Z domova
Armáda šetří, zvažuje prodloužení rotace vojáků v zahraničních misích na rok. Ale nejenom to, zrušeny mají být záchranné roty, vrtulníkové letectvo, omezen má být provoz dopravního letectva, do frcu mají jít a velkou slávou nakoupené dělostřelecké radiolokátory Arthur. Zkrátka jeden nápad lepší, než druhý a všechny společně jdou proti koncepci AČR jako pomocného expedičního sboru pro potřeby NATO. Unavení a nepoužitelnosti opotřebovaní vojáci budou dělat chyby a budou nebezpeční sobě i okolí, omezeno má být i letectvo, které celému NATO zoufale chybí, jak dopravní letadla pro cestu na „bojiště“, tak vrtulníky pro cestu po „bojišti“. Takže z úspor v armádě asi nebude nic, protože je přeci naší „morální povinností dostát závazkům vůči spojencům“ a jinde už není šetřit kde. I když… prý je to celoevropský trend.
Česko bude mít možnost spolupracovat s USA na vojenském výzkumu. Já su tak šťastné! Co víc si může normální Čech přát? Konečně budou následovat jen samá pozitiva a sociální jistoty.
Ze světa
Šéf NATO: Rozšíření štítu je technicky možné: „Rozšíření systému raketové obrany, aby chránila nejen alianční síly, ale také obyvatelstvo a území členských zemí, je technicky možné (…) Páteří rozšířeného deštníku má být nový americký systém, jehož náklady na sebe berou USA jako přínos společné alianční obraně. Na Evropanech bude sdílet náklady na jeho propojení s aliančními a národními prostředky a na vytvoření odpovídající struktury řízení a velení.“ Za kolik? Za hubičku, jako ostatně vše, co se týká armády, konkrétně 18,5 mil. Kč ročně na zemi.
V Kyrgyzstánu propukly etnické nepokojen mezi Kyrgyzy a Uzbeky, které si již vyžádaly stovky mrtvých. Krize sílí, Rusko poslalo do Kyrgystánu 650 parašutistů na obranu ruské vojenské základny, žádost kyrgyzské vlády o intervenci zatím Moskva odmítá. V Kyrgyzstánu mají ovšem vojenskou základnu i USA: „Rusko i USA se nicméně o vývoj v Kyrgyzstánu velmi zajímají mimo jiné proto, že v zemi mají vojenské základny. Znepokojení vyjádřila i sousední Čína.“
Tálibán zaútočil u Islámábádu, napáchal milionové škody. Kdysi automatické vítězství hypermoderních armád nad zaostalými barbary z Afghánistánu se pomalu ale jistě mění v nenápadnou, ale o to přesvědčivější nevýhru. Už i afghánský prezident přestal věřit, že USA mohou porazit Tálibán: „Afghánský prezident už nevěří ve schopnost Spojených států porazit Tálibán a s vizí ukončení povstaleckých akcí se začal obracet více k Pákistánu.“
OSN schválila tvrdé sankce vůči Íránu, míří proti podezřelým firmám a vojsku: „Nové sankce mají omezit íránské vojenské, finanční a dopravní aktivity. Pro zpřísnění sankcí vůči Teheránu zvedlo ruku 12 členů Rady bezpečnosti včetně stálých členů s právem veta, mezi které patří Rusko, Čína, Velká Británie, USA a Francie. Rezoluci naopak nepodpořilo Turecko a Brazílie. Libanon se zdržel hlasování.“
Rusko poslechlo OSN a zrušilo dodávku raket do Íránu: „Rusko zmrazí dodávku protiraketových systémů S-300 do Íránu.“ Situace je ovšem poněkud složitější, protože: „Někteří politici v čele s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem tvrdí, že obranné rakety S-300 na seznamu zakázaných zbraní nejsou, podle jiných zdrojů se jich sankce naopak týkají.“ Íránští poslanci vyzývají Rusko, aby dodržovalo uzavřené dohody (Lawmaker Urges Russia to Show Respect for Contracts with Iran).
Pentagon hledá zakladatele serveru WikiLeaks ve snaze tento server umlčet. WikiLeaks v poslední době hodně naštvala americkou vládu, protože uvádí na pravou míru všechny ty kecy o svobodě, demokracii a válce proti terorismu a zveřejňuje dokumenty, podle kterých americká armáda pravidelně pošlapává základní lidská práva a terorizuje civilní obyvatelstvo „preventivně“ napadených zemí.
Bohatí Rusové se možná budou moci vykoupit z armády: „Rusko nezačne v nejbližších letech budovat profesionální armádu (…ale poslanci navrhli…) možnost vykoupit se z povinného narukování na vojnu částkou jednoho milionu rublů.“ Pokorný návrat k osvědčeným metodám vrchnostenské správy? ¨
Analýzy a komentáře
Izrael je připraven vyhlásit válku členskému státu NATO: „Jak v armádním rozhlasu prohlásil velitel izraelských ozbrojených sil a vysoký politik pravicového bloku Likud Uzi Dajan, pokud se turecký premiér Recep Erdogan opravdu nalodí na palubu jedné z humanitárních lodí, jak zvažuje, ‚nebudeme se tu loď snažit zastavit, rovnou ji potopíme.‘ Dodal, že Erdoganova přítomnost na humanitární lodi by pro Izrael byla záminkou k vyhlášení války proti Turecku.“ Ale můžeme být klidní, nás, i když jsme členy NATO, se to týkat v žádném případě nebude, protože USA, a tedy NATO, se Izraeli do cesty nepostaví, to by byla vzpoura.
Potvrzeno: Žalovat USA za akt agrese je bezpředmětné: „Odvolací soud ve Washingtonu zamítl súdánskou žalobu na kompenzaci ve výši 50 milionů dolarů, které by měly Spojené státy zaplatit za rozhodnutí Billa Clintona z roku 1998 vybombardovat farmaceutický závod v Chartúmu. (…) Americký odvolací soud však nyní konstatoval: ‚Pokud se zmíněná politická doktrína dotýká sféry národní bezpečnosti a zahraničních vztahů, nemůže soud hodnotit merity prezidentových rozhodnutí vedoucích k útoku na zahraniční cíl. Podle zmíněné politické doktríny nemůže terč zahraničního útoku zpochybňovat u soudu povědomí o vojenské akci Spojených států.‘“
Irán a Balkán: Rusko riskuje, že udělá tutéž chybu (Iran and the Balkans: Russia Risks Making the Same Mistakes): „Ruský hlas pro další sankce proti Íránu je velká strategická chyba. Moskva kráčí do stejné pasti šestistranných rozhovorů, do které se chytila během kosovské krize. Bláhově věří tomu, že se výměnou za hlas proti Íránu zbaví hrozby amerického raketového štítu, ale opět nezíská nic.“
Tvoří pan Barták a pan Fischer stát ve státě?
