Radar monitor (33/2009)

Z domova

Iniciativa NE základnám začíná mobilizovat před volbami a upozorňuje, že volby rozhodnou o radaru: „Skutečností nicméně zůstává, že Obamova administrativa ani ekonomická krize radaru vaz nezlomily. Vlivní čeští politici stále tvrdě lobbují za jeho instalaci. (…) Letošní předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR tak určí další osud radaru. (…) BUDOUCÍ POSLANCI ROZHODNOU O RADARU, MY ROZHODNEME O BUDOUCÍCH POSLANCÍCH. (…) Jsme však přesvědčeni, že je mimořádně důležité v podzimních volbách nepodpořit ty strany, které radar prosazovaly, i kdyby se nyní tvářily „polepšeně“. Stejně tak je naše pozornost a snaha upřena k požadavku na referendum o radaru, respektive slib schválení ústavního zákona o všeobecném referendu.“

 

Iniciativa NE základnám také pokračuje ve sběru podpisů pod petici za referendum v těchto místech: Zábřeh na Moravě (300), Olomouc (250), Moravská Třebová (100), Litomyšl (120), Lanškroun (160), Svitavy (55), Ústí nad Orlicí (80+), Hořovice (250), Česká Třebová (120).

 

NE základnám rovněž někde vyštrachala postarší video, ve kterém ODS slibuje referendum, aneb ptáci přistiženi v nedbalkách (ovšem člověk zkušený ví, že ODS zná 1000 a 1 objektivní a pádný důvod, proč referendum ano, ale nikoliv v tomto, či jakémkoliv jiném případě, kdy by výsledek mohl být jiný, než si žádá strana, vláda a prozřetelnost).

Ze světa

Čína varovala před budováním protiraketové obrany: „Čína včera na konferenci o odzbrojení v Ženevě varovala před rostoucím nebezpečím zbrojení v kosmu a vyzvala všechny země, aby upustily od rozmisťování protiraketové obrany, která může podkopat systém mezinárodní bezpečnosti.“ (viz též). Čína je stále významnějším aktérem na mezinárodní scéně a její slovo váží tím více, čím více je věřitelem předlužených USA. Pokud si Čína skutečně nepřeje, aby NMD nebyla budována, potom je pro ni relativně snadné v tom USA zabránit, například tak, že jim na to prostě nedá peníze.

 

Rusko vyvíjí nové střely, které mají překonat americké systémy: „Vysoký ruský důstojník řekl, že jeho vlast vyvíjí nové střely, které mají překonat ve vesmíru umisťované systémy, které v brzké době plánují rozmístit USA.“

 

Jižní Amerika zůstává vůči základnám USA rozdělena: „Summit Unie jihoamerických národů (UNASUR) se v pondělí v ekvádorském Quitu nedohodl na společném postoji k americko-kolumbijskému plánu na pronájem sedmi kolumbijských vojenských základen USA. Plán odsuzují Venezuela, Ekvádor a Bolívie. (…) Když loni ekvádorský prezident Rafael Correa oznámil, že neobnoví nájemní smlouvu Spojených států na využívání letecké základny v ekvádorském přístavu Manta, všem bylo jasné, že se vojáci USA z jihoamerického regionu zcela nestáhnou, ale začnou jednat s nějakou jinou zemí. Correa by Američanům dovolil setrvat pouze pod jedinou podmínkou – otevření ekvádorské vojenské základny ve Spojených státech. A na to zjevně USA nepřistoupily. Ale proč, když budování vojenských základen v cizích zemích je univerzální rozvojové, všeobecně-blahobytně-prospěšné a lidská práva podporující a upevňující opatření? Nebo že by nám naši politici lhali? Ne, to by si přeci nedovolili! Nebo ano?

 

Rusko dá na nové vojenské základny v Abcházii miliardy: „Rusko v příštím roce uvolní na výstavbu svých vojenských základen v Abcházii nejméně 15 miliard rublů (na 8,5 miliardy korun), aby lépe ochránilo hranice tohoto gruzínského odštěpeneckého regionu..“

 

USA chtějí v Africe vojenské základny: „Clintonová chtěla získat jihoafrickou podporu pro kontroverzní Africké velení americké armády (Africom). USA mají svou jedinou vojenskou základnu v Africe v Džibuti a neshody afrických vůdců kolem Africomu prozatím vedly k tomu, že nyní sídlí v německém Stuttgartu.“ Afrika tak jako jediná – zřejmě především v důsledku své politické roztříštěnosti a nestability – americké expanzi zatím odolává.

 

Klimatické změny si vyžádají vojenskou odpověď USA: „Klimatické změny budou mít pro Spojené státy v nadcházejících desetiletích závažné důsledky, což zvyšuje pravděpodobnost vojenských intervencí k řešení jejich účinků (…) Klimatické krize typu sucha, silných bouří, masové migrace a pandemií mohou zavinit pády vlád, posilování teroristických hnutí či destabilizovat celé regiony.“

 

Američané modernizují střely Minuteman III: „Northrop Grumman dokončil první fázi modernizace raketového motoru na pevná paliva pro mezikontinentální balistické střely (ICBM) Minuteman III. (…) Plánovaná sila v Polsku totiž mají být kompatibilní právě se střelami Minuteman.“

 

Podle amerických zpravodajských služeb potrvá Íránu vývoj jaderné bomby přinejmenším čtyři roky. Ohledně íránského jaderného programu jsou jak vidno víceméně jisté pouze dvě věci: že existuje a že nikdo neví, na jaké úrovni je, a jak daleko Íránci s vývojem jaderné zbraně pokročili. Pokud ji tedy vůbec vyvíjejí. Ale ruku na srdce, kdo by se jim divil? Já na být na jejich místě, tak vyvíjím o sto šest. KLDR zbraň má a má klid, Írán zbraň nemá a stále mu někdo vyhrožuje.

 

Cheneyho prý Bush zklamal. Byl příliš mírný. Tak to se máme na co těšit, až se ta Cheneym reprezentovaná soldateska opět dostane v USA k moci.

 

Americká armáda je největší, nejlepší, nejmodernější, je nej… nej… nej… a přesto v Afghánistánu Talibán vítězí. Kde udělali soudruzi z USA chybu?

 

Ruský prezident má dostat volnější ruku k nasazení armády.

Analýzy a komentáře

Budoucnost ruského vojenského letectva: „Nová a modernizovaná letadla by měla do roku 2020 tvořit 70 % stavu ruského letectva, sdělil minulou středu velitel letectva generálplukovník Aleksandr Zelin.“ Tato potřeba se plně projevila v loňské válce s Gruzií, kdy zprvu nasazené relativně zastaralé stroje zaznamenaly ostudné ztráty, zatímco moderní, později na frontu převelené letouny Gruzínce rychle zpacifikovaly. A jak je vidět, Rusko se poučilo, neskládá ruce do klína a na své postavení vojenské mocnosti rozhodně nehodlá rezignovat. Otázkou samozřejmě je, bude-li schopno tak ambiciózní plán financovat.

 

„Zvací dopis“ II.? Ne, něco mnohem horšího…: „Nemůže být výmluvnějšího svědectví o selhání tehdejších vůdců a „ideologů“ sametové revoluce než jsou jejich dnešní zahraničně- politické postoje. Z bojovníků za svobodu, demokracii, lidská práva, z vězňů svědomí a morálních autorit národa se stali vášniví obhájci imperiálních zájmů, jednostranných vojenských řešení konfliktů a tudíž vědomí či nevědomí protagonisté zájmů vojensko-průmyslového komplexu.“

Přejít do diskuze k článku