Z domova
V září vyrazí po českých krajích autobus Nezákladňák: „Od 18. do 28. září bude Českou republikou objížďět autobus Nezákladňák. Před volbami bude jeho hlavním heslem: "Poslanci rozhodnou o radaru, vy rozhodnete o poslancích – Nevolte kandidáty pro radar."
Ze světa
Jak jsem již informoval ve zvláštním vydání, radar dost možná nebude v Česku. USA totiž začaly hledat alternativy a jednají o jeho možném umístění i s dalšími státy. Ve hře se tak objevil Izrael, Turecko či blíže neurčený Balkán. Samozřejmě, nic není ještě rozhodnuto, ale už samo připuštění alternativy, doprovázené navíc aktivním rozpracováním jiných variant, dává prostor k mírnému optimismu.
Samozřejmě se ihned objevily i zprávy zcela protichůdné, podle kterých americký generál potvrdil, že radar v Brdech je potřebný: „Sledovací a naváděcí X-bandový radar určený pro ČR bude v oblasti potřeba bez ohledu na to, kde budou umístěny obranné rakety. Podle dalších informací z konference v alabamském Huntsville to řekl zástupce předsedy Sboru náčelníků štábů USA generál James Cartwright."
Zprávu později prý popřela i americká vláda.
Zdá se tedy, že radar není tak úplně v chladničce, kde by ho rád viděl quisling Schwarzenberg do té doby, než se na něj v Čechách zapomene, nebo bude přehlušen nějakým jiným (možná za tím účelem uměle fabrikovaným) tématem, a bude moci být za rezignovaného přihlížení unavené a zhnusené veřejnosti schválen.
Rusko rozestavělo rakety na obranu proti KLDR: „Komplexy S-400 nemají chránit před vojenským ohrožením ze strany KLDR, ale před následky nepovedených raketových zkoušek."
Litva otestovala novou střelu krátkého doletu. Jedná se o odpověď na ruské varování, že rozmístí své rakety poblíž litevských hranice. Nová litevský raketa má dolet 10km a dosahuje rychlosti 1500 km.h-1.
Nová íránská raketa Sejil-2 schopná zasáhnout Evropu by mohl být k dispozici během 3 až 4 let. Zpráva ovšem pochází z izraelských zdrojů, což poněkud snižuje její důvěryhodnost, protože Izrael má zájem na vyhrocení vztahů s Íránem a na vojenské konfrontaci s ním. Může se tedy jednat pouze o vytváření atmosféry strachu, která přispěje k akceptaci útoku na Írán.
Analýzy a komentáře
Vyhoštění ruských diplomatů inspirovalo Zdeněka Koudelku k otázce Střet ideologií či kultur? V odpovědi na ni napsal: „Někteří však neumějí překročit vlastní stín – své historické protiruství. Pokud hovoří o křesťanské tradici, vidí jen tradici užšího západního křesťanství. Na Latinskou Ameriku, která má dnes velké sociální a tedy levicové vzedmutí, se dívají jako na něco, co k nám nepatří a stejně na Rusko. Svým protirustvím a antikomunismem 20 let po pádu komunismu jsou stejně aktuální jako když někdo 20 let po rozpadu Rakousko-Uherska roku 1938 viděl nebezpečí pro Československo v návratu Habsburků na trůn v Budapešti či Vídni a ne v Hitlerovi."
Něco proradarové propagandy: „Upuštění od štítu je ukázka slabosti a bylo by to podražení spojenců ve strategickém regionu Východní Evropy [redakčně kráceno a upraveno]." Za prvé: Neboli stavět tady radar znamená ukazovat svaly Za druhé: 70% občanů údajného spojence o takovýto druh spojenectví vůbec nestojí a to podražení by velmi uvítalo. Za třetí: V jakém smyslu je Východní Evropa strategicky významná? Jako předmostí k útoku na Rusko? Jak vidno, blouznění o okované americké botě, která nám tu svobodu a demokracii do hlavy natluče, i kdybychom nechtěli, a zachrání nás třeba proti naší vůli, se neomezuje na české hysterické antikomunisty a militantní pravicové liberály.
