Z domova
První den prvního týdne se na Britských listech objevila zprávička, která slibovala další blamáž Ministerstva obrany: „Komando spojenych protiradarovych iniciativ dobylo po prekonani ziletkoveho dratu z chodu kotu 718 a oslavilo na ni Silvestra. PF 2009 bez raket a radaru.“ Přes ujišťování redakce, že „jméno autora SMS je redakci známé, autor zásadně nepožívá alkoholické nápoje, a informace byla tudíž vyhodnocena jako důvěryhodná přes pokročilou noční hodinu,“ byla tato zpráva jediná, která se o události objevila, a tudíž se lze důvodně domnívat, že silvestrovská okupace kóty 718 se vůbec nekonala. Škoda, bylo by to pěkné vysvědčení o schopnosti naší armády chránit kótu a plnit smlouvu.
Strany radarového sporu si přes Vánoce zřejmě vybíraly zaslouženou dovolenou, proto z domácích luhů a hájů přišla již jen humoristiky laděná reportáž Radar USA budou chránit letadlové lodi.
Ze světa
Rusko chce ve světě natrvalo rozmístit své vojenské lodi, „generální štáb ruské armády v neděli schválil plán vojenského námořnictva na trvalé rozmístění ruských plavidel v přístavech spřátelených zemí po celém světě.“ Přímá souvislost s PRO zde není, jedná se však o další důkaz rostoucího sebevědomí Ruska a pokračující eskalace vojenské přítomnosti mocností mimo svá domovská teritoria. Bude zajímavé sledovat, zda toto opatření vyvolá opět vlnu kritiky, zatímco srovnatelná, ovšem rozsáhlejší a již reálně existující, opatření USA budou vykreslována jako záruka svobody a demokracie a obhajována jako obrana (sic!) před ruskou vojenskou expanzí.
Analýzy a komentáře
Pošetilost raketové obrany v Evropě je další z analýz T. Postola, tentokráte ve spolupráci s G. Lewisem, která zpochybňuje plán na budování PRO ve Střední Evropě: „Je jednoduché dokázat, že i protiopatření jako lehký balón anebo nízko-energetická rušička by učinily zastaralými přítomné i budoucí varianty protiraketového systému USA. Výsledkem je obranný systém, který je neschopný poskytnout rozlišení proti raketám vystřeleným z Íránu na východní polovinu kontinentálních Spojených států.“
Postol ovšem poukazuje i na skutečnost, která zatím není příliš známa, ale rozhodně si zaslouží zvýšenou pozornost: „Velký XBR radar nazvaný EMR (Evropský radar pro střední fázi letu, ‚European midcourse radar‘) by byl umístěn v České republice, předsunutý (‚a forward-based‘) XBR radar (FBX) na nespecifikované místo poblíž Íránu, snad ve východním Turecku nebo v Gruzii, a odpalovací základna s deseti antiraketami by se nacházela v Polsku.“ Nejenom, že se tím do nového světla dostává konflikt v Gruzii, ale vzhledem k tomu, že nic nenasvědčuje tomu, že by se o vybudování předsunutého radaru byť jen uvažovalo, znamená to, že radar v ČR nemůže žádným způsobem přispět k ochraně před útokem balistickou raketou (samozřejmě nahodilým a izolovaným, protože proti vážně míněnému útoku je systém tak jako tak bezmocný).
Proč tedy ten tlak na vybudování radaru v ČR? Postol nabízí velmi znepokojující odpověď: „EMR je sestrojen tak, že jej lze modernizovat, což vyvolává otázku, zda se Bushova administrativa nepokouší protlačit nyní umístění méně výkonného EMR radaru do České republiky jako strategii jak zavázat tuto zemi ke kursu, který pak bude těžké zvrátit.“ Postol tak předkládá vysvětlení velmi podobné tomu, které jsem již dříve prezentoval zde.
