Nový průzkum veřejného mínění odhalil znepokojivě vysokou míru, s níž Američané odmítají svobodu tisku ve své zemi.
Průzkum ukázal silnou podporu cenzuře informací z WikiLeaks a potrestání každého, kdo se na únicích podílel.
Americký Nejvyšší soud v roce 1971 potvrdil právo médií ve veřejném zájmu publikovat tajné informace, o zhruba 40 let později už ale americká veřejnost jako by nechtěla využívat svého práva na informace, tedy jako by už ani nechtěla nic vědět.
Pouhých 22 procent Američanů si myslí, že zveřejnění depeší ministerstva zahraničí USA bylo správné, zatímco 59 procent žádá potrestání všech, kdo se na únicích podíleli. Možná se na výsledku průzkumu podepsala metodologie otázek, spíš se ale zdá, že většina americké veřejnosti prostě změnila názor na chápání svobody tisku a je pro široce pojatou cenzuru založenou na ideji ochrany národní bezpečnosti. Světélkem na konci tunelu ale může být skutečnost, že ve prospěch zveřejňování tajných informací se mírnou většinou vyslovili alespoň mladí Američané ve věku 18 až 29 let.
Justiční výbor Kongresu už oznámil, že příští týden zahájí jednání s cílem navrhnout změnu legislativy, která do by do budoucna umožnila kriminalizovat a trestat jakékoli úniky utajovaných či byť i jen zahanbujících informací.
Slavnosti, které Washington na příští květen chystá v rámci Světového dne svobody tisku, proto budou fakt k popukání.
Mezitím začíná být jasnější, proč Švédsku tak trvá předat Britům dokumentaci se žádostí o vydání Juliana Assange. Anna Ardinová, jedna ze dvou dívek, která měla Assange údajně zažalovat za sexuální útok, totiž podle toho, co píše na svém blogu, odjela s charitativní organizací na okupovaná palestinská území a s policejními vyšetřovateli už několik týdnů odmítá spolupracovat. A co je pro z hlediska snah o umlčení Assange ještě horší, o WikiLeaks se vyjadřuje veskrze pozitivně a ve středu na svém twitteru podpořila hackerské útoky na PayPal, Visu i MasterCard.
Převzato z Literárních novin
