Desetitisíce lidí protestovaly v sobotu v Berlíně a ve Frankfurtu proti světovému finančnímu systému. V Berlíně se shromáždilo mezi 15 a 30 000, ve Frankfurtu mezi 12 a 25 000, aby protestovali proti bankéřům a politice. Také v Londýně, v místě schůzky G20, která se má konat ve čtvrtek a která je důvodem protestů, vyšlo do ulic 35 000 demonstrantů z mnoha zemí pod heslem „Put People First“ („Lidé na prvním místě“). Táhli z londýnské vládní čtvrti do Hyde parku, kde byl závěr manifestace.
Pocit, že nevinní musí nést odpovědnost za krizi, zatímco odpovědní z toho vyjdou beztrestně, vyhnal také v Berlíně lidi do ulic. Pořadatelé hovořili o 30 000 účastnících, zatímco policie odhadla počet na 15 000. Také v berlínští demonstranti vyjádřili důrazně zástupcům vlád 20 nejprůmyslovějších zemí, kteří se sejdou v Londýně, své heslo: „Nebudeme platit za vaši krizi“.
Široký svazek odborů, stran, kritiků globalizace, levicových skupin a environmentálních organizací vyzývalo touto větou k protestům. Adekvátně různorodí byli též účastnící demonstrací. Byly k vidění rudé vlajky nejrůznějších typů nesené odboráři, příslušníky levicových stran, jakož i aktivisty protifašistických uskupení.
Také řečníci prezentovali široké spektrum levicových hnutí: Vedle nejprominentnějšího řečníka, frakčního šéfa levicové strany v Bundestagu Gregora Gysiho hovořili mimo jiné Hans-Jürgen Urban z předsednictva IG Metall a Carsten Becker z personální rady Charité.
Skoro všichni řečníci společně vyslovili výzvu k orientaci ve smyslu rozsahu a intenzity na Francii. Tam vyšli v uplynulých měsících miliony lidí do ulic, aby protestovali za sociální opatření. Teprve před deseti dny ochromila generální stávka celou zemi – to samé si přejí také řečníci a demonstranti v Německu.
Aplaus se nedostavil jen po požadavku generální stávky, ale i při heslech kritizujících kapitalizmus. „Kapitalizmus do šrotu,“ provolávaly obě řečnice antikapitalistického bloku, „Převod bank do veřejných rukou,“ požadoval Alexis Passadis z Attac.
Také Gysi souhlasil: „Velké banky musejí být zestátněny,“ požadoval před aplaudujícím publikem. Jen pokud bude vzrůstat civilněspolečenský odpor, řekl Gysi, jen potom je možné zamezit socializaci ztrát.
Podobně to viděli mnozí účastníci demonstrace: „Jsem přesvědčen, že to něco přinese, když vyjdeme do ulic,“ prohlásil padesátník s mnoha novinami v podpaží. Za ním stál jeden z řady transparentů, které požadují minimální mzdu 10 € a třicetihodinový pracovní týden. „Pokud by byl svět bankou, tak by byl již zachráněn,“ provolávaly další plakáty. Na jiném stálo: „Odstranit krizi lze jen revolucí“.
Také ve Frankfurtu nebyli demonstranti nadšeni „ochranným deštníkem pro banky“. Viděli by raději více „ochranných deštníků pro lidi“. Mnozí demonstranti si to nepřáli jen v přeneseném smyslu slova, ale zcela konkrétně proti padajícímu dešti.
Avšak ani špatné počasí nedokázalo zadržet tisíce lidí, aby netáhli ve dvou manifestačních průvodech frankfurtským centrem a bankovní čtvrtí. Policie mluví o 12 000 účastnících – přičemž Attac jí vytýká, že tato čísla vědomě podhodnocuje. Pořadatelé totiž odhadují účast na 25 000.
Ke střetům s pořádkovými silami ve Frankfurtu nedošlo. Přesto byly z opatrnosti především bankovní budovy v městské části Westend zabedněny dřevěnými deskami. „Zbytečně,“ řekla jedna demonstrantka ze Stuttgartu. Pouze to ukázalo, že bankéři si jsou vědomi své viny vůči společnosti.
Rovněž ve Frankfurtu byla demonstrace ovlivněna odbory, stoupenci levicových stran jakož i kritiky globalizace kolem Attac. Rovněž byly zastoupeny environmentální a rozvojové organizace, stejně tak i autonomní blok.
Demonstranti byli jednotní v tom, kdo by měl platit: „ Nyní jsou na tahu ti, co se nestydatě obohatili,“ požadovala Leni Breymaierová, předsedkyně Verdi v Bádensku-Württembersku.
Že tak široký svazek může také vést k protikladům, se ukázalo na závěr manifestace na Römerbergu. Zatímco zástupci odborů požadovali za velkého aplausu pomoc pro automobilku Opel, postavila se Jutta Sundermannová z Attacu ve své řeči proti „vrahům klimatu na čtyřech kolech, kteří ohrožují lidský život“. Vysloužila si ale jen mírný potlesk.
Stejně tak Oskar Lafontaine nenarazil na neomezený souhlas. Když levicový předseda zahájil svůj proslov, vyletěla na pódium z malé skupinky antifašistů a anarchosyndikalistů vejce a jablka.
Kvůli svým dřívějším prohlášením nemůže být Lafontaine součástí levicového řešení krize, stálo na plakátech „Antifašistické akce“. Lafontaine se tím nenechal vyvést z klidu, ale vyzýval účastníky, aby byli solidární: „Měli bychom stát v jednotě a nerozpoutávat mezi sebou žabomyší války.“
Toho názoru byla i většina naslouchajících: příslušníci levicových stran a odborů se postavili autonomistům do cesty voláním „Oskar, Oskar“ a zabránili další eskalaci. Situace se zklidnila, když chór na scéně zanotoval píseň „Jednotná fronta“ od Bertholda Brechta. Policie nezakročila.
To ale musela učinit o něco později v Berlíně. Přání pořadatelů pokojně protestovat totiž nebylo vyslyšeno všemi. Během závěru manifestace u Rudé radnice došlo na kraji k potyčkám mezi demonstranty a policií. Několik účastníků bylo zadrženo, řada osob musela být ošetřena zdravotníky.
Ačkoliv byli pořadatelé spokojeni s počtem demonstrujících, drží své nadšení v mezích. Aby se politicky něčeho dosáhlo, nebude jedna jediná demonstrace stačit, řekla Jutta Sundermannová z Attac. „Budeme potřebovat dlouhý dech.“ Plánují se další protesty.
Zdroj CFP!
Foto BBC.
Foto BBC.
