Radar monitor (3/2009)

Ze světa
Posun ve vztahu USA k radaru s nástupem nové administrativy je zdá se potvrzen. Obama přehodnotí radar a chce se dohodnout s Ruskem, tak to alespoň vyplývá ze slyšení Michele Flournoyové, která se má stát náměstkyní ministra obrany pro politické záležitosti, před americkým kongresem. Zvolený americký prezident Barack Obama hodlá podrobit revizi plán takzvaného protiraketového štítu, jehož součástí má být i radar v České republice a raketová sila v Polsku.“ Flournoyová řekla doslova: „Domnívám se, že jde o případnou otázku týkající se nadcházejícího QDR." QDR označuje revize bezpečnostní politiky, která se koná každé čtyři roky, a jež se uskuteční právě letos. Lze tedy očekávat, že nebude-li letos radar potvrzen, přijdou úvahy o jeho vybudování na řadu opět až za čtyři roky. Tedy pokud se MDA nepustí do nějaké „partyzánštiny.“ Jak dále informují agentury: „Přímo během slyšení dle Reuters Flournoyová věc nerozvedla, ale později při písemné odpovědi na otázku uvedla, že by bylo v zájmu USA, kdyby se na instalaci protiraketového štítu dohodly s Ruskem.“
 
Ruský premiér V. Putin varoval před přílišným očekáváním Evropy pokud jde o Obamu: „Jsem hluboce přesvědčen o tom, že největší zklamání se rodí z velkých očekávání.“ A to se zajisté týká i očekávání, že Obama zruší plány na výstavbu prvků PRO ve Střední Evropě, jejichž revizi je již možno považovat za jistou. Vše však ukazuje na to, že s nástupem Obamy by mělo přijít oteplení v americko-ruských vztazích, což může vést minimálně k odložení plánů na výstavbu radaru, či alespoň snížení tlaku na ni, jak naznačují tato Purinová slova: „Plně se shodujeme v tom, že máme mnoho společného pokud jde o omezení horečného zbrojení. Máme mnoho společných problémů, které nemůžeme řešit sami. Jde o problémy Blízkého východu, Írán či šíření zbraní vůbec.“ Pokud by se nalezlo jiné řešení „Íránské otázky“, padla by tím hlavní záminka pro výstavbu radaru a bylo by tudíž slušné (takže nic, co by bylo lze očekávat od české vlády) „rozdat karty“ znova.
Německé výhrady se množí
Stále častěji zaznívají výhrady ke stavbě radaru ze sousedního Německa. I když radarhujery to bude jistě označeno za nepřípustné vměšování se do našich vnitřních záležitostí, já jsem toho mínění, že názor tak vlivného a velkého člena EU a našeho významného obchodního partnera, a navíc našeho bezprostředního souseda, by měl být brán v potaz.
 
Jasně odmítavý názor na americký radar vyjádřil v minulosti politik Jürgen Trittin, jenž spolu s Renate Künast povede německé Zelené do voleb v roce 2009: „Zdůvodnění Američanů pro raketovou obranu je lživé. Ani Polsko ani Česká republika nejsou Severní Koreou nebo Íránem ohrožovány. Ve skutečnosti jsou americké systémy zaměřeny proti Rusku. Souhlas polské i české vlády je – a je také tak míněn – provokací proti Rusku stejně jako signálem proti Evropské unii. Je veden nacionalistickými motivy.“
 
Německá ministryně pro rozvoj Heidemarie Wieczorek-Zeul se nechala slyšet: Musíme předejít tomu, abychom znovu spadli do situace, kdy budeme mít nové závody ve zbrojení. (…) Svět určitě nepotřebuje nové štíty … v Evropě. Vše na světě závisí na dialogu a řešení problémů skrze dialog. Spolupráce je to, co potřebují lidé žijící v chudobě.“
 
K Helmutu Schmidtovi a  Hansi-Dietrichu Genscherovi se přidali Richard von Weizsäcker a Egon Bahr a společně vydali prohlášení, v němž se mimo jiné píše: „Spolupráce v zájmu sdílené bezpečnosti umožnila prezidentům George H. W. Bushovi a Gorbačovovi eliminovat vzájemnou hrozbu představovanou nukleárními raketami středního doletu na konci Studené války a v roce 1990 podniknout dosud největší výkon v konvenčním odzbrojení. Po více jak osmnáct let od té doby, stalo se základem stability v Evropě to, co dnes nazýváme Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Tato uspořádání by byla poprvé ohrožena americkým přáním instalovat raketový a radarový systém na extra-teritoriálních základnách v Polsku a v České republice, na východní hranici NATO.“
 
A konečně se velmi ostře proti vyjádřil Guido Westerwelle (FDP), který aspiruje na post příštího německého ministra zahraničí: „Nebezpečí, že se bezprostředně před našimi dveřmi roztočí spirála zbrojení, narostlo. (…) To pak není soukromá záležitost tří zemí nebo NATO, ale téma pro celou Evropskou unii a sousedy, včetně Ruska.“
Analýzy a komentáře
Na arogantní premiérovo peskování opozice, že poslušně neschválila zahraniční mise, odpověděl starosta Trokavce Jan Neoral, zasloužilý odpůrce radaru, v přípisu Másla na hlavě se nelze zbavit přesunem másla na hlavu jinou: „Mám za to, že «velmi nezodpovědné» je v průběhu oněch dvou let jednání Vaše. Pane premiére, žádné nějaké stahování vojáků, ale Vy osobně jste pro tento stát mezinárodní ostudou. Vámi prosazované radarové monstrum nepatří do obydlené zástavby v České republice.“
 
Výpadku v dodávkách ruského plynu a jeho konsekvencí s radarem si v komentáři Vojenská versus energetická bezpečnost všímá i Jíří Pehe: „Představme si, že by Rusko nyní České republice a Polsku nekompromisně sdělilo, že dodávky plynu obnoví jen v případě, že se obě země zřeknou základen, na nichž mají být umístěny komponenty americké protiraketové obrany. Jsou si čeští politici, kteří nyní volají po tvrdších opatřeních vůči Rusku, jisti, že by ustáli tlak veřejného mínění, možná dokonce revoltu ulice, kdyby bylo možné ukončit skutečnou energetickou blokádu ze strany Ruska jednoduše odmítnutím amerického radaru? Jsou připraveni řešit otázky bezpečnosti státu v jakési rovnováze mezi vojenskými a energetickými aspekty bezpečnosti? Zmínka o takové hypotetické situaci je důležitá zejména proto, že by bylo dobré, aby si Česká republika udělala konečně jasno v tom, do jaké míry, kdy a kde mohou naší bezpečnosti garantovat Spojené státy a NATO, a do jaké míry, kdy a kde potřebujeme k naší bezpečnosti skutečně silnou a solidární Evropskou unii. (…) Kdyby přitom došlo ke skutečnému konfliktu s Ruskem, Rusko k nám nemusí poslat jediného vojáka nebo raketu. Stačí mu otočit opět kohoutkem plynovodu. Američanům by nezbylo, než přihlížet.“
 
Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku