Radar monitor (32/2009)

Z domova

Kohout: Volby mohou rozhodnout o radaru. V rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza připomněl, že nadcházející předčasné volby poskytnou občanům možnost vyjádřit, co si myslí o plánu na vybudování americké radarové základny v Brdech."„Potvrzuje se tak obava, že pokud podzimní volby vyhrají politici někdejší vládní koalice, občané tím schválí radar, protože tentokrát (na rozdíl od voleb v roce 2006) budou hlasovat s plnou znalostí toho, které strany základnu prosazují." Komentář NE základnám:

Pokud jste ještě nepodepsali petici za referendum o základně, aktuální seznam míst, kde tak můžete v Praze u učinit, je k dispozici zde.

Bojové jednotky jsou pro ministra obrany Bartáka prioritou. V této souvislosti vznáším nesmělou otázku, zda nenastal vhodný čas přejmenovat Ministerstvo obrany na Ministerstvo války, a nebo ještě lépe na Ministerstvo hraní si na vojáčky.

Ze světa

Ministerstvo obrany USA podhodnotilo náklady na budování a provoz evropské protiraketové základny: Aktuální vyčíslení odhadovaných nákladů na budování plánované protiraketové základny v Evropě zdaleka nezahrnuje veškeré nutné náklady, konstatuje studie Government Accountability Office. Odhad ve výši 837 milionů dolarů mimo jiné nezahrnuje náklady na energii a obsluhu objektů. MDA poskytlo odhad nákladů bez toho, aby učinilo některá rozhodnutí ohledně designu základen a bez zákonem předepsaného připomínkování armádními ženisty, kteří by základny budovali. Odhad dále nezahrnuje odhady provozních nákladů obou základen, jako je ubytování personálu nebo náklady spojené s fluktuací měnových kursů. GAO uvádí, že zatímco ministerstvo očekávalo náklady ve výši 837 milionů dolarů (v rozpočtu na fiskální rok 2009), květnový odhad Army Corps of Engineers týkající se výstavby objektů už přesahuje částku 1 miliardy. Podobně je tomu s náklady na provoz a údržbu – ministerstvo odhadlo náklady v letech 2008-2013 na 612 milionů, odhad však nezahrnuje náklady na provozování objektů US Army (v případě Polska) a US Air Force (v případě ČR), ani náklady na zajištění bezpečnosti; a nebylo dokonce ani dosud určeno, z jakých zdrojů by se provozní náklady měly pokrýt. GAO v této souvislosti upozorňuje, že v podobných případech činí provozní náklady typicky až 70% celkových nákladů." To by mohlo trochu zchladit horké hlavy amerických šelmiček, pokud to ovšem nepojmou jako svého druhu „hladovou zeď" – potom by se mohl splnit velký sen českých pravdoláskovců a ČR by mohla být jedná velká americká základna s okovanou botou svobody a demokracie amerického mariňáka na každém dvorku. A ve větších městech by mohly být na každém dvorku i boty dvě, tedy dvakrát více jistoty svobody a demokracie.

Pokud Chameneí kývne, může mít prý Írán bombu do roka. To je z pohledu propagace samozřejmě mnohem žádoucnější výklad situace, než nedávné zprávy některých zpravodajských služeb, že Írán dělí od dokončení vývoje ještě nejméně pět let.

Írán kurs nezmění, potvrzuje inaugurace prezidenta Ahmadínežáda. Otázka je, zda by kdokoliv jiný byl tak poslušnou loutkou, jak by se USA líbilo.

Zakažte jaderné zbraně, žádá starosta Nagasaki 64 let po útoku.

Rusko se dohodlo na posílení svého kontingentu v Kyrgyzstánu, nedaří se mu však vybudovat dvě nové základny, které by v této středoasijské zemi rádo mělo.

Aktuální stav ruských jaderných zbraní by měl být 811 hlavic a 3906 nosičů.

Během tří měsíců uvede Rusko do provozu radar, který bude schopen sledovat starty raket v oblasti Blízkého Východu, včetně Íránu. Jedná se o radar, který před časem marně nabízel V. Putin USA ke společnému užívání ve snaze přesvědčit USA, aby se vzdaly svých plánu ve Střední Evropě.

Analýzy a komentáře

Text Bohuslava Binky Obrana proti mediální manipulaci aneb přiblížení postupů, které odhalují nebezpečné triky světa médií by měl patřit k povinné četbě každého kriticky myslícího člověka, nejenom odpůrců radaru, i když se radaru přímo netýká. Na příkladu analýzy projevů GWB vysvětluje: Proč se slovo vzdělání z nejdůležitějších projevů G. W. Bushe postupem času vytrácí a proč naopak výrazně narůstá četnost slova nepřítel? Jak je možné, že slovo sociální pojištění, které v pojetí G. W. Bushe evokuje sociálně problematické a nepopulární reformy, z jeho slovníku v předvolebních letech 2002-2004 úplně mizí a znovu se náhle a s velkou četností objevuje až po vyhraných volbách v projevu z ledna 2005? Nesignalizovalo značné zvýšení četnosti slova Irák v lednovém projevu roku 2003 blížící se (a již rozhodnutou?) invazi? (…) Není bez zajímavosti, že v projevech z konce roku 2002 a ze začátku roku 2003 se spojení slov Afghánistán – podpora – terorismus náhle mění na spojení Irák – podpora – terorismus a zrovna tak není bez zajímavosti, že četnost slova terorismus spolu se spojením slov Já – bezpečí narůstá u G. W. Bushe vždy před důležitými volbami."

Zabývá se však i realitou českých veřejných projevů, například důvěrně známou rétorickou figurou: „Dospěli jsme k jednoznačnému a stěží zpochybnitelnému závěru. Zatímco varianta A podporuje další demokratizaci i rozvoj naší země, varianta B nekompetentně a nezodpovědně hazarduje s celým polistopadovým vývojem." Tu hodnotí takto: „Stručně řečeno jedná se o názorný příklad emocionální manipulace (…) . V tomto bodě bychom se však neměli nechat zmýlit. Lidem, kteří ve svých projevech, textech či televizních vystoupeních používají emocionální manipulaci, většinou na spontánně pociťovaných emocích vůbec nezáleží. Jedná se o autory chladného kalkulu, kteří z emocí ani nevychází, ani k nim nedospívají, ovšem umí je zneužít, jestliže jde o dosažení vlastních cílů."

A jistě si velmi dobře všichni vzpomínáte, kterak vypadá narativní rámec „velkého příběhu záchrany civilizace", jak je radar často mediálně prezentován: emocionálně vypjaté pojmy jako bezpečí, nepřítel a zrádce (implicitně každý, kdo nesouhlasí) se zde slévají do pojmových dvojic radar-bezpečí, odpůrce-zrádce, někdo (Rusko či Írán, to podle vkusu každého modrého soudruha)-nepřítel. Mediální manipulace jako vyšitá.

Přejít do diskuze k článku