadle se plní scéna. Kde domov můj? Toť celá tato zem.

Království nebeské je přece v nás. Láska je solí života—zlato vem ďas.

Pohádky nelžou, to ví i malé dítě. A člověk bez lásky scházívá na úbytě.

 

Z lásky jsme vzešli a v lásce setrváme.

Kdo tisíckrát se v lásce zklamal, toho už neoklame.

Svític zbloudilým duším na cestu jak světlušky,

namočme štětec do barvy, pero do inkoustu, opřeme se do tužky.

Společenstvi krásných duší—božský úle, otevři se světu.

Zažehnejme spolu ďábla tisícem kouzelných klarinetů.
0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments